Ensisheim (v alsaském dialektu Ansa) je francouzská obec, která se nachází v departementu Haut-Rhin, v regionu Grand Est.
Geografie a poloha Jde o pohraniční obec, která leží 15 kilometrů severně od Mühlhausenu a 20 kilometrů západně od Rýna. Začíná zde Vaubanský kanál, který byl vybudován na konci 17. století, aby odvedl vodu z potoka Quatelbach do kanálu Rouffach. Tento kanál sloužil k přepravě stavebního materiálu pro pevnost Neuf-Brisach z pohoří Vogézy. Obec má rozlohu 36,59 km² a její nejvyšší bod leží ve výšce 231 m n. m.
Historie Území jižně od obce bylo osídleno Kelty, archeologické nálezy pocházejí také od Římanů. Obec se poprvé písemně připomíná jako karolínské sídlo pod názvem Engiseheim roku 768. Od 2. poloviny 13. století až do třicetileté války ji ovládali Habsburkové. Hrad Koenigsburg zde dal postavit pozdější římskoněmecký král Rudolf I.. Od 13. století zde žila také početná a významná židovská komunita. Císař Zikmund povýšil obec na město a ustanovil Ensisheim sídlem rakouských regentů. Ensisheim si za své vdovské sídlo zvolila například rakouská vévodkyně Kateřina Burgundská (1378–1425). Ensisheimský meteorit
Dne 7. listopadu roku 1492 dopadl poblíž obce meteorit, jehož světelnou stopu a akustický projev pozorovalo množství zdejších obyvatel. Jednalo se o jednu z prvních pozorovaných událostí tohoto druhu v raném novověku.Socha, V. (2017). Velké vymírání na konci křídy. Nakl. Pavel Mervart (edice Amfibios), Červený Kostelec, str. 25-26. O této mimořádné události, nazvané „pád hromového kamene“ (německy Donnerstein) okamžitě informoval německý básník Sebastian Brant tiskem letáku s veršovaným textem a ilustracemi. Leták se po celé říši šířil prostřednictvím obchodníků a trhovců. Na tržištích byl veřejně čten a vyvěšován. Těleso meteoritu o hmotnosti 127 kg se ihned rozpadlo na kusy. Do 21. století se dochovala jeho část o hmotnosti 56 kilogramů, vystavená v Ensiském regentském muzeu.
Od roku 1537 do roku 1542 bylo vybudováno reprezentační sídlo regentů. Tento kamenný palác je nejvýznamnější dochovanou ensisheimskou renesanční architektonickou památkou a má výraznou, ještě pozdně gotickou kamenickou výzdobou. Budova nyní slouží jako městské muzeum (Musée régence).
V letech 1585–1634 zde sídlila říšská mincovna, po Štrasburku byla druhá nejdůležitější v Alsasku. Razily se v ní, mimo jiné, stříbrné tolary.
V roce 1611 zde jako promovaný právník a přísedící nejvyššího soudu nastoupil Fidelis ze Sigmaringenu, pozdější kněz a mučedník katolické církve.
Po třicetileté válce, od vestfálského míru (1648) až do francouzské revoluce (1789) obec patřila k Francii, a opět k ní byla připojena až po Versailleských dohodách v roce 1919. Obec značně trpěla ve druhé světové válce. Po dobytí Mühlhausenu německou armádou 21. listopadu 1944 byl Ensisheim vystaven dělostřelecké palbě a bombardování až do 6. února 1945, kdy jej osvobodil 21. koloniální pěší pluk. Boje vážně poškodily dvě významné památkové budovy, Hôtel de la Couronne a radnici, obě byly později rekonstruovány. Za válečné hrdinství svých obyvatel byla obec 11. listopadu 1948 vyznamenáno Válečným křížem 1939-1945 s bronzovou hvězdou.
Obyvatelstvo V roce 2013 zde žilo 7494 obyvatel.populations legalese 2013 [online] INSEE (Insee). Dostupné online. (Francouzsky) Následující graf zobrazuje vývoj počtu obyvatel v obci.
Partnerská města Markdorf, Německo Castroville, Texas, USA Otjiwarongo, Namibie
Osobnosti Meir z Rothenburku / Meir ben Baruch (1215–1293), židovský básník a aškenázský rabín Léon Boëllmann (1862–1897), varhanní virtuos a hudební skladatel
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v departementu Haut-Rhin