náhled|Severní sakristie. Kostel Nejsvětější Trojice (také kostel svaté Trojice) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Bystřice nad Pernštejnem, obklopený hřbitovem u Novoměstské ulice v Bystřici nad Pernštejnem.
Jedná se slohově o velmi pozdní gotickou jednolodní stavba s pětibokým kněžištěm členěným pilíři a sedlovou střechou se šestibokým sanktusníkem s jedním stokilogramovým zvonem zvaným Boží (z doby kolem roku 1600) a zvoničkou na západním průčelí s třicetikilogramovým zvonem (s letopočtem 1776).
Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie Kostel byl dokončen roku 1615 (jak dokládá dendrochronologie původních trámů krovu nad kněžištěm) za Jana Čejky z Olbramovic, tehdejšího majitele panství Bystřice nad Pernštejnem, pro místní luterány čili evangelíky. V tuto dobu měla kostelní loď plochý trámový strop a výsečovou hřebínkovou klenbu se svorníkem jen v presbytáři, která se zde dochovala. Z té doby pochází dnes již nečitelný (ošlapaný) mramorový náhrobní kámen s reliéfem zkřížených seker a nože (asi znamením řeznického cechu), na konci 19. století zazděný místo zrušeného západního průchodu pod dřevěným varhanním kůrem. V pobělohorském období vyhnání nekatolíků a destruktivní Třicetileté války byl kostel předán římskokatolické farnosti a nemáme o jeho využití v 17. století podrobnější zprávy.
Až v roce 1735 byla původní stavba kostela zásadněji stavebně upravena, když kostelní loď získala současnou barokní valenou klenbou s výsečemi, včetně stávajícího střešního krovu (jak potvrdila dendrochronologie) a byla vybudována rodová hrobka Arnoštem Matyášem Mitrovským z Nemyšle, od roku 1731 majitelem bystřického panství, který byl nakonec pohřben v Brně. Rodový epitaf na mramorovém erbovním náhrobníku je druhotně centrálně osazený v keramické dlažbě z let 1897 až 1897, která nahradila staří cihlové dláždění. V roce 2025 proběhl neinvazivní (kamerový) průzkum zřejmě již v 18. století zazděné pohřební komory s valenou klenbou a zjistil přítomnost minimálně dvou rozpadlých rakví, neznámého dospělého jedince a kojence (Leopoldiny Mitrovské z Nemyšle */+1756).
Nejpozději v 18. století získal kostel své tři oltáře. Kromě hlavního oltáře s obrazem Nejsvětější Trojice také dva boční oltáře se soškami k poctě Madony a sv. Antonína. Jejich současná podoba pochází až z roku 1903, kdy byl do kostela pořízen kompletní novogotický mobiliář, včetně dřevořezbových obrazů křížové cesty, barokní je jen oltářní obraz Nejsvětější Trojice a jeho postranní sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla.
Po zrušení původního hřbitova u farního kostela sv. Vavřince na náměstí v důsledku josefínských reforem, se od začátku 19. století stal kostelem hřbitovním. Takže původní (roku 1735 zazděná) jižní vstupní předsíň (s hřebínkovou křížovou klenbou, jaká se nachází i v sakristii na severní straně kněžiště) sloužila jako provizorní márnice (respektive skladiště hrobníků) a od konce 19. století též zazděná západní vstupní předsíň slouží jen jako vstup (vřetenovým schodištěm) na dřevěnou varhaní kruchtu. Druhotně proražené stávající hlavní vchody (s dvoukřídlými dveřmi) se proto nachází pod severozápadním a jihozápadním lomeným oknem (severní je dnes hlavní a jižní se již téměř nevyužívá). alt=Pohled na jižní stranu kostela Nejsvětější Trojice.|náhled|Západní průčelí.
Odkazy
Reference
Související články
Bystřice nad Pernštejnem Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem
Externí odkazy
alt=|náhled|Východní kněžiště. Nejsvětější Trojice Bystřice nad Pernštejnem Nejsvětější Trojice Bystřice nad Pernštejnem Nejsvětější Trojice Bystřice nad Pernštejnem Kategorie:Kulturní památky v okrese Žďár nad Sázavou