Jozef Felix (27. května 1913 Ružomberok – 14. dubna 1977 Bratislava) byl slovenský literární vědec, kritik, překladatel, dramaturg, pedagog.
Život Po absolvování gymnázia v Ružomberku studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve studiích ještě pokračoval na pařížské Sorbonně. Publikovat začal počátkem třicátých let, sledoval zejména vývoj nové slovenské poezie a prózy, překládal z francouzštiny, španělštiny, italštiny a češtiny. Učil na gymnáziích v Kláštore pod Znievom a Bratislavě, v roce 1940 získal doktorát filozofie. Byl autorem několika středoškolských učebnic. V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení druhé světové války se stal dramaturgem Slovenského národního divadla v Bratislavě (1945-1949). Následující dva roky pracoval v Literárněvědném ústavu Slovenské akademie věd. V letech 1951-1960 působil ve Slovenském vydavatelství krásné literatury, kde se jako redaktor a editor zasloužil o vydávání klasiků slovenské literatury. Současně se věnoval také překladům románské literatury. Od roku 1960 pracoval v Ústavu slovenské literatury a po vzniku Ústavu světové literatury a jazyků (1963) v jeho romanistickém oddělení. Jeho nejdůležitější stati a kritické práce vyšly v roce 1965 pod názvem Harlekýn skloněný nad vodou. V roce 1967 se stal docentem dějin románských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.. Zde přednášel v letech 1967-1974.
V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy in memoriam.
Dílo (výběr) Cesty k velkým (1957) Modernita současnosti (1970) Dvě románské fresky (1973) Kritické rozlety (1985)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Slovenští překladatelé Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození v Ružomberku Kategorie:Úmrtí 14. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1977 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži