Wacław Olszak (29. května 1868, Šenov u OstravyMatriční záznam o narození a křtu farnost Šenov – 11. září 1939, Karviná) byl polský lékař, národní a sociální aktivista na Těšínsku, starosta Karviné v letech 1929–1936.

Život Narodil se v rodině chalupáře jako desáté dítě Wacława a jeho ženy Marianny rozené Pastyrniakové. Během výuky v základní škole se projevilo jeho nadání v učení, které plně využil při studiu na německém gymnáziu v Těšíně. Tam v roce 1889 maturoval a následně studoval medicínu ve Vídni, kde byl v roce 1895 promován doktorem všeobecného lékařství. Během studií působil ve Vídni v akademickém sdružení „Ognisko“.

Od roku 1896 byl lékařem Bratrské pojišťovny uhelného průmyslu v Karviné. Bydlel v domě č. p. 447. Byl prvním polským lékařem v Karviné. V roce 1909 se stal lékařem studentů a jejich rodin v Polském gymnáziu J.Słowackého v Orlové. Díky svým odborným schopnostem byl jmenován zámeckým lékařem hraběte Larisch-Mönicha. Celoživotně se vzdělával a získané poznatky uplatnil v lékařské praxi. Jako lékař byl obětavý a nezištný, čímž si získal mezi horníky a ostatním obyvatelstvem nebývalou oblibu. Ta mu nakonec vynesla v letech 1929–1936 funkci starosty Karviné.

Mimo svou lékařskou praxi působil od roku 1904 v Matici školní těšínského knížectví, které v létech 1921 až 1930 předsedal. Za jeho předsednictví došlo k znovuzrození polského školství na Těšínsku a v roce 1909 k založení polskojazyčného gymnázia (jediného v pozdější ČSR). Z dalších aktivit je třeba vyjmenovat jeho působení ve „Sdružení křesťanských dělníků Praca“ v Karviné, ve vydavatelství Dědictví blahoslaveného Jana Sarkandra a v politické straně Svaz slezských katolíků, za niž byl v bouřlivých poválečných letech delegován do Národní rady těšínského knížectví (Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego), jedné ze dvou soupeřících prozatímních vlád na Těšínsku, která usilovala o připojení celého území historického knížectví k obnovenému Polsku. Po rozdělení Těšínského Slezska (1920) byl až do roku 1930 předsedou hlavního výboru polské Matice školské v Československu.

V roce 1928 ze svých vlastních příjmů vytvořil základ stipendia podporující chudé studenty. Od roku 1935 stál v čele autonomistické Nejvyšší rady Poláků v Československu.

V období Mnichovské krize na podzim 1938 podporoval Polsko v jeho územních nárocích vůči ČSR a nakonec uvítal obsazení větší části Těšínska (tzv. Zaolzie), čímž se dopustil, viděno z českého hlediska, skutku vlastizrady a kolaborace.

Po vypuknutí druhé světové války připadla oblast, jen nedávno Polskem zabraná, do rámce Německé říše a začalo tvrdé pronásledování české a zejména polské inteligence. Dr. Olszak byl při výslechu na gestapu surově zbit a na následky zranění dne 11. září 1939 zemřel. Jeho hrob se nachází na hřbitově v Karviné-Dolech.

V roce 1998 na jeho počest byla na zdi polské školy ve Fryštátu (centru Karviné) odhalena pamětní deska a pojmenována ulice.

Rodina Dne 14. ledna 1902 se oženil s Marií Krusovou. Měli čtyři děti: Wacława, Felikse, Antoniho a dceru Marii.

Vyznamenání Krzyż Komandorski Orderu Odrodzenia Polski 50px|prk (1938) – udělen za společenskou angažovanost

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Józef Słowik, Tadeusz Hławiczka, Kazimierz Santarius., Dr Olszak i jego następcy, wyd. Polskie Towarzystwo Medyczne w Republice Czeskiej, Czeski Cieszyn 1999, s. 15–36. Instytut Nauk Pedagogicznych Uniwersytetu Opolskiego, Leksykon Polaków w Republice Czeskiej i Republice Słowackiej, Tom 1, Opole 2012, s. 209–10. Miękina L., Prekursorzy, Cieszyn 1988, s. 115. Golec J., Bojda S., Słownik biograficzny ziemi cieszyńskiej, t. 1, Cieszyn 1993, s. 210–211.

Externí odkazy

http://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=waclaw-olszak http://www.redirectify.com/people/waclaw-olszak.html

Kategorie:Polští lékaři Kategorie:Polští aktivisté Kategorie:Češi polského původu Kategorie:Politici z Karviné Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození 29. května Kategorie:Narození v Šenově Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí 11. září Kategorie:Úmrtí v Karviné Kategorie:Pohřbení v Karviné Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Slezska