upright|náhled|vpravo|Duhová mapa Filipín Filipíny jsou považovány za jeden z nejvíc LGBT friendly národů jak v Asii, tak i ve světě. V globálním výzkumu 39 zemí se Filipíny zařazují jako 10. nejvíc gay-friendly. Pouze v 17 sledovaných se většina obyvatel vyjádřila pro akceptaci homosexuality. Podle průzkumu "The Global Divide on Homosexuality provedeným Pew Research Center se 73 % dospělých Filipínců vyjádřilo pro společenské přijetí homosexuality, což je oproti 64 % z r. 2004 nárůst 9 %.

V klasickém období před španělskou okupací zdejší domorodci homosexualitu považovala za zcela normální fenomén lidského života. Homosexuálové měli postavení šamanů nebo duchovních vůdců, kteří byli zároveň i nositelé moudra, poznání, vědy, umění a literatury. Jelikož většinou neměli na starosti péči o potomstva, bylo jim pověřené vedení kmenů. Během islámských hnutí na Mindanau, které mělo své kořeny na Borneu, byl vztah místního obyvatelstva ovlivněn islámskou vírou. Nicméně její vliv na domorodce byl nulový, neboť zůstalo u své neislámské kultury, s níž souvisela i akceptace homosexuality. Během španělské kolonizace začal na souostroví pronikat římský katolicismus, který diametrálně změnil dříve pozitivní náhled většiny obyvatel na homosexualitu. Katolicismus se postupem času rozšířil po celém souostroví (vyjma Mindanaa, kam proniknul islám). Tento koloniální pozůstatek má ještě dnes na svědomí většinu případů diskriminace, ostrakizace a LGBT zločinů z nenávisti.

LGBT komunita zůstává i nadále jednou z nejvíce marginalizovaných menšin v zemi. Lesby, gayové, bisexuálové a translidé se často setkávají s nepříznivými podmínkami na trhu práce, nepřístupností občanských sňatků a problémy s rozjížděním vlastního byznysu. Toto vede ke stále více se zvyšujícímu nátlaku na uznání LGBT práv, jejich rovnost před zákonem a boj s diskriminací.International Human Rights Law and Sexual Orientation & Gender Identity. 2015. Ebook. 1st ed. United Nations. Accessed November 3. https://www.unfe.org/system/unfe-6-UN_Fact_Sheets_v6_-_International_Human_Rights_Law__and_Sexual_Orientation___Gender_Identity.pdf Filipíny jsou jedním ze signatářů rezoluce OSN o lidských právech.UNDP, USAID. Being LGBT in Asia: the Philippines Country Report. (Bangkok: USAID, 2014)

Manželství a rodina Filipíny neumožňují homosexuálním párům uzavírat stejnopohlavní manželství, registrované partnerství nebo jinou formu právního uznání jejich soužití.

Od r. 2006 se v Senátu i Kongresu diskutovalo o třech návrhů zákona proti stejnopohlavnímu manželství. Na začátku r. 2011 byl předložen návrh novely článku 26 filipínského zákona o rodině, který by zakazoval "zakázaná" manželství. Jeho hlavním účelem bylo zamezit uznávání zahraničních stejnopohlavních manželství ze strany Filipín. Tento návrh je momentálně projednáván v komisích.

V prosinci 2014 se ke stejnopohlavnímu manželství vyjádřil mluvčí prezidentského paláce Herminio Coloma mladší takto: "Musíme respektovat lidská práva jednotlivců vstupovat do takových partnerství. Musíme však počkat na to, jak se k této otázce postaví Kongres.

Když v květnu 2015 zlegalizovalo Irsko stejnopohlavní manželství prostřednictvím plebiscitu, získaly Filipíny možnost jej v tomto následovat prostřednictvím petice. Přestože Konference filipínských katolických biskupů (Catholic Bishops' Conference of the Philippines) podporuje všeobecnou rovnost, tak vůči manželství pro všechny zaujímá opoziční stanovisko. Své stanovisko odůvodňují tím, že 'stejnopohlavní manželství' a 'láska ke stejnému pohlaví' jsou špatné.

Případ Nejvyššího soudu (2018) V březnu 2018 převzal filipínský nejvyšší soud petici požadující zrušení článků 1 a 2 zákona o rodině, které by legalizovalo stejnopohlavní manželství.

Během druhého týdne června 2018 oznámil filipínský nejvyšší soud, že se začne zabývat veškeré argumenty v kauze ústavnosti zákona o rodině, který nepřipouští stejnopohlavní manželství. Ta sahá do roku 2015, kdy gay aktivista Jesus Falcis za podpory filipínských LGBT organizací, několika vyspělých demokracií, jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Spojené království, Kanada, Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Tchaj-wan, Japonsko a Nizozemsko a předních filipínských univerzit, včetně Ateneo de Manila University a University of the Philippines Dilimian, napadl zákonnou definici manželství, jako svazku muže a ženy, kvůli rozporu s ústavním pořádkem. V právní historii Nejvyššího soudu Filipín se jedná o první případ tohoto typu. Případu se dostalo značné pozornosti v mezinárodních médiích. Legalizaci stejnopohlavního manželství podpořil také filipínský prezident.

