náhled|V. J. Makovskij: Děvičnik, 1882
Děvičnik je tradiční ruský lidový předsvatební obřad, při kterém se nevěsta loučí se svým dívčím životem. Nejčastěji se tímto termínem označuje celý předsvatební den, v jehož průběhu se odehrává řada rituálů (někdy mohou být rozloženy do více dní), avšak v některých případech je takto označována pouze jedna jeho část, a to setkání nevěsty s kamarádkami v předvečer svatby.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII-XX věka. Moskva: Nauka, str. 499. Rituál byl rozšířen a detailně zmapován především v etnografické oblasti Ruského Severu.TOLSTOJ, N.I. Slavjanskie drevnosti: Etnolingvističeskij slovar. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, díl 2., str. 455.
Význam Děvičnik je součást série tzv.předprahových (preliminárních) rituálůVAN GENNEP, Arnold. Přechodové rituály: systematické studium rituálů. Praha: NLN, str. 27. vázaných ke svatbě. Nahlížíme-li na svatbu jako na přechodový rituál, pak dívčí večer symbolizuje odloučení od předchozího světa. Nevěsta se loučí s kamarádkami, rodiči a rodným domem, oplakává ztrátu svého dívčího života. Chlapeckou analogií je malčišnik, který však byl u Slovanů mnohem méně ritualizovaný.
Průběh V závislosti na konkrétní lokalitě mohly být součástí děvičniku následující rituály, ve většině případů doprovázené svatebními nářky a pláči (folklórní žánry věnující se ztrátě dívčích atributů, např. copu, krásy, svobody apod.)
Ohledy – ženich se svou rodinou přijíždí do nevěstina domu. Jsou pohoštěni a obdarováni dary. V dřívějších dobách bývala nevěsta při této příležitosti poprvé veřejně představena.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 499–501. Skrutušnik (od slova skruta = ženský svatební oděv) – nevěsta žádá za zpěvu svatebních nářků matku o přinesení šatů. Matka přináší šaty a pokládá je na stůl. Šaty se jakoby personifikují a nechtějí nevěstu k sobě pustit, a to kvůli zármutku, který v sobě nese. Zpěvem se nevěsta smutku zbaví, šaty si obleče a vychází s kamarádkami ven, kde pokračuje ve zpěvu.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 501–503. Pláče – nevěsta oplakává svůj starý život, často v doprovodu plačky.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 503–504. Zahalování nevěsty – nevěsta je zahalena šátkem, což představuje definitivní rozloučení s jejím dívčím životem. Nevěsta se tomuto aktu má aktivně bránit, plakat a naříkat. Zahalení slouží také jako ochrana nevěsty před uřknutím nebo zhlédnutím.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 505–506. Báňa – nářky doprovázená rituální koupel nevěsty. Nářky zde hrají klíčovou roli, neboť komentují průběh a objasňují přípravu obřadu (odkud je voda v lázni, kdo ji ohřál apod.), a zároveň vnitřní svět nevěsty a její pocity (přeměna dívky v ženu). Velmi výrazně se v nich prolíná pravoslavný a předkřesťanský pohled na svět. Báňa plní magickou funkci, neboť právě zde se pravděpodobně odehrával předkřesťanský svatební rituál ztráty panenství.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 508–512. Obřady spojené s vlasy jako symbolem krásy – jedná se například o rozplétání a zaplétání copu, česání vlasů, zaplétání stuh do vlasů.VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskajaistorija i narodnaja kultura XII–XX věka. Moskva: Nauka, str. 517.
Odkazy
Reference
Literatura TOLSTOJ, N.I. Slavjanskie drevnosti: Etnolingvističeskij slovar. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 1999. . (heslo: Kanun svaďby, díl 2., str. 454-457). VAN GENNEP, Arnold. Přechodové rituály: systematické studium rituálů. Přeložila Helena BEGUIVINOVÁ. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. . VLASOVA, I. V. Russkij Sever. Etničeskaja istorija i narodnaja kultura XII-XX věka. Moskva: Nauka, 2000. .
Externí odkazy
BARSOV, J. V.: Pričitanija Severnogo kraja. Časť 3: Plači svaděbnyje, zaručnyje, gostibnyje, bajennyje, predvenečnyje. Moskva, 1886. https://www.booksite.ru/fulltext/bars/text.pdf
Kategorie:Svatba Kategorie:Ruská kultura Kategorie:Žena