Tulsi Gabbardová (nepřechýleně Gabbard, * 12. dubna 1981 Leloaloa, Americká Samoa) je americká politička a televizní komentátorka. V letech 2013–2021 byla členkou americké Sněmovny reprezentantů, v níž zastupovala stát Havaj za druhý kongresový okres. Stala se první hinduistkou a poslankyní částečně samojského původu v americkém Kongresu. Mezi roky 2025–2026 působila jako ředitelka tajných služeb v rámci druhé administrativy Donalda Trumpa.

Účastnila se války v Iráku a stala se členkou havajské Národní gardy. Má vojenskou hodnost podplukovnice v záloze. Usilovala o získání demokratické nominace pro prezidentské volby konané v roce 2020. Po neúspěchu v demokratických primárkách v březnu 2020 z kandidatury odstoupila a podpořila kandidáta Joea Bidena. Do 11. října 2022 byla členkou Demokratické strany, v ten den z ní na protest proti politice strany vystoupila.

Od listopadu 2022 byla placenou komentátorkou konzervativní televizní stanice Fox News, politicky blízké Republikánské straně. Již předtím byla hostující komentátorkou na této stanici, zvláště při pořadech Tucker Carlson Tonight.

Mládí Tulsi Gabbardová se narodila 12. dubna 1981 v Leloaloe v Americké Samoi jako čtvrté dítě Carol a Mika Gabbarda. Ve dvou letech se s rodinou přestěhovala na Havajské ostrovy. Její otec Mike Gabbard je členem Havajského senátu. Vychovávána byla v multikulturní rodině. Její otec má samojský a evropský původ a je lektorem katolické církve. Matka pochází z Decaturu v Indianě a je praktikující hinduistkou. Tulsi si vybrala hinduismus jako své náboženství v pubertě. Střední školu vystudovala dálkově z domova, až na dva roky na dívčí misionářské akademii na Filipínách. Vystudovala soukromou Havajskou tichomořskou univerzitu s titulem bakalář věd v oboru Obchodní administrativa.

Politická kariéra V roce 2002 ve svých 21 letech byla zvolena do Havajské sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu a stala se tak nejmladším zvoleným zákonodárcem v historii Havaje a USA. Post zastávala do roku 2004, kdy se dobrovolně přihlásila do služeb Národní gardy v Iráku. Domů se vrátila v roce 2009 a opět se vrátila do politiky. V roce 2010 byla zvolena do Městské rady města Honolulu. V této funkci se zasadila o zmírnění omezení pro parkování a vyhlášku, která dala městským úřadům právo zabavovat opuštěné věci a zavazadla, ke kterým se nikdo déle než 24 hodin nehlásil.

V roce 2012 kandidovala a byla zvolena do Sněmovny reprezentantů za stát Havaj. V Kongresu Spojených států tak zasedla jako první samojská Američanka a první hinduistka. Od té doby ustála volby v roce 2014, 2016 a 2018. V říjnu 2019 v souvislosti se svou kandidaturou na prezidentku USA uvedla, že do kongresu v roce 2020 kandidovat nebude a její poslanecký mandát skončil 3. ledna 2021.

Od února 2025 do června 2026 zastávala funkci ředitelky amerických tajných služeb, na funkci rezignovala z rodinných důvodů.

Názory Na začátku politické kariéry se postupně distancovala od konzervativních postojů převzatých od otce. Stala se podporovatelkou homosexuálních manželství a práva na potrat. Proto byla považována za sociálně liberální političku.

Stala se odpůrkyní Transpacifického partnerství, ze kterého Spojené státy za vlády Donalda Trumpa vystoupily. O tomto partnerství tvrdila, že je nejvíce výhodné pro mezinárodní korporace na úkor amerických dělníků. Na mezinárodní sféře kritizovala vnitřní politiku Pákistánu a Saúdské Arábie, které obvinila z financování a podpory terorismu. Naopak podpořila posílení vzájemných vztahů Spojených států a Indie a mezinárodní politiku indického premiéra Naréndry Módího.

Kritizovala zapojení Spojených států do převratů a revolucí na Středním východě, o kterých tvrdila, že právě americké zásahy způsobily vypuknutí migrační krize. V roce 2017 měla kontroverzní setkání s prezidentem Sýrie Bašárem Asadem. Byla odpůrkyní zapojení amerických vojsk do občanské války v Sýrii a vzniku bezletové zóny nad Sýrií.

V americké politice usilovala o zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů a obnovení Glass-Steagallova zákona. Také podporovala vyřazení marihuany ze seznamu kontrolovaných látek.

Dne 11. října 2022 vystoupila z Demokratické strany s odůvodněním, že je to „elitářský spolek válečných štváčů“.

Je považována za višnuistku, na rozdíl od většinového hnutí ISKCON se však stala přívrženkyní Mise Čaitanji.„Členství v sektě“ ohrožuje americkou političku : Náboženský infoservis, 7. 8. 2025

Kontroverze Byla jedním z účastníků Aféry Signalgate, která v březnu roku 2025 odhalila závažné nedostatky v bezpečnosti komunikace v administrativě prezidenta Donalda Trumpa. V chatovací skupině aplikace Signal diskutovali o evropských spojencích a citlivých vojenských operacích, konkrétně o plánovaných útocích na Íránem podporované povstalce Hútíe v Jemenu, a sdíleli podrobnosti o cílech, použitých zbraních a časech útoků.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Členové Sněmovny reprezentantů USA za Havaj Kategorie:Členové Republikánské strany (USA) Kategorie:Členové Demokratické strany (USA) Kategorie:Američtí političtí komentátoři Kategorie:Politické komentátorky Kategorie:Nositelé Medaile za vzornou službu (Spojené státy) Kategorie:Hinduisté Kategorie:Osobnosti irácké války Kategorie:Narození v roce 1981 Kategorie:Narození 12. dubna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy