náhled|vpravo|Jiří Kajínek po propuštění z výkonu trestu Milost Jiřímu Kajínkovi udělil v květnu 2017 prezident Miloš Zeman formou podmíněného prominutí zbytku trestu odnětí svobody na doživotí. V pořadí osmá milost udělená během prezidentova prvního mandátu je považována za kontroverzní a vzbudila silnou společenskou odezvu. Důvodem byla známost omilostněného Jiřího Kajínka, dvojnásobného nájemného vraha a recidivisty, prezidentova dřívější vyjádření vylučující udělení milosti i později uváděné důvody milosti. Na rozdíl od ostatních milostí, jejichž udělení zveřejňoval Hrad zpětně, informoval prezident Zeman již o zvažování této milosti a následně i o jednotlivých krocích. Milost se lišila také skutečností, že omilostněný Kajínek byl potrestán za zvlášť závažný trestný čin a zároveň netrpěl nevyléčitelnou nemocí, čímž nevyhovoval podmínkám, které si prezident sám pro udělení milostí stanovil. Udělení milosti přivedlo odborníky k diskusi o další existenci a formě této pravomoci prezidenta.
Kauza Kajínek
náhled|vpravo|upright=1|Věznice Mírov Za majetkovou trestnou činnost byl Jiří Kajínek poprvé odsouzen v roce 1982. Podruhé byl odsouzen v roce 1985, trest byl udělen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele. V roce 1990 mu soud prominul zbytek trestu, ale ještě v témže roce byl odsouzen za ozbrojené loupežné přepadení policistů a krádež jejich vozu na 11 let odnětí svobody. V lednu 1993 byl J. Kajínkovi na přímluvu vězeňské komise přerušen výkon trestu na tři dny, ale po skončení přerušení se do věznice nevrátil. O čtyři měsíce později, 30. května 1993, zastřelil v serpentinách u plzeňské věznice podnikatele Štefana Jandu a jeho ochránce Juliána Pokoše, dalšího ochránce se pokusil zastřelit. Krajský soud v Plzni v červnu 1998 uznal Jiřího Kajínka vinným z dvojnásobné vraždy a pokusu o vraždu, odsoudil ho na doživotí, což v únoru následujícího roku potvrdil Vrchní soud v Praze. Odsouzený Kajínek mohl požádat o podmíněné propuštění nejdříve v roce 2022.
Jiří Kajínek po celou dobu tvrdí, že je ve věci útoku nevinný. Podal několik žádostí o obnovu procesu, které byly opakovaně zamítnuty, některá rozhodnutí byla potvrzena i Ústavním soudem. Kajínek se několikrát pokusil utéct z vazby a z výkonu trestu, úspěšný se stal útěk z věznice Mírov na konci října 2000, kdy byl zadržen po dvou měsících. Případ byl předmětem stížností několika ministrů spravedlnosti, žádná z nich neuspěla.
Případ vražd byl pro svoji závažnost pod dohledem médií od počátku, ale zájem veřejnosti ke své osobě přitáhl Kajínek až spektakulárním útěkem z mírovské věznice, který byl podpořen zveřejněním záběrů z dopadení jednotkou URNA. Pomohla i sebeprezentace, v níž bagatelizoval a romantizoval svojí trestnou činnost. Stal se nejznámějším českým vězněm, získal řadu příznivců, davy fanynek a ctitelek, za jeho propuštění a omilostnění se demonstrovalo i podepisovala petice. Novináři Janek Kroupa a Josef Klíma natočili o případu 30 reportáží a v roce 2010 vydali knihu Pravda o Kajínkovi. Ve stejném roce měl premiéru úspěšný film Petra Jákla Kajínek, který byl případem volně inspirován. V roce 2014 vyšla Kajínkovi vzpomínková kniha Můj život bez mříží.
Zvažovaná milost Václava Havla a Václava Klause Milostí pro Jiřího Kajínka se na právním odboru Kanceláře prezidenta republiky intenzivně zabývali již v průběhu posledního mandátu (1998–2003) prezidenta Václava Havla. Právní odbor udělení milosti navrhl, ale prezident udělení milosti pro Kajínka i další lidi odsouval, především kvůli kritice udělování milostí i pro své chybějící síly. Kajínkova slova o slibování milosti ze strany prezidenta však někdejší Havlův tiskový mluvčí Ladislav Špaček odmítl. Všechny odkládané milosti předal V. Havel na konci mandátu svému nástupci. Prezident Václav Klaus o milosti pro J. Kajínka dle Petra Macinka z IVK silně uvažoval, ale přednost vždy dostaly naléhavější případy.
Zájem o případ a odmítání udělení milosti náhled|vlevo|upright=0.7|Miloš Zeman v roce 2013 K případu Jiřího Kajínka, doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha, se prezident Miloš Zeman během svého prvního mandátu (2013–2018) opakovaně vracel. Krátce po svém zvolení v roce 2013 v diskusním pořadu podpořil obnovení soudu s Jiřím Kajínkem a současně uvedl, že neudělování milostí se týká i Jiřího Kajínka. Snaha Kajínka dosáhnout obnovy soudního řízení však v dubnu téhož roku neuspěla, když se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl nepodat k Nejvyššímu soudu stížnost ve prospěch Kajínka. Zemanova podpora obnovy procesu byla důvodem, proč Kajínkův právní zástupce Tomáš Zejda podal stručnou žádost o milost, přestože prezident udělování milostí vylučoval. Žádost dorazila do kanceláře prezidenta republiky, ale Miloš Zeman se na začátku září 2013 vyjádřil, že nehodlá právo udělení milosti využít. Prohlásil však, že téma otevření Kajínkova případu bude dobré probrat s budoucím ministrem spravedlnosti. V listopadu byla žádost se stovkami dalších předána na ministerstvo spravedlnosti, přičemž náměstek Daniel Volák upozorňoval, že pro nesplnění podmínky závažné choroby bude o zamítnutí Kajínkovy žádosti rozhodovat ministr spravedlnosti. Při nástupu Heleny Válkové do funkce ministryně spravedlnosti v lednu 2014 ji prezident požádal, aby se spisem Kajínka zabývala. Ministryně však sama o znovuotevření případu rozhodnout nemůže. Ministryně Válková se s Jiřím Kajínkem osobně setkala v březnu 2014 ve věznici Rýnovice a slíbila mu prozkoumání spisu, nicméně žádost o milost byla ministerstvem v červenci 2014 zamítnuta. Podle serverů Blesk a Krajské listy podala o měsíc později žádost o milost pro Jiřího Kajínka vdova po zavražděném podnikateli Eva Jandová. Ministerstvo spravedlnosti obdrželo v roce 2015 třicet žádostí o omilostnění Jiřího Kajínka, v roce 2016 jich bylo pět a do května 2017 obdrželo osm žádostí; všechny byly zamítnuty.
Při své návštěvě Blovic na jižním Plzeňsku v únoru 2016 Miloš Zeman milost pro Kajínka ještě vylučoval: „Pan Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím.“ Prezident také prozradil, že si vyžádal trestní spis pana Kajínka a několikastránkový výpis z rejstříku trestů, přičemž na základě nepřítomnosti trestů za jiné vraždy přiznal pochybnosti o spáchání vražd, za které byl Kajínek odsouzen. K případu také uvedl, že s paní ministryní Válkovou dohodl obnovení procesu u jiného než plzeňského soudu, ale ministr Robert Pelikán měl k takovému postupu vyhraněně negativní stanovisko.
Úvahy o udělení milosti náhled|vpravo|Čáslav Na setkání s obyvateli Čáslavi na počátku dubna 2017 řekl Miloš Zeman, že vážně uvažuje o udělení milosti J. Kajínkovi. K úvahám jej vedla délka věznění Kajínka a existence důvodné pochybnosti o jeho skutečné vině. Později v Benešově dodal, že zvažování neznamená propuštění. Kajínkův advokát Tomáš Zejda následně odmítl, že by byl Jiří Kajínek nemocný, což byla jedna z prezidentových podmínek pro udělení milosti. Kancelář prezidenta republiky si 24. dubna 2017 vyžádala bez komentáře rozsudky soudů k případu, které byly druhý den předány.
První dáma Ivana Zemanová se při své návštěvě věznice Rýnovice 10. května 2017 kromě jiných vězňů setkala s Jiřím Kajínkem, darovala mu knihu o zámku v Lánech, obsah rozhovoru však nebyl zveřejněn. V rozhovoru pro TV Barrandov 11. května prezident Zeman oznámil, že rozhodnutí o udělení milosti je připraveno a že jej podepíše po svém návratu z Číny, tj. v druhé polovině května. Pro omilostněného bude platit sedmiletá podmínka, při jejímž nedodržení se vrátí do vězení. Prezident připomněl, že o milosti uvažoval již před začátkem vládní krize, a odmítl spekulace, že by milost měla odpoutat pozornost od aktuálních událostí. Ministr Pelikán následně řekl, že jej prezident ujistil, že důvodem udělení milosti nebude Kajínkova nevina.
Podle bleskového sociologického průzkumu agentury Median, který byl zveřejněn 14. května 2017, s milostí zcela nebo spíše souhlasilo 54 % dotázaných, proti jich bylo 36 %. Jako pohnutku prezidenta uvedlo 39 % dotazovaných snahu o zvýšení popularity, 34 % víru prezidenta v jeho nevinu, 29 % dotazovaných si potom myslelo, že prezident chce milostí odlákat pozornost od svého působení v souběžně probíhající vládní krize. V anketě Lidových novin vyjádřilo 59 % z 92 dotázaných právníků nesouhlas s udělením milosti, naopak souhlas jen 16 %.
Udělení milosti náhled|vlevo|Krajský soud v Plzni náhled|Rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti|270x270pixelů Prezident 23. května 2017 udělil Jiřímu Kajínkovi milost podmíněným prominutím zbytku trestu uloženého na doživotí za trestné činy vraždy, padělání a pozměňování veřejné listiny, maření výkonu úředního rozhodnutí a nedovoleného ozbrojování. Trest byl prominut se sedmiletou podmínkou, po kterou se omilostněný nesmí dopustit trestného činu, ať již úmyslného či nedbalostního; sedmiletá podmínka je nejdelší možná podmínka českého práva. Dodržování podmínky bude sledovat Krajský soud v Plzni, výsledky šetření bude každoročně předkládat prezidentu republiky, přičemž k vyvozování závěrů z neplnění podmínky je oprávněn pouze prezident republiky (do 8. března 2023 jím byl Miloš Zeman, od 9. března jím byl Petr Pavel). Milost byla udělena s okamžitou platností a omilostněný Kajínek opustil kolem 13:30 téhož dne za velkého zájmu médií a příznivců rýnovickou věznici. Někteří novináři čekali na udělení milosti a propuštění Jiřího Kajínka více než pět dní. Jiří Kajínek byl prvním doživotně odsouzeným v České republice, který se dostal z vězení.
Šlo o první milost, kterou se prezident Zeman rozhodl udělit sám od sebe. Úmysl udělit tuto milost přes zásadní rozpor s vlastními zásadami prezident Zeman obhajoval před českými novináři v Pekingu slovy každé pravidlo má své výjimky. Prezident se dle svých slov řídil právní zásadou „in dubio pro reo“, která v případě pochybností ukládá jednat ve prospěch obžalovaného. Podle prezidentova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka zaznamenal prezident pochybnosti, které zaznívaly z řad odborné veřejnosti, například od současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, a absolvoval celou řadu schůzek s odborníky, například z řad policie. Po udělení milosti ji prezident vysvětloval tím, že v případu existuje řada nejasností a že Kajínek vykonal už 23 let trestu. Uvedl též několik analýz, které si k případu nechal vypracovat, a posudky z posledních let věznění naznačující možnost resocializace odsouzeného. V rozhovoru pro deník Blesk zmínil, že vypracované posudky většinou zesílily jeho pochybnosti o tomto případu. Zmínil též, že se s omilostněným nikdy nesetkal a nijak nekomunikoval. Při jmenování nových soudců v únoru 2020 prezident uvedl, že vina Jiřímu Kajínkovi nebyla jednoznačně prokázána.
Ohlasy náhled|vpravo|upright=0.7|Robert Pelikán Ministr spravedlnosti Robert Pelikán označil milost za akt milosrdenství a připomněl, že k opětovnému otevření Kajínkova případu neviděl žádný důvod. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka hodnotil milost rezervovaně a neměl radost, že se z Kajínka, úkladného vraha, v důsledku milosti stává celebrita. Místopředseda jeho vlády Pavel Bělobrádek kladl otázku, zda milost nebyla udělena z důvodu Kajínkovy mediální známosti. Jeho vládní kolega ministr vnitra Milan Chovanec upozornil, že bude velmi složité veřejnosti vysvětlit, proč se jeden odsouzený, usvědčený vrah dostává ven, a jiný ne. Tehdejší předseda Senátu Milan Štěch nepovažoval milost za správný ani dobrý krok a označil ji za políček vyšetřovatelům, prokuratuře a zejména soudům, který nebyl na místě. Tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa oponoval argumentaci prezidenta pravidlem „in dubio pro reo“ tím, že pravidlo platí pro soudce, a upozornil, že v Kajínkově případu žádné pochybnosti nebyly.