Zuko Džumhur (24. září 1920 Konjic, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 27. listopadu 1989 Herceg Novi, Socialistická federativní republika Jugoslávie), vlastním jménem Zulfikar, byl bosenskohercegovský spisovatel, cestovatel a cestopisec, filmový a televizní scenárista a kreslíř bosňáckého původu.

Životopis Narodil se do rodiny islámského duchovního Abduselama Džumhura (1885–1933) a Vasviji Rufo (1900–1978). Abduselam byl za svou inklinaci k srbské (jihoslovanské) národní myšlence za první světové války internován v rakousko-uherském internačním táboře v aradské pevnosti. Roku 1920 se rodina přemístila z Konjice do Bělehradu, kde otec získal práci imáma. Po Abduselamově smrti se pak přestěhovala do Sarajeva. V bosenskohercegovské metropoli Zuko dokončil střední školu. Roku 1939 se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity v Bělehradě, ale brzy přešel na Akademii výtvarných umění

Jeho mladší bratr Džemal (1925–1945) byl na konci ustašovské vlády v Sarajevu odsouzen k pěti letům vězení, ale fašisté jej nakonec spolu s dalšími zatčenými levicovými aktivisty popravili v koncentračním táboře Jasenovac.

První kresby Zuko uveřejnil v listu Narodna armija (Lidová armáda) roku 1947. Později uveřejňoval své výtvarné práce v periodikách Jež, Borba, Politika, Oslobođenje, NIN aj. Za svůj život uveřejnil na 10 000 karikatur. Napsal scénáře k několika krátkometrážním a třem hraným filmům. Pro TV Sarajevo připravoval oblíbený cestovatelský pořad Hodoljublje (Cestomilství).

Zuko si vzal za manželku Veziru, dceru Maliće Pelivanoviće (mezi světovými válkami jugoslávského poslance původem z kosovské Gory), s níž přivedl na svět dceru Donizadu (vdanou Milatović).

Zemřel v černohorském letovisku Herceg Novi, ale pohřben byl 29. listopadu 1989 v rodném Konjici.

Rodný dům Zuka Džumhura v Konjici od roku 2011 tvoří součást Regionálního muzea Konjic.

Dílo Nekrolog jednoj čaršiji (Nekrolog jednoho mikrokosmu, Sarajevo 1958, 1996, 2004, Beograd 1982), cestopisy The Neretva valley (Neretvanské údolí, Mostar 1967), turistický průvodce, německy: Durch das Tal der Neretva (Mostar 1968), francouzsky: La vallée de la Neretva (Mostar 1968) Pisma iz Azije (Listy z Asie, Mostar 1973, 1974, 1983, 1991), dopisy z cest Hodoljublja (Cestomilství, Zagreb 1982), cestopisy Putovanje bijelom lađom (Cesty v bílém člunu, Sarajevo 1982), cestopisy Izabrana djela I–VII (Vybrané spisy: Nekrolog jednoj čaršiji, Pisma iz Azije, Putovanje bijelom lađom, Hodoljublja, Pisma iz Afrike i Evrope, Stogodišnje priče, Adakale, 7 sv., Sarajevo 1991), vybrané spisy Putopisi (Cestopisy, ed. Fahrudin Rizvanbegović, součást edice Bošnjačka književnost u 100 knjiga, Sarajevo 1997), cestopisy Putopisi (Cestopisy, ed. Alija Pirić, Sarajevo 2000), cestopisy Putopisi (Cestopisy, ed. Fahrudin Rizvanbegović, Sarajevo 2000), cestopisy

Reference

Kategorie:Bosenští spisovatelé Kategorie:Bosňáčtí spisovatelé Kategorie:Bosenští cestopisci Kategorie:Bosenští novináři Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 24. září Kategorie:Úmrtí 27. listopadu