Hředle (německy Haspeln) jsou obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 8 km severně od Hořovic, na hranici Pražského regionu, severně od dálnice D5, v jižním zázemí CHKO Křivoklátsko. Žije zde obyvatel.

Obec leží podél Stroupinského potoka na mírném svahu po obou stranách okresní silnice Zdice – Točník, v úzké kotlině, ze tří stran jsou lesnaté svahy.

Název Název vznikl ze staročeského slovního kmene „hřad“. Lidově se říká do Hřed, Hředský atd., a měkké „l“ je do názvu vsunuto jen pro libozvuk. Název „místní obec“ obdržely Hředle při prvním sestavování obcí roku 1850. Za protektorátu byla obec přejmenována na Haspeln.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336, kdy se připomínají jako ves patřící Žebráku. Panství přepustil zmíněného roku Zbyněk ze Žebráku králi Janu Lucemburskému. Protože obec patřila k panství žebráckému a později točnickému, měnila se vrchnost podle toho, do kterých rukou zmíněná panství přecházela. Posledním držitelem tohoto panství byl od roku 1879 Colloredo-Mansfeld.

Po bitvě na Bílé hoře trpěli místní obyvatelé od císařských a švédských vojsk, hledali ochranu na hradě Točníku. Ves Lhotka u Hředel byla zcela zničena, a tak vrchnost darovala její pozemky hředelským sedlákům, kteří z nich odváděli každý třetí mandel. V roce 1628 postavil točnický hejtman Josef Vodopius z Vrchník vysokou pec, která zpracovávala surové železo v popovických hamrech. Provoz byl zastaven roku 1629, nakrátko obnoven 1648 a trvale zaveden 1653. Nová pec postavená na jejím místě roku 1684 fungovala jako součást Karlovy Hutě až do roku 1817.

V napoleonských válkách obec trpěla častými průchody vojsk. Mezi lety 1809 a 1816 jí prošlo více než padesátkrát. Roku 1812 zde byli ubytováni zajatci, o rok později táhli obcí Francouzi a Rusové. Tři vojáci v obci zemřeli na úplavici a byli pohřbeni na speciálním hřbitově, založeném pro nakažlivé nemoci a chudé. Hřbitov byl později zrušen. Roku 1815 vojsko obec, dle historických záznamů, zcela „vyjedlo“. Místní tak museli shánět jídlo v širokém okolí.

V roce 1832 se rozšířila v obci cholera, po níž následovala veliká bída. Události revolučního roku 1848 byly zde sledovány se zájmem, „Národní listy“ byly odebírány na obecní útraty. Velmi vesnici vzrušil vpád Prusů do Čech, kdy se ze strachu všichni občané i s koňmi ukryli do lesů. Pruští dělostřelci však v obci strávili jen dva dny.

Povodeň vlevo|náhled|356x356bod|Hředle po povodní roku 1872 Citelné ztráty na životech zde způsobila 25. května 1872 povodeň, kdy voda v obci vystoupila do výše téměř 2 m. (hladina vody z roku 1872 je vyznačena na budově č. 57). Během necelé hodiny zde napršelo téměř 250 litrů na metr čtvereční. Přívalová vlna Stroupinského potoka, která byla umocněna protržením hrází rybníků, obec Hředle téměř smetla. Byla zničena nebo poškozena prakticky všechna obytná stavení. Utopilo se 29 lidí a většina hospodářských zvířat. Tato povodeň odplavila také značnou část haldy strusek z výše zmíněné vysoké pece. Kolem roku 1900 byla v Hředli provedena regulace Stroupinského potoka.

Obecní správa

Části obce

Hředle (k. ú. Hředle u Zdic)

K obci patří také Nový Mlýn a Stroupínský Mlýn.

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres HořoviceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres HořoviceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres HořoviceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice 1949 Pražský kraj, okres Hořovice 1960 Středočeský kraj, okres Beroun 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Společnost

Rok 1932 V obci Hředle (667 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 390. (česky a německy) 3 hostince, konsum Včela, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, pila, pohlednice, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 2 truhláři. náhled|Domov pro seniory Clementas

Současnost V západní části obce stojí areál bývalé vojenské záložní nemocnice z roku 1974 přestavěný na domov pro seniory.

Pamětihodnosti Zemědělský dvůr č.p. 28

Doprava

Dopravní síť Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024 Autobusovou dopravu v obci Hředle zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Hředle. Autobusová linka 526 propojuje Zdice, Bavoryni, Hředle, Chlustinu, Žebrák, Točník a Bzovou.

Galerie

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky

Kategorie:Vesnice v okrese Beroun Kategorie:Obce v okrese Beroun Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině Kategorie:Mikroregion Hořovicko Kategorie:Mikroregion Hudlicko Kategorie:Sídla v CHKO Křivoklátsko