Tržní ekonomika je taková ekonomika, ve které jsou ekonomická rozhodnutí vedena v konkurenčním prostředí, cenami závislými na střetu nabídky s poptávkou. Základním mechanismem koordinující tržní hospodářství je trh, na němž jsou alokovány výrobní faktory.
Porovnání s jinými typy ekonomik Vedle ekonomiky tržní existuje i ekonomika plánovaná a ekonomika smíšená. Tržní ekonomika předpokládá soukromé vlastnictví výrobních faktorů, kdežto v příkazové ekonomice je plánovacími orgány předem stanoveno, co, kolik, pro koho a za jakou cenu bude kdo vyrábět (v centrálně řízeném socialistickém Československu byla tímto úkolem pověřena Státní plánovací komise). Ekonomika smíšená pak kombinuje tržní mechanismy s intervencemi státu. Podle této definice se většina současných zemí řadí právě k ekonomikám smíšeným. Ve společnosti ale převládá bipolární rozdělení na tržní a centrálně plánovanou ekonomiku. Například vstup do Evropské unie je podmíněn fungujícím tržním hospodářstvím, ale s intervencemi státu, což by de-facto znamenalo vytvořit ekonomiku smíšenou.
Vlastnosti
Nabídka a poptávka Podrobnější informace naleznete v článku: Nabídka a poptávka
Nepostradatelným aspektem tržní ekonomiky jsou trhy, na nichž dochází ke střetu nabídky a poptávky. Je na nich alokována většina zdrojů a čím větší tato většina je, tím spíše se dá mluvit o tržní ekonomice. Střetem nabídky a poptávky dochází k tvorbě cen. Do nich může zasahovat stát tvorbou cenových hranic, jako je například minimální mzda.
Vztah k majetkovým právům Pro správné fungování tržních ekonomik je nezbytné mít v zemi jasně definovaná a právně vymahatelná majetková práva. Už samotná existence trhu implikuje, že musí existovat něco, co je nabízeno a poptáváno (nikoliv centrálně rozhodnuto). To nemusí nutně znamenat připuštění soukromého vlastnictví, což je charakteristické pro teoretický model tržního socialismu. Zpravidla jsou ale výrobní faktory v ekonomice v soukromém vlastnictví.
Kapitalismus Kapitalismus je ekonomický systém, kde jsou výrobní faktory z velké části nebo zcela v soukromém vlastnictví, provozovány za účelem zisku a strukturované na proces akumulace kapitálu. Obecně platí, že v kapitalistických systémech jsou investice, distribuce, příjmy a ceny určovány trhy, ať už regulovanými nebo neregulovanými.
Existují různé variace kapitalismu s různými vztahy k trhům. V laissez-faire a variacích kapitalismu na volném trhu jsou trhy využívány nejrozsáhleji s minimálními nebo žádnými státními zásahy a minimální nebo žádnou regulací cen nabídky zboží a služeb. V intervenčním a sociálním kapitalismu a smíšených ekonomikách nadále hrají dominantní roli trhy, ale jsou do jisté míry regulovány vládou za účelem nápravy selhání trhu nebo podpory sociálního blahobytu.
Kapitalismus je v západním světě dominantní od konce feudalismu. Tvrdí se však, že pojem smíšené ekonomiky přesněji popisuje většinu současných ekonomik kvůli tomu, že obsahují jak soukromé, tak státní podniky. V kapitalismu určuje ceny měřítko poptávky a nabídky. Zvýšení poptávky po určitém produktu motivuje podnikatele ke zvýšení nabídku daného produktu skrze zvýšení ceny a tedy i případné marže. Naopak snížení poptávky vede k nižší nabídce skrze snížení cen a tedy i marží.
Volně tržní kapitalismus Kapitalistická ekonomika volného trhu je ekonomický systém, kde ceny zboží a služeb jsou volně stanoveny silami nabídky a poptávky a je jim dovoleno dosáhnout bodu rovnováhy bez zásahu vládní politiky. Obvykle to zahrnuje podporu vysoce konkurenčních trhů a soukromé vlastnictví produktivních podniků. Laissez-faire je rozsáhlejší forma ekonomiky volného trhu, kde se role státu omezuje na ochranu vlastnických práv.
