1. armáda byla polní armáda, která v době mobilizace v roce 1938 měla za úkol bránit území Čech od toku Vltavy v jižních Čechách po tvrz Bouda na rozhraní Orlických hor a Jeseníků. Celková délka hlavního obranného postavení činila 631 km.

Velitelství 1. armády vzniklo 27. září 1938 ve 12:00 z dosavadního Zemského vojenského velitelství Praha.

Velitelem 1. armády byl armádní generál Sergej Vojcechovský, který disponoval ekvivalentem celkem 11 divizí a jednou vyšší jednotkou v síle brigády (Skupina 4).

Stanoviště velitele se nacházelo v Kutné Hoře.

Úkoly 1. armády Úkolem jednotek 1. armády byla obrana hlavního obranného postavení (HOP) proti útoku německé armády. V oblasti západních a severozápadních Čech (I. sbor a Hraniční pásmo XI) se předpokládal v případě průlomu prvního HOP ústup na záložní obranné postavení (např. v podkrušnohoří na čáru Blšanka–Ohře), případně až k linii toku Vltavy, Berounky a linii opevnění západně od Prahy (tzv. Pražská čára), která u Mělníka navazovala na tzv. Liběchovskou příčku. Naproti tomu jednotky bránící území východních Čech na linii Jizerské Hory – Krkonoše – Orlické Hory měly držet HOP za každou cenu, protože průlom v této oblasti by znamenal průnik nepřítele do týlu celé 1. armády. Teprve v případě průlomu linie na toku Vltavy přicházel v úvahu ústup s ostatními jednotkami 1. armády na další obranné postavení na Českomoravské vrchovině.

V prostoru 1. armády se také nacházely některé jednotky ze zálohy Hlavního velitelství, které mohly být podle uvážení hlavního velitele, armádního generála Ludvíka Krejčího, použity k podpoře obrany na klíčových směrech. Jednalo se například o 4. divizi, soustředěnou v oblasti Hradce Králové, 13. divizi v oblasti Pelhřimov–Humpolec a 1. rychlou divizi soustředěnou u Pacova. U dvou naposled jmenovaných však bylo možné, že jako prioritnější by bylo vyhodnoceno jejich nasazení k podpoře obrany jižních Čech.

Podřízené jednotky

Vyšší jednotky I. sbor Hraniční pásmo XI II. sbor Hraniční pásmo XII 18. divizeHamák, B. - Vondrovský I.; Mobilizovaná československá armáda 1938; Dvůr Králové nad Labem 2010

Ostatní jednotky dělostřelecký pluk 55 dělostřelecký oddíl I/301 dělostřelecký oddíl I/303 oddíl hrubých minometů I dělostřelecký zpravodajský oddíl 4 ženijní rota 65, 66, 67, 68, 69, 71, 72 telegrafní prapor 71 telegrafní rota 101, 102, 103, 104 stavební telegrafní rota 96

Letectvo I. armády Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.

Jednotky přidělené pozemním formacím

I. armáda (velitelství): 61. letka (zvědná) – Aero A-100, Avia B-71 66. letka (zvědná) – Aero A-100, Avia B-71 101. letka (kurýrní) – Beneš-Mráz Be-50, Zlín Z-XII I. sbor: 3. letka (pozorovací) – Letov Š-328 HP XI: 12. letka (pozorovací) – Letov Š-328 HP XII: 1. letka (pozorovací) – Letov Š-328 HO 32: 4. letka (pozorovací) – Letov Š-328 HO 33: 6. letka (pozorovací) – Letov Š-328 Skupina 1: 11. letka (pozorovací) – Letov Š-328

Skupina bojového letectva I. armády

Peruť II/4 (stíhací) 43. letka – Avia B-534 44. letka – Avia B-534 50. letka – Avia B-534 Peruť III/4 (stíhací) 46. letka – Avia B-534 47. letka – Avia B-534 48. letka – Avia B-534 Peruť I/6 (lehká bombardovací) 71. letka – Aero Ab-101, Avia B-71 72. letka – Aero Ab-101, Avia B-71

Obvod teritoriální obrany proti letadlům „A“

(formace podřízená letectvu I. armády, ale s hlavním určením k PVO Prahy) Peruť I/4 40. letka – Avia B-534 41. letka – Avia B-534 42. letka – Avia B-534

Reference

Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1938 Kategorie:Československá mobilizace v září 1938 Kategorie:Zaniklé organizace v Kutné Hoře Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1938 Kategorie:Vojenství ve Středočeském kraji