náhled|Dobřichovická škola o povodních v roce 2002 Současná klimatická změna již přinesla možná i trvalé změny zemského geologického, biologického a ekologického systému.. Tyto změny vedly ke zhoršení různých environmentálních nebezpečí pro lidské zdraví, mezi něž patří extrémní počasí., ozonová díra, zvyšující se nebezpečí požárů., ztráta biodiverzity., zatížení systémů, které produkují potraviny, nebo celosvětové šíření infekčních onemocnění.. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že klimatická změna ročně způsobí 160 000 lidských úmrtí ročně..
Většinu nepříznivých následků klimatické změny zakouší chudé a nízkopříjmové skupiny obyvatel po celé planetě, jejichž zdraví, bohatství a další životní kvality jsou mnohem více svázané se životním prostředím, ve kterém žijí, a přitom mají mnohem menší možnosti se se změnami životního prostředí vyrovnat. Zpráva věnující se celosvětovému dopadu klimatické změny na člověka publikovaná v roce 2009 Světovým humanitárním fórem (Global Humanitarian Forum) odhadovala více než 300 000 lidských úmrtí a okolo 125 miliard dolarů ekonomické ztráty každý rok. Klimatické změny způsobují podle této zprávy nejvíce ztrát na lidských životech kvůli zhoršujícím se povodním a suchům v rozvojových zemích..
Hlavní slabiny Důsledky klimatické změny člověka nejsnadněji ovlivní v oblastech, které přesahují jeho možnost adaptace. Mezi tyto doposud známé slabiny se dají zařadit extrémní počasí, prudká změna klimatu nebo limitovaný přístup ke zdrojům (finančním, technickým, lidským, institucionálním), a vyrovnání se s těmito změnami je pro člověka těžko zvládnutelné. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) publikoval v roce 2007 zprávu, která mapovala hlavní slabá místa průmyslu, osídlení a společnosti vůči klimatické změně.. Následující kategorizace zahrnuje několik stupňů, které uvádějí, s jakou mírou pravděpodobnosti si můžeme být jisti, že se skutečně jedná o slabé místo. Velmi vysoká pravděpodobnost: Vazby mezi klimatickou změnou a urbanizací: tento jev je nejvíce viditelný v rozvojových zemích, kde se urbanizace často soustřeďuje do pobřežních oblastí. Vysoká pravděpodobnost: Vazby mezi klimatickou změnou a světovým ekonomickým růstem: problémy spojené s klimatickou změnou nejsou způsobené pouze dopadem klimatické změny samotné, ale také dopadem politik, které na klimatickou změnu reagují. Například politika, která zvýší ceny pohonných hmot, může ovlivnit potenciální rozvoj. Nehybné fyzické infrastruktury, které jsou důležité pro různé lidské potřeby: to zahrnuje infrastruktury, které jsou náchylné k poškození extrémním počasím nebo vzestupem hladiny oceánů a ty, které už jsou téměř nedostačující. Střední pravděpodobnost: Vazby mezi vládními a sociálně kulturními strukturami, které už nyní čelí jiným tlakům (např. limitované hospodářské zdroje).
Zdraví Lidské zdraví je vystaveno široké škále rizik, které způsobuje klimatická změna. Již v roce 2006 se uvádělo. že následujících desetiletích se tato rizika ještě zvýší, často na kritickou úroveň, pokud tedy bude klimatická změna probíhat stejným tempem jako až do té doby.. Zdravotní rizika lze shrnout do tří hlavních skupin: přímo působící účinky (např. vlny veder, vyšší míra znečištěného ovzduší, katastrofy způsobené extrémním počasím) účinky způsobené změnami v ekologických systémech a vazbách v důsledku změny klimatu (např. zemědělské výnosy, ekologie komárů, mořská produkce) nepřímé a prolínající se následky (např. konflikty spojené s vyčerpáním a přemístěním zdrojů nebo post-katastrofální psychické problémy) Hrozí také, že klimatická změna zpomalí, zastaví nebo dokonce zvrátí mezinárodní boj proti dětské podvýživě, úmrtnosti z průjmových onemocnění a šíření dalších infekčních onemocnění. Klimatická změna se projevuje především zhoršováním existujících a často obrovských zdravotních problémů, především v chudších částech světa. Současné proměnlivé počasí už nyní přináší negativní dopad na zdraví chudých lidí v rozvojových státech,. což bude klimatickou změnou pravděpodobně ještě mnohonásobně zhoršeno.