Laissez-faire kapitalismus Laissez-faire je synonymem toho, jak bylo během první poloviny 19. století označována přísná kapitalistická ekonomika volného trhu jako klasický liberální ideál k úspěchu. Obecně se rozumí, že nezbytné součásti fungování idealizovaného volného trhu zahrnují úplnou absenci vládní regulace, dotace, umělé cenové tlaky, vládní monopoly a žádné daně ani cla kromě toho, co je nezbytné, aby vláda poskytovala ochranu před nátlakem a krádeží, udržování míru a vlastnických práv a zajišťování základních veřejných statků. Pravicoví zastánci anarchokapitalismu považují stát za morálně nelegitimní a ekonomicky zbytečný a destruktivní. Ačkoli laissez-faire je běžně spojován s kapitalismem, existuje podobný levicový systém laissez-faire nazývaný anarchismus volného trhu, známý také jako antikapitalismus volného trhu a socialismus volného trhu, aby se odlišil od kapitalismu laissez-faire…Chartier, Gary; Johnson, Charles W. (2011). Markets Not Capitalism: Individualist Anarchism Against Bosses, Inequality, Corporate Power, and Structural Poverty. Brooklyn, NY:Minor Compositions/Autonomedia"It introduces an eye-opening approach to radical social thought, rooted equally in libertarian socialism and market anarchism." Chartier, Gary; Johnson, Charles W. (2011). Markets Not Capitalism: Individualist Anarchism Against Bosses, Inequality, Corporate Power, and Structural Poverty. Brooklyn, NY: Minor Compositions/Autonomedia. p. back cover."But there has always been a market-oriented strand of libertarian socialism that emphasizes voluntary cooperation between producers. And markets, properly understood, have always been about cooperation. As a commenter at Reason magazine's Hit&Run blog, remarking on Jesse Walker's link to the Kelly article, put it: "every trade is a cooperative act." In fact, it's a fairly common observation among market anarchists that genuinely free markets have the most legitimate claim to the label "socialism." "Socialism: A Perfectly Good Word Rehabilitated" by Kevin Carson at website of Center for a Stateless Society. Kritici laissez-faire, tvrdí, že skutečně systém laissez-faire by byl antikapitalistický a socialistický. Nick Manley, "Brief Introduction To Left-Wing Laissez Faire Economic Theory: Part One".Nick Manley, "Brief Introduction To Left-Wing Laissez Faire Economic Theory: Part Two".
Sociální kapitalismus Sociální kapitalismus je kapitalistická ekonomika, která zahrnuje veřejné politiky upřednostňující rozsáhlá ustanovení pro služby sociální péče. Ekonomický mechanismus zahrnuje volný trh a převahu soukromých podniků v ekonomice, ale veřejné poskytování univerzálních sociálních služeb je zaměřeno na posílení autonomie jednotlivců a maximalizaci rovnosti. Mezi příklady současného sociálního kapitalismu patří severský model kapitalismu převládající v severní Evropě.
Regionální modely
Anglosaský model Anglosaský kapitalismus je forma kapitalismu převládající v anglofonních zemích a typická pro ekonomiku Spojených států. Je v kontrastu s evropskými modely kapitalismu, jako je model kontinentálního sociálního trhu a severský model. Anglosaský kapitalismus označuje režim makroekonomické politiky a strukturu kapitálového trhu, které jsou společné anglofonním ekonomikám. Mezi tyto charakteristiky patří nízké sazby daně, otevřenější finanční trhy, nižší ochrana trhu práce a méně velkorysý sociální stát, který se vyhýbá schématům kolektivního vyjednávání v kontinentálních a severoevropských modelech kapitalismu. Anglo-Saxon capitalism, Business Dictionary on BusinessDictionary.com: http://www.businessdictionary.com/definition/Anglo-Saxon-capitalism.html
Východoasijský model Východoasijský model kapitalismu zahrnuje silnou roli státních investic a v některých případech zahrnuje státní podniky. Stát se aktivně podílí na podpoře hospodářského rozvoje prostřednictvím dotací, podpory „národních šampionů“ a exportního modelu růstu. Skutečná praxe tohoto modelu se v jednotlivých zemích liší. Toto označení bylo aplikováno na ekonomiku Číny, Japonska, Singapuru, Jižní Koreje a Tchaj-wanu. Souvisejícím pojmem v politické vědě je vývojový stát.
