František Odkolek (29. srpna 1817 Roudnice nad Labem – 25. prosince 1876 Praha) byl pražský majitel mlýna, mlynář, pekař, krupař, člen obecní městské rady královského hlavního města Prahy a zakladatel firmy Fr. Odkolek, akciová společnost, činný v mnoha spolcích a roku 1866 vyznamenaný císařem Františkem Josefem zlatým Záslužným křížem s korunou.
Životopis náhled|Historizující křídlo Sovových mlýnů postavené Františkem Odkolkem František Odkolek se narodil rodičům Františkovi Antonínovi a Anně Odkolkovým (matka byla rozená Johnová) v Roudnici nad Labem. František přišel do Prahy už v roce 1840 jako mlynářský „krajánek“ (vyučený mlynář bez vlastního mlýna) a začal pracovat u mlynáře Františka Trödla v Sovových mlýnech na Kampě. Oženil se s mlynářovou nejstarší dcerou Marií (26. října 1840) a stal se správcem mlýna. Potomky Františka byli Jindřich, Marie, Anna, Jaroslav, Milada,Národní listy, 11.2.1886, s. 2: Sňatek. Slečna Milada Odkolková a pan Karel V. Stýblo slaviti budou v neděli dne 14. února t. r. o půl 12. hodině dopol. sňatek svůj ve farním chrámu u Karmelitánů v Praze. Ludmila a Zdeňka později provdaná za pražského právníka Ladislava Pinkase.
Po smrti mlynáře Trödla roku 1850 František a Marie mlýn (čp. 503-III) zdědili.Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 501: Haus Nr. 503, Eulmühlgasse, Besitzer Franz und Maria Odkolek, Schild „Eulmühle”. František provozoval vedle mlynářské a krupařské živnostiJan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 131: Griesler und Mehlhändler: Odkolek Franz I. Nr. 383, Brückei, III. 272, Kleins. Ring. také říční plovárnu na Vltavě.Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 106: Bade-Anstalten: Franz Odkolek Moldau-Fluss-Bad. V roce 1858 započal s celkovou přestavbou původního mlýna. K mlýnu čp. 503 nechal přistavět parní strojní mlýn čp. 527-III tzv. americký (německy Kunstmühle), jehož byl následně majitelem.Jan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 147: Amerikanische Kunst- und Dampfmühlen-Besitzer: Odkolek Franz, III. Kl. Seite, 503, 527, Eulmühle, Amerik. Kunstmühle.
Podle návrhu architekta Josefa Zítka přistavěl v roce 1861 budovu s obytnými místnostmi a o tři roky později v roce 1864 zakoupil od knížete Lichtenštejna sousední zahradu čp. 505-III a dům čp. 506-III (Lichtenštejnský palác), který nechal o jedno patro navýšit a následně budovu pronajímal. Nejprve německému polytechnickému institutu a později druhé německé reálce v Praze. Zahrada na Kampě mezi mlýny a palácem se pak nazývala Odkolkovská.Národní listy, 14.6.1864, s. 2: Lichtensteinský palác na Malé straně a příslušící k tomu zahradou koupil p. Fr. Odkolek, majitel amerik. mlýna, za 60.000 zl.Národní listy, 29.7.1864, s. 2: Lichtensteinský palác. P. Odkolek staví dle „Bohemia” na tomto paláci od něho koupeném druhé poschodí a sice na části do ulice. V stavbě rychle se pokračuje, aby v letě hotova byla. Neboť jak známo, najal zemský výbor na tři léta první poschodí a část přízemí paláce toho (za roční nájemné 4500 zl) pro oddělení polytechnického ústavu.Karel Vladislav Zap: Praha. Popsaní hlavního města království Českého (etc.), Kober, 1868, s. 151.Kronika královské Prahy a obcí sousedních 1904, s. 972.Průmysl potravinářský, svazek 10, Svaz průmyslu potravinářského, Praha, s. 510.
