Pustá Kamenice () je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci, staré uhlířské osadě, se datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími obyvateli kolem roku 1350.
Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili v milířích uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek). Teprve po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly, se postupně stávali rolníky.
V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katolický, lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
Exulanti V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. V roce 1742 prokazatelně odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v pruském Slezsku: Krčil Norbert, Krčil Václav a Krčil Mikuláš s rodinami, a Svoboda Jan.
Obyvatelstvo
Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. března 2014.
Přírodní památky Mlynářova lípa – významný strom Lípa svobody – významný strom Hápův javor – významný strom Kamenická voda – mokřadní louky a koryto potoka
Doprava Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Pustá Kamenice a Pustá Kamenice zastávka. Rozhodnutím Pardubického kraje má však být od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava pouze ve směru do Svitav (až na víkendové rekreační vlaky).Obce na trati Žďárec - Pustá Kamenice chtějí obslužnost Chrudimský deník, 4. 5. 2011. V roce 2013 však došlo k obnovení provozu.
Autobusy využívají jedinou příjezdovou cestu do obce, která ji spojuje se silnicí I/34.
Pamětihodnosti Kostel svaté Anny Pomník zastřelených občanů v lese na hranici okresů Evangelický hřbitov v Pusté Kamenici
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
dokument České rozhlasu o historii obce
Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Mikroregion Poličsko Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy