Výzkumný ústav matematických strojů (VÚMS) bylo první a nejrozsáhlejší pracoviště v ČSSR, které se zabývalo vývojem výpočetní techniky, přídavných zařízení i součástkové základny a speciálních technologií. Na jeho vzniku a rozvoji do roku 1964 se rozhodujícím způsobem podílel prof. Antonín Svoboda (1907–1980). Ústav sídlil v Loretánské 3 s pobočkou Parléřova 14 (tato budova je již zbořena), kde byl instalován prototyp počítače MSP 2(A).Almanach historie Výzkumného ústavu matematiackých strojů. Díl IV. 2020. Dostupné z: http://prog-story.technicalmuseum.cz/data/golan/almanach-4B.pdf, s. 116–117. 5. ledna 2025. MSP znamená „malý samočinný počítač.“GRANÁT, Luděk a Československá vědeckotechnická společnost. Počítačová grafika '81: [3. seminář]. Praha, [14.-16. dubna] 1981 : sborník přednášek. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1981, s. 221. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:57a4b5b2-30c9-40b6-9d0f-3a71042534fc, 5. ledna 2025. Tato budova stála přinejmenším ještě v roce 1986.Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 24.07.1986, 42(172), s. 7. ISSN 0323-1143. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a4b2e0b0-f41f-11e8-bc37-005056827e51, 5. ledna 2025. (2. sloupec)Zmínky na facebookové stránce Starý Břevnov. https://www.facebook.com/profile/100064669030594/search/?q=matematick%C3%BDch, 5. ledna 2025. („Budova byla zbourána až kolem roku 1990.“)
Pracoviště Podle Hospodářských novin z 22. dubna 1966 měl VÚMS těchto 11 pracovišť: Praha 1, Loretánské nám. 3 (Dům U Pešků) – sídlo Praha 3, Koněvova 3 (Tesla, závod Radiospoj,Souborný seznam odborných zahraničních časopisů (z devizových oblastí): dodatek 1963, II. svazek: Nově docházející časopisy. Adresář odběratelů. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1963, s. 421. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2105d9f0-cdc1-11e2-b791-5ef3fc9bb22f, 9. ledna 2026. přinejmenším dva byty,Nová Praha: časopis pražské lidové správy ; časopis národních výborů v Praze ; časopis všech Pražanů. 25.09.1963. Praha: Národní výbor hl. m. Prahy, roč. 65, č. 19, s. 9. ISSN issn 1802-2944. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:11285f65-e908-11ea-87ed-001b63bd97ba, 9. ledna 2026. dnes nájemní dům) Praha 1, Dlouhá tř. 37 (dům U Zeleného stromu) Praha 1, Václavské nám. 14 (měšťanský dům) Praha 8, Pobřežní 16 (později Tesla, Výzkumný ústav telekomunikací,Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Magnet-Press, 19.3.1988, 47(12), s. . ISSN 0231-6218. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2e93caa0-ac8b-11e9-b12e-5ef3fc9ae867, 9. ledna 2026. patrně zbořeno) Praha 4, Michelská 7 (patrně Michelský dvůr, v současnosti domov Sue Ryder) Praha 1, Malostranské nám. 21 (Malostranská beseda) Praha 2, Americká 27 (dnes nájemní dům) Praha 1, Parléřova 14 (budova kasáren v areálu Panenská, zbořeno) Praha 8, Na Octářce (uvedeno bez čp., s velkým „O“) (ulice tohoto ani podobného názvu v Praze 8 neníhttps://mapy.com a nebyla; snad myšlena Voctářova?, areál Švábky?, zbořeno?) Praha 9, Poděbradská 51 (Tesla Hloubětín)
Hospodářské noviny z 30. prosince 1970 uvádějí výše uvedené s těmito rozdíly: místo Václavské nám. 14 uvádějí Václavská 14 (Václavská je snad chyba?), místo Malostranské náměstí 21 uvádějí Malostranské námětí 25 (MFF), nejsou uvedena pracoviště Americká a Na octářce, zato jsou uvedeny adresy Stodůlecká (bez čísla) a Voctářova 22 (nejspíše výše referovaná adresa Na octářce?). Zpráva z roku 1978 zmiňuje i pracoviště Lužná 2 (Aritma).Večerní Praha: list všech Pražanů. 19.12.1978. Praha: MV KSČ, roč. 24, č. 250, s. 7. ISSN 0862-6855. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:cd4b16ae-81d5-11ec-b27f-001b63bd97ba, 9. ledna 2026.
Rekreační střediska podniku se nacházela v Rokytnici nad Jizerou,Večerní Praha: list všech pražanů. 29.12.1977. Praha: MV KSČ, roč. 23, č. 256, s. 7. ISSN 0862-6855. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:61f3b00e-81d5-11ec-b27f-001b63bd97ba, 9. ledna 2026. Království a Polesí.
