Václav z Dubé (1380/1390 – 1424/1425) byl český šlechtic a příslušník rodu pánů z Dubé. Od roku 1419 do roku 1420 byl nejvyšším zemským podkomořím, později se stal i nejvyšším purkrabím a purkrabím Pražského hradu. Doprovázel Jana Husa do Kostnice a na straně katolíků se účastnil křižáckých výprav proti husitům.

Život První zmínky Václav z Dubé se narodil mezi lety 1380 až 1390; pravděpodobně na hradě Leštně, v současné době známém jako zámek Líšno, nebo v Bystřici.KONÍČKOVÁ, s. 20. Jeho rodiči byli Beneš I. z Dubé a Markéta ze Zvířetic, kteří spolu měli ještě další čtyři potomky: syny Ondřeje, Jana a Beneše (II.) a dceru Annu.

První zmínka o Václavovi pochází z roku 1398 z Libri erectionum, kdy je již jeho matka Markéta uváděna jako vdova a její děti jako Benešovi dědicové.Libri erectionum VI., ed. PODLAHA, Antonín; s. 30. Minimálně od roku 1413 pak byl ve službách Zikmunda Lucemburského, který ho tehdy povolal z Benátek, aby mohl dělat průvodce Janu Husovi do Kostnice (společně s Janem Kepkou z Chlumu).KONÍČKOVÁ, s. 21. Další zmínka je z následujícího roku, kdy byl jmenován komárňanským županem a byl jím až do roku 1417.ENGEL, Pál; Magyaroszág világi archontológiája 1301–1457, I. Budapešť 1996, s. 141.

Vstup do služeb Zikmunda Lucemburského Do Zikmundových služeb se mohl dostat díky jeho mladší sestře Markétě, které možná sloužil, nebo díky přímluvě Ondřeje VI. a Vaňka z Dubé, Václavových strýců vystupujících na královském dvoře. Ať tak, či tak, jisté je, že jej tehdejší římsko-německý král vyslal na tažení do Benátek, se kterými byl v dlouhodobém sporu o Dalmácii.SCHMIDT, Ondřej; Vikáři a hejtmani krále Zikmunda na severu Benátska (1411/1412 – 1420). in: Studia mediaevelia Bohemica 7/15, s. 85. Roku 1414 byl ale Zikmundem povolán, aby doprovázel Jana Husa do Kostnice, a tak se musel přesunout z Benátek do současného jihozápadního Německa.

Ačkoliv byl Václav z Dubé celý život katolíkem, přátelil se s Janem Husem a vedl s ním i korespondenci.NOVOTNÝ, Václav; M. Jana Husi korespondence a dokumenty, s. 269–273, č. 129.

Kolem roku 1415 se oženil s Markétou z Rychmburka, dcerou Smila Flašky z Pardubic a sestrou Aleše Flašky z Rychmburka.KONÍČKOVÁ, s. 42.

První křížová výprava proti husitům 1419 král Václav IV. zemřel a na jeho místo měl nastoupit bratr Zikmund. Ačkoliv zpočátku byly jeho vztahy s husity relativně klidné, nakonec se rozhodl vojensky zasáhnout a zastrašit radikální měšťanstvo i šlechtu. Ta mezitím sepsala manifest, kterým označila Zikmunda za nevhodného pro kralování, podepsal ho například i dosavadní nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka.

Na přelomu roku 1419 a 1420 se Zikmund Lucemburský v čele s českými šlechtici, Václava z Dubé nevyjímaje, snažil o přivedení husitské Plzně k poslušnosti. Královská vojska začala město obléhat a tomu se vydali na pomoc Jan Žižka z Trocnova a Břeněk Švihovský z Dolan. Ti ale čelili několikanásobné přesile a pod tlakem okolností nakonec přistoupili na návrhy pražanů a uzavřeli s královskými dohodu, jež měla zaručit obyvatelům svobodu přijímání z kalicha a možnost volného odchodu.KAVKA, s. 48. 23. března byla tedy Plzeň vydána, Zikmund se ale rozhodl dohodu nedodržet a o dva dny později kolonu husitů napadl. Krátce nato se proti novému králi obrátila většina země.

Václav z Dubé se během roku 1420 stal nejvyšším zemským purkrabím a zároveň purkrabím Pražského hradu.KONÍČKOVÁ, s. 51. Situace v Praze byla ale napjatá, probíhaly neustálé boje mezi královskými vojáky a Pražany. Václav nakonec sjednal i šestidenní příměří a snažil se o vyřešení problémů, Zikmund ale vyžadoval kapitulaci Prahy a na jiné podmínky nechtěl přistoupit. Do města se tedy vydaly oddíly husitů, které měl zastavit výpad vedený Václavem z Dubé a několika dalšími šlechtici. Útok byl ale odražen a táborští do města dorazili.

Nakonec došlo i na vyjednávání, z královy strany jej iniciovali hlavně pán z Dubé a Jindřich z Plumova, která ale byla neúspěšná. I přesto se ale Zikmund nechal 28. července 1420 pod ochranou křižáckého vojska korunovat na českého krále. Zakrátko opustil Prahu a pobýval ve Slaném, později toho roku jmenoval Václava z Dubé, Oldřicha z Rožmberka a Petra ze Šternberka hejtmany bechyňského a prácheňského kraje.KONÍČKOVÁ, s. 55.

Pozdější léta I druhého křižáckého tažení proti husitům se Václav z Dubé pravděpodobně zúčastnil, oproti tomu jeho účast na třetí výpravě je nejistá. Pán z Dubé v té době působil nejen na Moravě, ale i v Bratislavě.KONÍČKOVÁ, s. 59. Roku 1424 je pak zmiňován jako zastupitel Budína a Zikmund mu daruje hrad Žleby, což je vůbec poslední zmínka o Václavu z Dubé.

Není známo, kdy nebo kde zemřel, ani místo pochování. Patrně se tak stalo na přelomu roku 1424 a 1425. Zemřel tedy poměrně mladý a bezdětný (nebo se žádný z jeho potomků s Markétou nedožil dospělosti).KONÍČKOVÁ, s. 65.

Majetek Jeho rodovým majetkem byl hrad Leštno. Roku 1416 byl Václavovi královským výnosem udělen Humpolec. O pět let později, pravděpodobně za zásluhy během protihusitského tažení, získal hrady Bzenec a Lanšperk. Roku 1424 dostal od Zikmunda hrad Žleby.

Odkazy

Reference

Literatura

Václav Kategorie:Čeští podkomoří Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Hejtmani prácheňského kraje Kategorie:Hejtmani bechyňského kraje Kategorie:Čeští římští katolíci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti husitských válek