Sociálně tržní ekonomika Sociálně tržní ekonomiku realizovali Alfred Müller-Armack a Ludwig Erhard po druhé světové válce v západním Německu. Sociálně tržní ekonomický model, někdy nazývaný rýnský kapitalismus, je založen na myšlence realizace výhod volného tržního hospodářství, zejména ekonomické výkonnosti a vysoké nabídky zboží, přičemž se zamezí nevýhodám, jako je selhání trhu, destruktivní konkurence, koncentrace ekonomické síly a sociálně škodlivé účinky tržních procesů. Cílem sociálně tržního hospodářství je dosáhnout největší prosperity v kombinaci s nejlepším možným sociálním zabezpečením. Jeden rozdíl oproti ekonomice volného trhu spočívá v tom, že stát není pasivní, ale přijímá aktivní regulační opatření. keyword "social market economy" = “Soziale Marktwirtschaft” Duden Wirtschaft von A bis Z. Grundlagenwissen für Schule und Studium, Beruf und Alltag. 2. Aufl. Mannheim: Bibliographisches Institut & F.A. Brockhaus 2004. Lizenzausgabe Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung 2004. Cíle sociální politiky zahrnují politiku zaměstnanosti, bydlení a vzdělávání, jakož i sociálně politicky motivované vyvážení rozdělení růstu příjmů. Charakteristikou sociálně tržních ekonomik je silná politika hospodářské soutěže a kontrakční měnová politika. Filozofickým pozadím je neoliberalismus nebo ordoliberalismus. Duden Wirtschaft von A bis Z. "Eintrag: keyword "social market economy" = Soziale Marktwirtschaft".
Socialismus Tržní socialismus je forma tržní ekonomiky, ve které je většina výrobních prostředků spravována kolektivně (družstva, dělnické samosprávy, komunitní kapitálové statky, státní podniky), ale chod ekonomiky zajišťuje trh. Hlavní rozdíl mezi tržním socialismem a kapitalismem spočívá v tom, že zisky plynou společnosti jako celku, nikoli soukromým vlastníkům, jak je tomu u kapitalismu.Comparing Economic Systems in the Twenty-First Century, 2003, by Gregory and Stuart. . (p. 142): "It is an economic system that combines social ownership of capital with market allocation of capital...The state owns the means of production, and returns accrue to society at large."
Charakteristickým rysem mezi netržním a tržním socialismem je existence trhu pro výrobní faktory a kritéria ziskovosti pro podniky. Zisky plynoucí z veřejně vlastněných podniků lze pak využívat k reinvestování do další výroby, k přímému financování vlády a sociálních služeb nebo mohou být přerozděleny veřejnosti prostřednictvím sociální dividendy nebo základního nepodmíněného příjmu.Social Dividend versus Basic Income Guarantee in Market Socialism, by Marangos, John. 2004. International Journal of Political Economy, vol. 34, no. 3, Fall 2004.
Americký ekonom a zastánce tržního socialismu Jaroslav Vaněk tvrdí, že skutečně volné trhy nejsou možné za podmínek soukromého vlastnictví produktivního majetku. Myslí si, že třídní rozdíly a nerovnosti v příjmech a moci, které vyplývají ze soukromého vlastnictví, umožňují zájmům dominantní třídy vychýlit trh v jejich prospěch, a to buď ve formě monopolu a tržní síly, nebo využitím jejich bohatství a zdrojů na uzákonění vládních politik, které prospívají jejich konkrétním obchodním zájmům. Vaněk dále uvádí, že pracovníci v socialistické ekonomice založené na družstevních a samosprávných podnicích mají silnější pobídky k maximalizaci produktivity, protože by kromě pobírání fixní mzdy dostávali i podíl na zisku na základě celkového výkonu svého podniku. Podle něj lze silnějších pobídek k maximalizaci produktivity, které si představuje v socialistické ekonomice založené na družstevních a samosprávných podnicích, dosáhnout v tržní ekonomice, pokud by společnosti vlastněné zaměstnanci byly normou, jak si ji představovali různí myslitelé, včetně Louise O. Kelsa a James S. Albus."Cooperative Economics: An Interview with Jaroslav Vanek" . Interview by Albert Perkins. Retrieved March 17, 2011.
Modely tržního socialismu Kořeny tržního socialismu lze nalézt v klasické ekonomii, v dílech Adama Smitha, v myšlenkách Rikardovských socialistů a Filozofů mutualismu.