Historie Antonín Svoboda už před válkou pracoval na vývoji analogových zařízení pro řízení palby a během války získal významné zkušenosti v USA. Jako uznávaný odborník se po válce vrátil do Prahy, nemohl však najít odpovídající uplatnění. Konečně roku 1950 mohl založit samostatnou laboratoř při Ústředním ústavu matematickém, od roku 1952 v rámci Akademie věd, která se roku 1955 rozvinula v Ústav matematických strojů ČSAV. Svobodův tým se zpočátku věnoval vývoji "kalkulačního děrovače" T-50 pro n. p. Aritma Praha, což byl zavedený výrobce děrnoštítkové techniky. Hlavním programem byl tehdy vývoj reléového počítače SAPO s originální Svobodovou koncepcí, kvůli problémům s technologií se však vývoj opožďoval a stroj byl spuštěn až v roce 1958, kdy už byl silně zastaralý. VÚMS na stránkách Historiepocitacu.cz
V témže roce 1958 byl Ústav matematických strojů na podnět Svobodova rivala akademika Kožešníka převeden z Akademie věd pod Ministerstvo průmyslu, a to pod názvem Výzkumný ústav matematických strojů – VÚMS. Svoboda přestal být ředitelem a měl na starosti pouze vlastní výzkum, zejména vývoj elektronkového počítače EPOS 1. Počet zaměstnanců vzrostl z 88 v roce 1958 na 293 v roce 1961 a součástí ústavu se stalo několik menších pracovišť, zejména vývoje analogových zařízení. Roku 1961 byl ústav podřízen brněnské Zbrojovce (ZJŠ Brno), odkud přišel i nový ředitel ing V. Gregor. Roku 1963 byl VÚMS podřízen přímo Ministerstvu strojírenství a roku 1965 se stal součástí podniku ZPA.
Počítače Na elektronkový EPOS 1 (1963) navázal tranzistorový EPOS 2 (1964) se stejnou logickou strukturou, který se od roku 1968 začal vyrábět jako ZPA 600 a 601. Bylo vyrobeno 38 kusů, včetně mobilní verze pro armádu. Do výroby přišel i menší tranzistorový počítač MSP 2 (1964, 11 kusů), děrnoštítkový počítač DP 100 (1967, 200 kusů), malý řídicí počítač ŘIP 1000 (1968, 3 kusy) a několik analogových zařízení, například diferenciální analyzátory MEDA nebo trenažér pro piloty letadla L-29 Delfín.
Od roku 1966 sílilo i ve VÚMS přesvědčení, že vývoj a výrobu počítačů včetně periferních zařízení a součástkové základny není racionální a ani možné pokrýt domácí výrobou a že nutně vyžaduje mezinárodní spolupráci, tehdy samozřejmě možné jen v rámci východního bloku a RVHP. Dohoda bylo ovšem velmi obtížná a pod tlakem SSSR nakonec ostatní země souhlasily s tím, že jejich počítače budou kopiemi počítačů řady IBM 360. Od roku 1968 tak byl VÚMS pověřen "vývojem" druhého nejmenšího modelu, JS 1021 (v azbuce EC 1021) který měl odpovídat modelu IBM 360/20. Dostupná technologická základna však nedovolovala přímé kopírování a počítače se musely navrhovat z domácích součástek. Dokonce ani v oblasti součástek se nepodařilo realizovat téměř žádnou dělbu činností a každá ze zemí si všechno vyvíjela a vyráběla sama.
S odvoláním na nižší spolehlivost těchto součástek si VÚMS v rámci JSEP vymohl, že ani základní software nebude kopírovat. Vyvíjel ho samostatně, ovšem se snahou o kompatibilitu. Byl skutečně odolnější proti chybám, rychlejší a úspornější, takže se užíval i na několika desítkách jiných strojů JSEP, zejména v NDR. V 70. letech si slovenská vláda vymohla, že vývoj a výroba malých počítačů bude převedena na Slovensko, takže posláním VÚMS zůstaly prakticky počítače JSEP, jejich periferní zařízení a součástky. Počet zaměstnanců přesáhl 1100 a i když VÚMS počátkem 70. let získal novou budovu v Praze-Vokovicích, měl ústav i nadále několik pracovišť v Praze a pobočné pracoviště v Brně. Výrobu počítačů převzal závod ZPA Čakovice, součástky Tesla Rožnov, děrnoštítkovou techniku Aritma Praha a tiskárny ZPA Jinonice. Na poměrně úspěšný počítač JS 1021 (vyrobeno přes 300 kusů) navázaly JS 1025 a 1026 a konečně výkonnější EC 1027, s jehož výrobou v roce 1989 skončila výroba sálových počítačů v Česku. Roku 1991 VÚMS zanikl, jeho značku převzala menší softwarová firma.
Vedlejší činnosti Vedle své hlavní činnosti ústav pořádal odborné konference a výstavy a vydával více méně pravidelné sborníky odborných prací, v letech 1967-1982 pod názvem Information processing machines. Tak jako v 50. letech Svobodův ÚMS, byl i později VÚMS školicím pracovištěm mnoha doktorandů a významně se podílel na tvorbě české terminologie. Také jeho knihovna a dokumentační středisko zdaleka nesloužily jen vlastním potřebám ústavu. Od šedesátých let dvacátého století byl součástí VÚMS také provoz na výrobu desek plošných spojů, který sídlil v pražském Hloubětíně. Ve výrobě DPS pokračuje i po zániku VÚMS soukromá firma.
Odkazy
Reference
Literatura J. Zelený – B. Mannová, Historie výpočetní techniky. Praha: Scientia 2006
Související články EPOS 1 SAPO Shiran Tower
Externí odkazy VÚMS na stránkách Historiepocitacu.cz
Kategorie:Počítačové firmy Kategorie:Výzkumné ústavy v Česku