Jan Lipavský (* 2. července 1985 Praha) je český politik, analytik a manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví. V letech 2021 až 2025 byl ministrem zahraničních věcí ČR ve vládě Petra Fialy. Od října 2025 zastává pozici poslance Poslanecké sněmovny PČR, jímž byl také v letech 2017 až 2021.
Život Vystudoval bakalářský obor teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během studia absolvoval dvousemestrální pobyt na University of Kent ve Spojeném království v rámci studijního programu Erasmus. Podle vlastního tvrzení bez problémů používá angličtinu. V únoru 2026 uvedl, že podal přihlášku na vysokou školu a v červnu 2026 upřesnil, že se rozhodl zahájit studium oboru balkánská, eurasijská a středoevropská studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pracoval ve společnostech McKinsey & Company (jako Visual Assistent) , Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a MoroSystems. Postupně se vypracoval na analytika a manažera projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví (např. obchodování na burze, FX). Má též praktické zkušenosti s marketingem.
Jan Lipavský žije v Praze, konkrétně v městské části Praha 6. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří mezinárodní politika, evropská politika a otázky bezpečnosti. Hlásí se ke starokatolickému vyznání.https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-cesky-nabozensky-paradox-stat-bezvercu-ma-krestanskou-vladu-183972
Politická kariéra V letech 2015 až 2024 byl členem České pirátské strany. Ve straně zastával také pozici člena republikového výboru, volebního výboru a zahraničního odboru.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za Piráty zvolen poslancem v Praze z pátého místa kandidátky. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako člen Pirátů na 5. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Praze, ale nebyl zvolen. Mandát poslance se mu tak nepodařilo obhájit.
V Poslanecké sněmovně zastával v letech 2017–2021 pozici místopředsedy zahraničního výboru a také místopředsedy výboru pro obranu. Byl dále členem podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR a členem podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Také byl členem stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
V listopadu 2021 se stal kandidátem Pirátů na post ministra zahraničních věcí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). Prezident republiky Miloš Zeman jej odmítal jmenovat členem vlády kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice, kvůli nedostatečné kvalifikaci a kvůli tomu, že má pouze bakalářský titul. Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil. Dne 17. prosince 2021 byl Lipavský jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.
Ministr zahraničí Jako svého politického náměstka na ministerstvu zahraničí si Lipavský zvolil bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka (STAN).
Jeho první zahraniční cesta v roli ministra vedla 20. prosince 2021 na Slovensko. Další den vedl druhou cestu na setkání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se zúčastnil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Se svými protějšky jednali o tématech migrace, pandemie covidu-19, humanitární krize v Afghánistánu a vztahů EU a zemí V4 s Tureckem. Lipavský poukázal na klíčovou roli Turecka při řešení migrace. První jednání NATO absolvoval 7. ledna 2022. Na jednání se probírala reakce NATO na bezpečnostní požadavky Ruska týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu a rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO. Lipavský odmítl ruské požadavky a naopak vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě. V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí podpořil dodávku dělostřeleckých granátů na Ukrajinu a prohlásil, že na základě informací zpravodajských služeb se Česká republika připravuje na nejhorší scénář v podobě vojenské invaze Ruska na území levobřežní Ukrajiny. náhled|Lipavský, ukrajinský premiér Denys Šmyhal a rakouský ministr zahraničí Schallenberg v Kyjevě na Ukrajině 20. července 2022 Během návštěvy tureckého ministra zahraničí v Praze v červnu 2022 Lipavský prohlásil, že „Turecko pro EU představuje klíčového partnera. Budoucnost je o hledání možností přiblížení Turecka jako kandidátské země“. Dále uvedl, že v otázkách, ve kterých není jednoduché najít mezi Tureckem a EU shodu, jako jsou migrace nebo dodržování zásad právního státu, je potřeba vést „důkladný dialog“.
Kritizoval represivní politiku Číny proti menšině Ujgurů v Sin-ťiangu, která je některými západními vládami a nevládními organizacemi označena za genocidu.
Český prezident Miloš Zeman se omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj Lipavského ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva, kterou české ministerstvo zahraničí odmítlo odsoudit. Zpráva tvrdí, že izraelsko-palestinský konflikt vyvolává především Izrael a jeho politika vůči Palestincům.
V září 2022 vystoupil na půdě OSN, kde odsoudil anexi Krymu, ruskou invazi na Ukrajinu a porušování lidských práv v Číně, Afghánistánu, Íránu, Etiopii, Myanmaru, na Kubě a ve Venezuele. Podpořil sankce proti některým íránským představitelům a subjektům jako odpověď na násilné potlačování protestů v Íránu. náhled|Lipavský, americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho náměstkyně Victoria Nulandová ve Washingtonu, 2. května 2023 Koncem října 2022 odcestoval na dvoudenní návštěvu Kataru, kde se snažil dojednat lepší podmínky pro dodávání zemního plynu. Podle Lipavského je hlavním cílem diplomacie „vytvořit stabilní prostředí, aby se daly plánovat nějaké byznysové investice“. Posiloval vztahy se Saúdskou Arábií, která je největším vývozcem ropy na světě.
V červnu 2023 uskutečnil pracovní cestu do Angoly a Zambie. Hlavními tématy jednání byla rozvojová a hospodářská spolupráce a vysvětlování českých postojů k válce na Ukrajině.
V červenci 2023 se setkal s vietnamským ministrem zahraničí Bùi Thanh Sơnem, který je členem ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu, a jednal s ním o strategickém partnerství mezi Vietnamem a Českou republikou. thumb|Hlasování (proběhlo 12.12.2023) o rezoluci OSN, vyžadující humanitární příměří ve válce Izraele s Hamásem v Gaze. Česká republika byla proti.
