Novodomské rašeliniště – Kovářská je ptačí oblast v české části Krušný hor v Ústeckém a Karlovarském kraji. Vyhlášena byla k ochraně tetřívka obecného, žluny šedé a jejich biotopů.

Přírodní poměry Ptačí oblast leží v nadmořské výšce 605–1114 metrů ve střední části Krušných hor, konkrétně v podcelcích Klínovecká a Loučenská hornatina. Jihozápadní okraj se nachází mezi vrcholy Macecha a Loučná a na severovýchodě oblast zasahuje přibližně do prostoru mezi Medvědí skálou a Horou Svaté Kateřiny. Její rozloha měří 15 962,63 hektarů, z čehož téměř 14 133 hektarů tvoří lesní lesní pozemky. Z nelesních pozemků má největší výměru zemědělská půda (1 830 hektarů). Oblast zasahuje do správního území obcí Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín a Nová Ves v Horách v okrese Most, obcí Blatno, Boleboř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Perštejn, Výsluní a Vysoká Pec v okrese Chomutov a obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary.

V ptačí oblasti se nacházejí maloplošná zvláště chráněná území: Novodomské rašeliniště, Na loučkách, Prameniště Chomutovky, Horská louka u Háje, Buky a javory v Gabrielce a Na loučkách II.

Krajina ptačí oblasti je mírně zvlněná a střídají se v ní plochy imisních holin osázené náhradními dřevinami s rašeliništi, loukami, pastvinami, bývalými poli a mrazovými kotlinami. Na některých místech se dochovaly pozůstatky původních bukových lesů. K nepůvodním druhům stromů patří smrk pichlavý, jehož porosty jsou napadené kloubnatkou smrkovou, a postupně odumírají.Souhrn opatření (2017), s. 4.

Ornitologie Pro ochranu ohrožených druhů ptáků jsou významné zejména plochy rašelinišť, zbytky původních jedlobukových porostů, fragmenty podmáčených smrčin a vlhké podmáčené louky. V roce 2016 bylo v ptačí oblasti zaznamenáno 23 druhů vzácných a ohrožených ptáků. Předmětem ochrany jsou tetřívek obecný a žluna šedá Novodomské rašeliniště – Kovářská je spolu s ptačí oblastí Východní Krušné hory nejvýznamnější oblastí výskytu tetřívka a pátou nejvýznamnější lokalitou výskytu žluny v Česku. V roce 2016 zde žilo 132 jedinců tetřívka z 219 zjištěných jedinců v celých Krušných horách.Souhrn opatření (2017), s. 5.

Z dalších ptáků se v roce 2016 v různé početnosti vyskytovali: ohrožené druhy: sluka lesní (Scolopax rusticola), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax) silně ohrožené druhy: čáp černý (Ciconia nigra), moták pilich (Circus cyaneus), křepelka polní (Coturnix coturnix), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), kos horský (Turdus torquatus) ostatní druhy: káně lesní (Buteo buteo), puštík obecný (Strix aluco), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), linduška luční (Anthus pratensis), křivka obecná (Loxia curvirostra)Souhrn opatření (2017), s. 5–6.

Tetřívek obecný

Populace tetřívka se v Krušných horách udržela díky existenci rašelinišť a přilehlých podmáčených pozemků. Podpořila ji také vysoká imisní zátěž v osmdesátých letech dvacátého století, v jejímž důsledku došlo k rozsáhlému odlesnění.Souhrn opatření (2017), s. 8. Zničené lesy byly nahrazeny výsadbami řady nepůvodních druhů dřevin, které nevytvořily zapojené porosty a pro tetřívka představovaly vhodné životní prostředí. Jeho populaci podpořilo také odumírání březových porostů v polovině devadesátých let dvacátého století.Souhrn opatření (2017), s. 9.

Na celkovém úbytku početnosti tetřívka po roce 2010 se podílí postupné zarůstání a zalesňování původně nelesních ploch, zvýšený výskyt predátorů (prase divoké, liška obecná, jezevec lesní, krkavec velký, mýval severní a psík mývalovitý), výstavba větrných elektráren, turistické využití krajiny a využití tokanišť k pastvě dobytka či kosení. Vliv mohou mít také snížení početnosti populace a změny klimatu.

+ Stav populace tetřívka obecného 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 počet kusů 73 72 105 83 91 94 91 55

Žluna šedá

Žluna šedá se vyskytuje roztroušeně v celé ptačí oblasti v početnosti třicet až padesát párů. Vyhledává porosty s výskytem buku, jejichž ochrana v maloplošných chráněných územích vytváří dostatečné podmínky pro udržení populace.Souhrn opatření (2017), s. 9–10.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ptačí oblasti v Česku Kategorie:Chráněná území v okrese Chomutov Kategorie:Chráněná území v okrese Karlovy Vary Kategorie:Chráněná území v okrese Most