V roce 1866 přikoupil od hraběte Fr. Vratislava zahradu čp. 502-III (Holzgarten) a v roce 1867 mlýn s pilou čp. 504-III (Heinricha Leglera, od r. 1863 v držení Josefa a Karolíny Riedlových), který hodlal demolovat a na jeho místě přistavět ke stávající části mlýna obytnou třípatrovou budovu, dílny a sklady.Národní listy, 9.10.1866, s. 4: Ohradu č. p. 502-III. lze od chvíle najmouti. Zprávu podá majitel F. Odkolek 503-III.Bohemia: ein Unterhaltungsblatt, 23. Mai 1867, Seite 5 (Beilage): „Einen andern großen Umbau, welcher ebenfalls demnächst in Angriff genommen werden soll, hat Hr. Odkolek vor. Derselbe will nämlich die erkaufte Riedl'sche Mühle Nr. 504-3 in der Eulmühlgasse von Grund demolieren, an deren Stelle einen drei Stock hohen Neubau aufführen und diesen mit seiner bereits bestehenden Mühle verbinden.”Allgemeines Adressen-Buch der königlichen Hauptstadt Prag, der Vorstädte Karolinenthal, Smichow, sowie der Weinberg-Gemeinde, Druck d. Bohemia, 1875, s. 65: Eulmühlgasse Nr. 502 Odkolek Franz, Nr. 503 - Nr. 504 Odkolek Franz und Maria, Riedl Josef und Karoline, Kampa Nr. 505 - Nr. 506 Odkolek Franz und Maria, Eulmühlgasse Nr. 527 Odkolek Franz und Maria.Před Vánocemi dne 23. prosince 1867 byl nově přestavěný mlýn slavnostně otevřen a spuštěn. Ráno se konala bohoslužba v maltézském chrámu, potom slavnostní spuštění a po obřadech svěcení byla chase vystrojena hostina. Po celý den vlála nad mlýnem vlajka v národních barvách (Národní listy, příloha, 24.12.1867, s. 1). K tomu přikoupil od obce pražské část řečiště Vltavy, které musel ale po neúspěšném zaknihování v roce 1869 splatit císařskému královskému eráru.Národní listy, 10.6.1869, s. 3: „Aj Vletavo, če mutíši Vodu?” V roce 1872 vyrostl v areálu mlýna obrovský komín, který vzbudil u pražského obyvatelstva velké pohoršení.Josef Hrubeš: Pražské domy vyprávějí, I. díl, Academia, 2000, s. 178.
S bratrem Josefem vlastnil František mlýn U tří kaprů na Starém Městě PražskémJan Šťastný: Adressen-Buch der Handlungen, Fabriken und Gewerbe des Königreichs Böhmen für das Jahr 1861, Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1861, s. 439: Haus Nr. 49, Karpfengasse, Joseph und Franz Odkolek, Schild „3 Karpfen”.Mlýn U tří kaprů čp. 49 prodali v době, kdy bratr Josef zakoupil v roce 1865 (Národní listy, 10.7.1865, s. 1) od rytíře z Heniksteinu alodiální statek Dub-Tourov s Borčicemi (Schematismus des Königreichs Böhmen 1842, s. 182: Moritz Ritter v. Henikstein). Od rytíře z Heniksteinu pak mlýn v roce 1867 koupil JUDr. Moriz Lichtenstern (Prager Abendblatt, Di, 6. August 1867, Seite 2: Hausverkauf). a s chotí Marií spoluvlastnil dům čp. 185 v Josefově. Na přestavbě Sovových mlýnů v roce 1867 působili architekti Josef Schulz a Josef Zítek. Firmu „Fr. Odkolek, parní mlýn v Praze“ pak proslavil syn Jindřich, který už v roce 1870 obdržel od otce u firmy prokuruWiener Zeitung: Sa, 16. Juli 1870, Seite 16: Bei der Firma: Franz Odkolek, des Prager Kunstmühlbesitzers Franz Odkolek, wurde die von demselben seinem Sohne Heinrich ertheilte Procura, welcher zeichnen wird: „pps. Franz Odkolek Heinrich Odkolek". a z mlýna a pekárny později vytvořil prosperující obchodní společnost se sítí prodejních skladů, prodávajících „Odkolkův chléb“.
Zemřel v Praze roku 1876 a byl pohřben na Malostranském hřbitově.
Domnělý šlechtický původ
V literatuře bývá někdy zmiňována příslušnost Františka Odkolka resp. jeho rodiny ke šlechtickému rodu Odkolků z Újezdce, není však považována za prokázanou. Sám František Odkolek šlechtický titul nepoužíval ani neusiloval o uznání nobilitace.