Koncem července 2023 podpořil ukrajinskou protiofenzívu v Doněcké a Záporožské oblasti s cílem vytlačit ruské síly z okupovaných území. Odmítl „nespravedlivý mír“ výměnou za postoupení jihovýchodních částí Ukrajiny, které byly Ruskem anektovány, a deklaroval pokračující podporu Ukrajiny až do porážky Ruska.
V říjnu 2023 odsoudil útok palestinského Hamásu na Izrael a podpořil „právo Izraele na sebeobranu“, ale zároveň uznal „legitimní aspirace“ palestinského lidu. Odmítl výzvu premiéra Petra Fialy, aby česká ambasáda byla přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma. Odvetné izraelské údery na Pásmo Gazy označil za přiměřené.
Dne 6. listopadu 2023 zrušila Nigérie, která je klíčovou zemí v subsaharské Africe, plánovanou návštěvu premiéra Fialy. Podle expertů a opozičních politiků to mohlo souviset s vystupováním vlády na podporu Izraele v OSN, kde Česká republika jako jedna ze 14 zemí nepodpořila rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce v Gaze. Lipavský spojitost s podporou Izraele odmítl a prohlásil, že by zrušení Fialovy návštěvy „nepřikládal nějaké hlubší významy“.
V únoru 2024 se česká diplomacie postavila proti uvalení sankcí Evropské unie na 12 extremistických izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, kteří se dopouštěli násilí na Palestincích. V dubnu 2024 Česko s uvalením sankcí souhlasilo. Podle Lipavského Česku vadila skutečnost, že v rámci jednoho sankčního balíčku měly být uvaleny sankce na izraelské extremistické osadníky i členy Hamásu.
V květnu 2024 odmítl návrh Ondřeje Koláře z TOP 09, aby Česko nutilo Ukrajince žijící v Česku nastoupit do ukrajinské armády, a upozornil, že to Česku nedovolují ani mezinárodní úmluvy. náhled|Lipavský a Blinken po podpisu memoranda o spolupráci v boji proti dezinformacím 30. května 2024 V červenci 2024 se ve Washingtonu setkal s izraelským ministrem zahraničí Jisra'elem Kacem. Jeho stranický kolega Mikuláš Peksa reagoval na Lipavského, který na platformě X sdílel příspěvek týkající se jeho jednaní s Jisra'elem Kacem, větou: „A řekl jsi mu taky, že je odpad lidstva?“, čímž odkazoval na údajné válečné zločiny během války Izraele s Hamásem, kterých se měl Izrael dopouštět v Gaze.
Na konci září 2024 odhlasovali Piráti odchod z vlády Petra Fialy, Lipavský tak 1. října 2024 předal demisi premiérovi ČR Petru Fialovi. Zároveň však oznámil odchod od Pirátů pro rozdílné názory. Následně se Lipavský s Fialou sešel a ten jej přesvědčil, aby kabinet neopouštěl, a Lipavský demisi stáhl. Ve vládě tak dále působil jako nezávislý.
Dne 1. října 2024 Evropská unie připravovala společné stanovisko vyzývající k „okamžitému příměří“ v konfliktu mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím Hizballáh. Na mimořádném zasedání ministrů zahraničí 27 členských států Evropské unie byla Česká republika jako jediná členská země proti společnému stanovisku, které tím zablokovala a zabránila tak přijetí společného postoje Evropské unie. Česko svůj postoj zdůvodnilo tím, že společné stanovisko „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu“. K eskalaci konfliktu na Blízkém východě došlo po explozích komunikačních zařízení Hizballáhu, které zranily tisíce lidí včetně civilistů, a po izraelských leteckých úderech na Libanon, včetně útoku na hlavní ústředí Hizballáhu, které si koncem září vyžádaly přes 1000 obětí. V rozhovoru pro Českou televizi Lipavský odsoudil íránské letecké útoky na Izrael ze dne 1. října a obhajoval rozhodnutí Česka zablokovat společné prohlášení EU vyzývající k příměří v Libanonu.
Dne 28. listopadu 2024 se v Praze setkal s izraelským ministrem zahraničí Gid'onem Sa'arem, kterého ujistil, že navzdory vydání mezinárodního zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro údajné válečné zločiny v Pásmu Gazy „Česko dál stojí pevně za Izraelem, který je a vždy zůstane naším nejdůležitějším strategickým partnerem.“ V březnu 2025 označil ukončení příměří v Gaze ze strany Izraele a izraelské letecké útoky na Pásmo Gazy za „znepokojivý vývoj“. Podle Lipavského je nutné, aby Hamás propustil všechna rukojmí.
Po pádu režimu rodiny al-Asadových v Sýrii obnovil v lednu 2025 český zastupitelský úřad v Damašku a podpořil „opatrný“ dialog s novou syrskou vládou pod vedením Ahmada Šary, který během občanské války v Sýrii vedl islamistickou povstaleckou skupinu Tahrír al-Šám.
Od jeho odchodu z pirátské strany v říjnu 2024 a naopak vzhledem k jeho dalšímu působení ve vládě Petra Fialy se diskutovalo o jeho případné kandidatuře ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR na podzim 2025 a v březnu 2025 oznámil, že bude kandidovat jako nestraník za ODS na 3. místě kandidátky koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze. Ve volbách následně získal přes 60 tisíc preferenčních hlasů a byl tak opětovně zvolen poslancem.
V květnu 2025 podpořil návrh amerického Senátu na sankce proti ruskému energetickému vývozu ve formě 500 % cel na země, které nakupují ruskou ropu a zemní plyn a tím pomáhají financovat válku na Ukrajině. Cla by zasáhly především Čínu a Indii, ale také některé evropské země, které stále dováží ruské energetické produkty.