Měnící se klima tedy ovlivňuje předpoklady zdravé populace: čistá voda a vzduch, dostatečné potravinové zásoby, přirozené zábrany šíření přenašečů infekčních chorob a vhodný a bezpečný domov. Teplejší a proměnlivější klima vede k vyššímu počtu některých ovzduší znečišťujících látek, zvyšuje míru a rozptyl přenosu infekčních onemocnění skrze znečištěnou vodu a kontaminované jídlo a ovlivněním přenašečových (vektorových) organismů (např. komárovitých) nebo snazším zprostředkováním hostitelských druhů, které poskytují útočiště těmto infekčním přenašečům (např. dobytek., netopýři nebo hlodavci). Změny teploty, srážek a sezónnosti snižují zemědělskou produkci v mnoha oblastech, včetně těch nejméně rozvinutých zemí, kde tento jev ohrožuje zdraví dětí a jejich růst a celkový zdravotní stav a plnohodnotné schopnosti dospělých. S tím, jak se planeta otepluje, závažnost (a pravděpodobně i četnost) katastrof způsobených počasím bude stoupat, což se už v mnoha oblastech na světě v posledních desetiletích děje. Globální oteplování tedy změnami v zásobování jídlem a vodou může nepřímo zvýšit negativní dopady na zdraví člověka včetně podvýživy, průjmových onemocnění, zranění, kardiovaskulárních a respiračních nemocí a nemocí šířených skrze vodu a hmyz.
Rovné šance na zdravý život a klimatická změna mají velký dopad na lidské zdraví a kvalitu života a jsou propojeny mnoha způsoby. Zpráva WHO Komise pro sociální podmínky lidského zdraví (Commission on Social Determinants of Health) v roce 2004 upozorňovala, že znevýhodněné společnosti mají větší tendenci čelit nepřiměřenému podílu dopadů klimatické změny, protože jsou vystavenější a zranitelnější zdravotním ohrožením. Přes 90 % zemřelých na následky malárie a průjmových onemocnění jsou děti věku pěti let a mladší a často pochází z rozvojových zemí.. Dalšími často postiženými skupinami jsou ženy, staří lidé a ti, kteří žijí na malých ostrovech rozvojových států a v pobřežních oblastech, megaměstech nebo horských oblastech, jak uváděla zpráva UNDP v roce 2007..
Dopady na duševní zdraví Článek z roku 2011 publikovaný v časopise Americký psycholog (American Psychologist) určil tři třídy psychologických dopadů globální klimatické změny:. přímé – "Náhlé nebo traumatické účinky extrémního počasí nebo změny životního prostředí." nepřímé – "Ohrožení duševní pohody pozorováním dopadů a znepokojením nebo nejistotou ohledně budoucích rizik." psychosociální – "Chronické sociální a společenské vlivy veder, sucha, migrace a konfliktů spojených s klimatem a přizpůsobováním se následkům katastrof". Psychologický dopad je pozorován skrze lidské chování a reakce člověka na současné situace. Téma klimatické změny je velmi složité a pro laiky obtížně pochopitelné. Toto porozumění nicméně ovlivňuje lidské chování. Jak dokázali Ranney a Clark ve své práci z roku 2016,. pokud jsou lidé dostatečně informování, aby dostatečně pochopili vědu věnující se klimatu, podpoří to změnu jejich chování tak, aby se snažili o zpomalení změny klimatu.
Extrémní počasí Kvůli své proměnlivosti a výkyvům jsou případy extrémního počasí pravděpodobně ještě důležitější (v případě jejich dopadu na lidské zdraví) než postupný dlouhotrvající trend zvyšování průměrné teploty, jak uváděla např. již práce z roku 2002.. Extrémní počasí, jakými jsou třeba záplavy nebo sucha, často doprovází infekční onemocnění. Tyto lokální epidemie se objevují v důsledku ztráty infrastruktury, tedy například nemocnic a sanačních služeb, ale také kvůli změnám v místní ekologické stabilitě a prostředí.
