Anton August Glückselig, též Gustav Thormund Legis-Glückselig (19. červen 1806 Praha – 28. leden 1867 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu Augusta Antona Glückseliga farnosti při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze) byl pražský německojazyčný historik, spisovatel a válečný veterán.
Život Narodil se jako čtvrtý z pěti synů Bartoloměje Glückseliga (1788-1846), pražského učitele c. k. normální školy, z prvního manželství. Když jeho žena zemřela, oženil se podruhé, macecha Anežka byla jen o sedm let starší než syn Anton August.Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátuPolicejní přihláška rodiny Absolvoval Akademické gymnasium v Praze, od roku 1823 pokračoval studiem filozofie a historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, studia nedokončil a odešel na vojnu, k 5. batalionu myslivců. Bydlel v Lipsku, kde byl 24. dubna 1828 prohlášen za válečného invalidu. Ve 20. letech se zabýval slavistikou, psal o severských Slovanech a jejich mytologii. Do Prahy se vrátil asi roku 1830, oženil se zde a svou další kariéru věnoval psaní historických statí a knih, převážně o Praze. Svá díla podepisoval Dr. Legis-Glückselig.
Roku 1836 mu stavovský sněm udělil funkci korunovačního historiografa. Z královské korunovace Ferdinanda V. vydal reprezentativní album litografií a knížku s jejím popisem. Samostatnou pozornost věnoval katedrále sv. Víta. V letech 1852–1856 redigoval bohatě ilustrovanou Chronik von Böhmen a litoměřický Medauův Kalendář. Patřil k českým zemským patriotům německé národnosti.
Jeho extenzivní literární tvorba vychází vždy ze studia historických pramenů, osobní znalosti objektů, o kterých píše, a má romantickou fabulaci. Největší hodnotu mají topografická díla o pražských zajímavostech a památkách, které představuje jako průvodce Prahou pro cizí návštěvníky. Významná je také jeho edice rukopisu Jana Nepomuka Zimmermanna o zrušených pražských klášterech a kaplích. U svých publikací vždy dbal na kvalitní typografii a litografické ilustrace.
Statěmi přispíval do různých časopisů a sborníků, např. Libussa (v r. 1852 životopis Václava Hanky aj.).
Ve stáří pobýval u Františka hraběte Thun-Hohensteina na zámku v Děčíně, jemuž pořádal archiv. Pro ikonografii umění má význam jeho stať Christus-Archäologie z roku 1862, o Mandylionu – obrazu Kristovy tváře krále Abgara z Edesse, s věnováním hraběti Thunovi. Zemřel v Praze.
Rodina Oženil se s Terezií Lippoldovou (1816–1867) z Litoměřicka, s níž v Praze vychoval tři děti. Prvorozený syn Ferdinand (1849–1913) se v Medauově oficíně v Litoměřicích vyučil litografem, ale zběhl od řemesla k vojsku, sloužil u myslivců, pak se toulal, a proto byl policií roku 1898 vypátrán a dopraven do pražské donucovací pracovny. Mladší syn August (* 1852) a dcera Františka (1858–1872) se nedožili dospělosti.Pobytová přihláška rodiny v AhMP
Dílo Pragensia Topographischer Grundriss von Prag und dessen Umgebungen (1835) Illustrierter Wegweiser durch Prag (1853) Miniaturgemälde von Prag (1853) Diplomatische Geschichte der aufgehobenen Klöster und Capellen in der königl. Hauptstadt Prag. Aus der Handschrift des Joh. Nep. Zimmermann neu herausgegeben (1837). Geschichte Böhmens seit der Urzeit bis Gegenwart (1853) Aktenmässige Darstellung des königl. böhmischen Erbhuldigungs-, Belehnungs- und Krönungs-Ceremoniels (1836). Der Prager Dom zu St. Veit, geschichtlich und kunstarchäologisch dargestellt (1855).
Ostatní historie Denkwürdigkeiten des Grafenhauses Thun-Hohenstein (1866) Kritische Beiträge zur slavischen Philologie
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Legis-Glückselig. Sv. 16.
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Glückselig, Anton August (*1806) s rodinou
Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Úmrtí v roce 1867 Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Narození 19. června Kategorie:Pragensisté Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Košířském hřbitově Kategorie:Historikové 19. století