Charles Herbert Best (27. února 1899, Pembroke, Maine – 31. března 1978, Toronto, Kanada) byl kanadský vědec a jeden z objevitelů inzulinu.
Život V roce 1915 se Best přestěhoval do Kanady, kde začal studovat na Torontské univerzitě. V roce 1918 narukoval do armády. Po válce dokončil studia fyziologie a biochemie.
V roce 1920 se ještě jako student stal asistentem Fredericka Bantinga, s nímž usiloval o získání inzulinu ze psích slinivek. Prostory k experimentům jim na své katedře neochotně poskytl fyziolog John Macleod. Když Banting s Bestem po roce uspěli, Macleod je vystrnadil z univerzity a jejich výsledek začal vydávat za svůj.
V roce 1923 dostal Nobelovu cenu Banting a – Macleod. Opomenutí Bestova přínosu (a nadhodnocení Macleoda) Bantinga tak rozlítilo, že chtěl cenu odmítnout. Byl však prvním Kanaďanem, který cenu získal, nakonec se tedy z tohoto důvodu nechal k jejímu přijetí přemluvit. Svou polovinu ceny rozdělil mezi sebe a Besta rovným dílem. Macleod se o svou část Nobelovy ceny rozdělil s Jamesem B. Collipem, mladým chemikem, který pomáhal s čištěním inzulinu. Podle Encyklopedie Britannica Best nezískal podíl na Nobelově ceně udělené v roce 1923, protože lékařský titul získal až v roce 1925.
Best také objevil vitamin cholin a enzym histaminázu. Patřil mezi první, kteří zavedli používání antikoagulancií při léčbě krevních sraženin.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kanadští biochemici Kategorie:Kanadští fyziologové Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Pedagogové na Torontské univerzitě Kategorie:Absolventi Torontské univerzity Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 27. února Kategorie:Narození v Maine Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Úmrtí v Torontu Kategorie:Muži