Nemoci Klimatická změna může vést k drastickému zvýšení počtu různých infekčních onemocnění. Začátkem poloviny 70. let "se objevila, obnovila a přerozdělila infekční onemocnění". Příčin tohoto úkazu bylo více, od sociálních, environmentálních, po klimatické vlivy, nicméně mnoho lidí tvrdí, že "nestálost infekčních onemocnění může být jedním z prvních biologických projevů klimatické nestálosti". Ačkoliv je mnoho infekčních onemocnění ovlivněno klimatickými změnami, nemoci způsobené přenašeči, jakými jsou malárie, horečka dengue a leishmanióza, se objevují v silném kauzálním vztahu. Pozorování a výzkumy odhalily distribuční posun škůdců a patogenů od rovníku směrem k zemským pólům..
Malárie Zvyšující se počet srážek může zvýšit počet komárů, a to nepřímo rozšiřováním vhodného prostředí pro jejich larvy a nárůstem jejich potravinových zdrojů. Malárie ročně zabije přibližně 300 000 dětí mladších pěti let, což při zvyšujících se teplotách znamená bezprostřední riziko.. Modely již v roce 2005 opatrně naznačovaly, že riziko malárie se zvýší o 5–15 % do roku 2012 v důsledků klimatické změny..
Neklimatičtí činitelé Následuje výčet sociodemografických a environmentálních vlivů pochází z roku 2003.
Sociodemogratické vlivy, které nejsou omezeny jen na následující výčet: vzory lidské migrace a cestování, účinnost veřejného zdravotnictví a lékařské infrastruktury kontrolující hrozby nemocí, přerozdělení léků proti malárii, momentální zdravotní stav populace.J. Patz; A.K. Githeko; J.P. McCarty; S. Hussein; U. Confalonieri; N. de Wet (2003). A. McMichael; D. Campbell-Lendrum; C. Corvalan; K. Ebi; A. Githeko; J. Scheraga; A. Woodward, eds. "Climate Change and Infectious Diseases". Climate Change and Human Health: Risks and Responses. Geneva: World Health Organization.
Environmentální vlivy: změny ve využití půdy (např. deforestace), rozšiřování zemědělských a vodních rozvojových projektů (které mají tendenci zvětšovat prostor pro život komárů) a celkově urbanizační trend (tedy zvyšující se koncentrace lidských hostitelů). Patz a Olson už v roce 2006 tvrdili, že tyto krajinné změny mohou ovlivnit lokální počasí více než déle trvající změna klimatu. Například deforestace a kultivace přírodních mokřadů v afrických vrchovinách vytvořily výhodné podmínky pro přežití larev komárů, což částečně vedlo ke zvýšenému výskytu malárie. Vlivy těchto neklimatických činitelů komplikují poznání a ztěžují potvrzení přímého kauzálního vztahu mezi klimatickou změnou a malárií. Je vysoce nepravděpodobné, že by klima mělo nějaké izolované dopady, na kterých by se nepodíleli i jiní činitelé.
Životní prostředí Studie autorů Sahney, Benton a Falcon-Lang z roku 2010 uvádí, že klimatická změna může způsobit dramatický úbytek habitatů, například aridní podmínky mohou způsobit deforestaci deštných lesů, jak se ostatně již v minulosti stalo..
Teplota Teplota 35 °C měřená teploměrem, jehož baňka (čidlo) je obalena mokrou textilií, je prahovou pro odolnost lidského systému, který při jejím překročení ztrácí možnost dostatečného ochlazování své kůže. Studie Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) z roku 2013 vyvozuje, že teplotní stres při současném emisním scénáři sníží pracovní možnosti.. Existují také důkazy, že vysoké teploty mohou zvýšit úmrtnost u lidských plodů (fetusů) a dětí.Currie, Janet, and Olivier Deschênes. "Children and Climate Change: Introducing the Issue." The Future of Children 26, no. 1 (2016): 3-9. .http://www.jstor.org/stable/43755227. Ačkoliv je hlavní pozornost upírána především na zdravotní dopady a rizika vyšších teplot, je vhodné brát také v úvahu, že vysoké teploty snižují schopnost učení a pracovní produktivity, což může ovlivnit ekonomii a rozvoj států.
Voda