náhled| Pramen Juturny na úpatí Palatinu v Římě Juturna (také Diuturna nebo Iuturna byla v římské mytologii bohyně pramenů a vod nebo nymfa. Varro, Antiquitates rerum humanarum et divinarum 14 cit. u Servius, Komentář k Aeneis 12, 139.
Popis Byla dcerou Dauna, syna Pilumnova, a sestra Turna, krále Rutulů, kterého Aeneas zabil. Vergilius, Aeneis 12, 134 nn. 222 nn. 446 nn. 843 nn. Podle Arnobia byla dcerou vodního božstva Volturna, manželkou boha Ianuse a matkou Fonta.Arnobius, Disputationum adversus gentes 3, 29.
Protože jí byl Jupiter zvlášť nakloněn, byla vybrána jako bohyně pramenů, rybníků a řek. Ovidius, Fasti 2, 583 nn. Jí zasvěcené vody měly prý léčivé účinky.Varro, De origine linguae Latinae 5, 71. Uctívali ji zejména řemeslníci, kteří pracovali s vodou.
V Latiu byla uctívána zejména u Lavinia,Servius, Komentář k Aeneis 12, 139. později byl její kult přenesen do Říma a v blízkosti Lacus Iuturnae jí byla zřízena posvátná studna. Gaius Lutatius Catulus jí po skončení První punské války v roce 241 př. n. l. slíbil, že jí na oslavu svého vítězství postaví chrám na Martově poli.Servius, Komentář k Aeneis 12, 139; Ovidius, Fasti 1, 463 n. Patrně po obnově tohoto chrámu za císaře Augusta se začal slavit svátek Iuturnálií 11. ledna.Ovidius, Fasti 1, 463 f.
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Juturna. Sv. 13, str. 707 Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973, str. 273.
Externí odkazy
Kategorie:Římské bohyně Kategorie:Nymfy