Firma František Odkolek
náhled|Soupis pražských prodejen firmy Odkolek (Národní listy, 1899) Dne 13. května 1867 si nechal František Odkolek zapsat u obchodního soudu v Praze firmu „Franz Odkolek”, živnost mlynářská, strojní mlýn a parní pekárna na chleba, obchod s moukou a luštěninami se sídlem v Praze na Sovomlýnské ulici (Eulmühlgasse) čp. 503 a 504. Po smrti Františka Odkolka byla firma 25. prosince 1877 přeměněna na obchodní společnost s názvem „Fr. Odkolek“, hlavní závod v Praze, živnost mlynářská, pekařská a krupařská („Fr. Odkolek“ Müller-, Bäcker- und Grieslergewerbe in Prag), jejímiž společníky se stali vdova Marie Odkolková a její synové Jindřich Odkolek a Jaroslav Odkolek.Prager Tagblatt: Do, 22. März 1877, Seite 6: Firmaprotokollirung und Löschung: Franz Odkolek, živnost mlynářská, pekařská a krupařská über Ableben des Firmainhabers. — Dagegen wurde als neue Gesellschastsfirma registrirt: „Fr. Odkolek " hlavní závod v Praze, živnost mlynářská, pekařská a krupařská s veřejnými spolumajiteli: Marie Odkolková vdova a její synové Jindřich Odkolek a Jaroslav Odkolek mit Jedem dieser öffentlichen Gesellschafter selbstständig eingeräumten Firmirungsrechte - seit 25. Dez. 1876.Bohemia: ein Unterhaltungsblatt, Nr. 81, 22. März 1877, Seite 7. Firmaregistrierungen: „Fr. Odkolek” Müller-, Bäcker- und Grieslergewerbe in Prag als Gesellschaftsfirma Oeffentliche Gesellschafter: Maria Odkolek Witwe und deren Söhne Heinrich und Jaroslav Odkolek. Die Firma: „Franz Odkolek“ wurde als Einzelnfirma gelöscht. V roce 1879 bratr Jaroslav z firmy vystoupil.Prager Tagblatt, Di, 8. April 1879, Seite 10: Firma: „Fr. Odkolek" in Prag, Jaroslav Odkolek Austritt aus der Gesellschaft.
Po smrti matky v roce 1891 se podniku na Kampě ujal syn Jindřich Odkolek, který v březnu roku 1892 vymazal u obchodního soudu v Praze firmu „Fr. Odkolek“ z rejstříku firem společenstev a vložil ji do seznamu firem jednotlivců. Zdenka Odkolková obdržela samostatnou prokuru.Národní listy, 1.3.1892, s. 3: Změny při firmách. Firma Fr. Odkolek, živnost mlynářská v Praze, přepsána byla z rejstříku firem společenstev v seznam firem jednotlivců, že převzal po smrti veřejné účastnice obchodního společenstva, Marie Odkolkové, závod společník Jindřich Odkolek a dále ho sám vede. Zdenka Odkolková má samostatnou prokuru. Už na podzim 1891 byla tzv. Odkolkova zahrada mezi mlýnem a Lichtenštejnským palácem nabídnuta ve formě 4 stavebních parcel k prodeji.
V roce 1895 zemřel majitel firmy Jindřich Odkolek a v roce 1896 mlýn na Kampě do základů vyhořel. Dcera Zdeňka, provdaná za JUDra Ladislava Pinkase (přísedící zemského výboru, finanční referent zem. výboru, zemský poslanec, od r. 1912 též předseda správní rady parního mlýna a továrny na chléb ve Vysočanech) měla v úmyslu mlýn obnovit, k čemuž pražská obec nedala svolení. Hlavně kvůli znečištění ovzduší kouřem z mlýnského komína. Pekárna a obchod zůstaly po celou dobu v provozu. Dne 14. listopadu 1897 byla firma „Fr. Odkolek“ přepsána na obchodní společnost, jejímiž účastníky se stali: Zdeňka Pinkasová (rozená Odkolková a choť advokáta L. Pinkase v Praze) a pražský soukromník Vincenc Gőtzl (manžel Zdenčiny sestry Ludmily a bratr Viléma Gőtzla, předsedy Pražské úvěrní banky). Oba firmu samostatně zastupovali a podepisovali.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 8.12.1897, 37(339). s. 14.
V roce 1897 prodali společníci firmy téměř 30 let pronajímaný dům čp. 506-III (Lichtenštejnský palác) Královskému hlavnímu městu Praze. V květnu roku 1901 schválil Sbor obecních starších Královského města Prahy návrh na uzavření nájemních smluv s firmou „Fr. Odkolek“, týkajících se pekárny na Kampě (čp. 502—III) a obytných místností (čp. 503, 504 a 527-III) na dobu od 1. února 1902, následně pak od 1. února 1903 do konce ledna roku 1908.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 14.5.1901, 41(132, ranní vydání). s. 2.
Nová Odkolkova obchodní společnost si zařídila prodej svých výrobků (mouky, chleba a luštěnin) nejprve na Král. Vinohradech na Havlíčkově třídě čp. 55.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 3.3.1898, 38(62). s. 8. V červnu roku 1898 už disponovala prodejními sklady: na Malé Straně (Ostrov Kampa, Radeckého náměstí), na Starém Městě (Martinská ulice, Ovocný trh, Eliščina třída), na Novém Městě (Václavské náměstí, Žitná ulice), na Smíchově (Kinského třída č. 27 a 60), v Karlíně (Hlavní třída č. 27), na Král. Vinohradech (Havlíčkova ulice č. 55).Národní listy. Praha: Julius Grégr, 12.6.1898, 38(160). s. 7. V roce 1906 přibyl prodejní sklad na Jungmannově třídě čp. 45.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 25.11.1906, 46(325, ranní vydání). s. 7.