Mount Sidley je nejvyšší sopka v Antarktidě a současně nejvyšší vrchol Pohoří Výkonného výboru v Zemi Marie Byrdové. Jedná se o masivní, převážně sněhem a ledem pokrytou štítovou sopku (resp. komplexní alkalický stratovulkán), považovanou za spící vulkán. Výška vrcholu se v literatuře uvádí přibližně , nejčastěji 4 285 m. Díky prominenci asi 2 517 m patří mezi ultraprominentní vrcholy Antarktidy.
Mount Sidley je jedním z vrcholů tzv. Volcanic Seven Summits, tedy nejvyšších sopek jednotlivých kontinentů.
Charakteristika Mount Sidley tvoří nejvyšší bod pohoří Výkonného výboru (Executive Committee Range), zhruba 80 km dlouhého řetězu vulkánů v centrální části Marie Byrd Landu ve vnitrozemí Západní Antarktidy. Hora vystupuje z ledového příkrovu jako osamělý, široký kužel, který se zvedá více než 2 km nad okolní ledovcovou plochu.
Sopka je převážně pokryta firnem a ledem, místy jsou odkryté strmé skalní stěny a lávové výchozy. Jižní stranu hory uzavírá výrazná kaldera o průměru asi 5 km, která vznikla při kolapsu vrcholové části vulkánu. Na jihu se v rámci téhož pohoří nachází nižší Mount Waesche.
Vrchol i svahy hory leží hluboko ve vnitrozemí antarktického ledového příkrovu a místo patří k nejodlehlejším vrcholům na Zemi – na rozdíl od známější sopky Mount Erebus u základny McMurdo zde v okolí nejsou žádné stálé vědecké stanice.
Geologie Mount Sidley je součástí vulkanické provincie Marie Byrd Land a patří do širšího systému riftového vulkanismu v západní Antarktidě (West Antarctic Rift System). Podle podrobných geologických a petrologických studií jde o komplexní alkalický vulkán tvořený převážně fonolitickými a trachytovými lávami s podružnými pyroklastickými uloženinami.
Vývoj sopky probíhal zhruba v období posledních asi 1,5 milionu let a zahrnoval činnost několika překrývajících se sopečných center, z nichž dvě jsou spojena s vývojem kalder. Převažují lávové proudy s drsným, balvanovitým povrchem (typ aa), místy se vyskytují také ignimbrita a spadové tufy.
V současnosti není známa žádná historická erupce a Mount Sidley je považován za spící vulkán bez známek nedávné aktivity.
Historie objevu a výzkumu Horstvo Výkonného výboru bylo zmapováno v rámci amerických leteckých a pozemních expedic do Marie Byrd Landu ve 30. letech 20. století. Mount Sidley objevil kontradmirál Richard Evelyn Byrd při průzkumném letu 18. listopadu 1934 v rámci své druhé antarktické expedice (1933–1935). Horu pojmenoval podle Mabelle E. Sidley, dcery Williama Horlicka, jednoho z hlavních sponzorů expedice.
Podrobnější geologický výzkum probíhal zejména v 80. a 90. letech 20. století v rámci amerických a britských antarktických programů a vyústil v detailní popis stavby a vývoje sopky v pracích Pantera, McIntoshe a Smellieho.
Výstupy a horolezectví Navzdory své výšce je Mount Sidley mezi horolezci poměrně málo známý – důvodem je extrémní odlehlost, logistická náročnost a cena expedic. Většina komerčních výstupů využívá leteckou dopravu z oblasti Rossova moře na přistávací plochy na vnitrozemském ledovci v blízkosti hory.
První zaznamenaný výstup na Mount Sidley uskutečnil 11. ledna 1990 Novozélanďan Bill Atkinson jako člen podpůrného týmu amerického antarktického programu. Druhý zdokumentovaný výstup proběhl až v roce 2010 a i poté zůstává počet úspěšných výstupů velmi nízký – většinou jde o malé skupiny snažící se dokončit seznam Volcanic Seven Summits.
Na vrchol se obvykle vystupuje po méně strmých ledovcových svazích. Trasa vede přes úseky tvrdého ledovcového ledu a v závěru míjí pásmo ledovcových věží (seraků) pod vrcholovým hřebenem. Přestože technická náročnost není extrémní, podmínky (teploty často pod −25 °C, vítr, absolutní odlehlost) činí z výstupu vysoce náročnou polární expedici.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čtyřtisícovky v Antarktidě Kategorie:Štítové sopky Kategorie:Sopky v Antarktidě Kategorie:Země Marie Byrdové Kategorie:Ultraprominentní vrcholy v Antarktidě