19. června 2018 se konalo první soudní řízení, v němž se přezkoumávalo, zda je Nejvyšší soud Filipín oprávněn zasahovat do zákona o rodině, zda ústavou garantované právo na život a na svobodu zahrnuje také právo uzavřít manželství s kýmkoli bez ohledu na pohlaví, zda je výlučnost občanských sňatků jako svazku muže a ženy v kompetenci jeho rozhodování, zda zákonná definice občanských sňatků jako svazku muže a ženy odporuje právu na rovné zacházení, zda odmítání práva homosexuálních párů uzavřít manželství odporuje jejich právu na život a na svobodu, zda koncepce stejnopohlavního manželství neodporuje náboženských svobodám, a v konečném důsledku, zda jsou články 1 a 2 společně s články 46 (4) a 55 (6) rodinného práva neústavní (homosexualita jednoho z manželů je zákonným důvodem k rozvodu). Úřad generálního advokáta Jose Calidy řekl, že je proti požadavkům žalobce. Druhé soudní řízení by mělo proběhnout 26. června 2018.https://www.pinknews.co.uk/2018/06/19/philippines-supreme-court-hears-legal-challenge-seeking-equal-marriage/

Manželství a Komunistická strana Filipín Nelegální Komunistická strana Filipín a její vojenská složka Armáda nového lidu (New People's Army) má ve své platformě legalizaci stejnopohlavních sňatků. V teritoriích jí ovládaných od r. 2005 oddává homosexuální páry.

Ochrana před diskriminací vpravo|náhled|250px|Mapa filipínských provinicí, měst, municipalit a barangays se zákonami proti homofobní a transfobní diskriminaci. Ustanovení zákona o veřejných sociálních pracovnících týkající se problematiky diskriminace sociálních pracovníků z důvodu sexuální orientace ve státní sféře říká následující: <blockquote href="Revised Penal Code of the Philippines">"Sekce 17. Práva veřejných sociálních pracovníků. - Veřejní sociální pracovníci disponují následujícími právy:'</blockquote>1.) Právo na ochranu před diskriminací na základě pohlaví, sexuální orientace, věku, politického nebo náboženského přesvědčení, rodinného stavu, fyzických charakteristik, zdravotního stavu nebo etnika;2.) Ochrana před jakoukoli formou šikany, obtěžování, zastrašování či neoprávněného omezování ve výkonu práce, včetně svévolného přemisťování či ukončování pracovního poměru bez udání jasně srozumitelného důvodu.";Ustanovení zákona o ženách týkající se povinnosti státu aktivně prosazovat ochranu práv žen bez ohledu na sexuální orientace říkají následující:"Stát respektuje práva žen jako lidská práva a vyvíjí veškeré úsilí k plnění svých povinností vyplývajících z mezinárodního i vnitrostátního práva, mezi něž patří uznání, respekt, ochrana, prosazování a podpory všech lidských práv a základních svobod žen, zejména těch ohrožených, v ekonomické, sociální, politické, kulturní a jiné sféře před diskriminací, a to bez ohledu na třídní příslušnost, věk, sexuální orientaci, genderovou identitu, jazyk, etnikum, náboženství, ideologii, zdravotní stav, vzdělání a rodinný stav."

V r. 2001 přijala dolní komora filipínského Kongresu jednomyslně návrh zákona proti homofobní diskriminaci, který se však nestihl projednat kvůli zdržení v Senátu, a tím pádem nikdy nevešel v platnost.

Jediným návrhem zákona, který přímo odkazoval na diskriminaci LGBT komunity jako celku byl návrh anti-diskriminačního zákona, známý také jako SOGIE Equality Bill. Podle jeho ustanovení by mělo být s každou osobou zacházeno stejně bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci nebo genderovou identitu, včetně rovného přístupu ke stejným podmínkám, právům a povinnostem. Zákona navrhla 1. července 2013 poslankyně dolní komory filipínského Kongresu Hon. Kaka J. Bag-ao za volební obvod Ostrovy Dinagat.Bag-ao, Kaka. House Bill No. 110 Congress.gov. 1 July 2013. Accessed 23 October 2015 Velká část právních expertů sdružená pod názvem Equality Champs tlačí Kongres k přijetí návrhu anti-diskriminačního zákona jako celku v časovém horizontu 17 let. Po jeho opětovném předložení a zpracování jej v roce 2016 podpořilo více než 130 právníků.

20. září 2017 byl v dolní komoře filipínského Kongresu přijat ve třetím čtení návrh anti-diskriminačního zákona (HB 4982). Pro přijetí hlasovalo 198 poslanců, proti nikdo. Legislativa se momentálně nachází v Senátu.

Místní vyhlášky Čtyři filipínské provincie zakazují diskriminace na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Jedná se o Agusan del Norte, Batangas, Ostrovy Dinagat a Iloilo. Provincie Cavite zakazuje pouze diskriminaci jiných sexuálních orientací, ale ne genderových identit.Anti-Discrimination OrdinancesNew LGBTI anti-discrimination laws created in the Philippines GayStarNews

Některá filipínská města, municipality a malé obce barangay a mají taktéž vlastní anti-diskriminační vyhlášky. Angeles, Antipolo, Bacolod, Baguio, Batangas, Butwan, Candon, Cebu, Davao, General Santos, Mandaue, Puerto Princesa, Quezon a Vigan zakazují diskriminaci jiných sexuálních orientací a genderových identit. Město Dagupan zakazuje pouze diskriminaci jiných sexuálních orientací. V r. 2003 přijalo město Quezon vyhlášku zakazující diskriminaci homosexuálů. Ta byla v r. 2014 novelizovaná na zákaz diskriminace na základě jakékoli sexuální orientace nebo genderové identity. Podobné vyhlášky mají 3 obce barangays (Bagbag, Greater Lagro a Pansol; všechny tři spadají pod město Quezon) a jsou součástí municipality San Julian.

Zákony proti šikaně Sexuální orientace a genderová identity jsou zahrnuty do definice šikany v ustanoveních zákona proti šikaně přijatém Kongresem v r. 2013.SOGI included in ‘Anti-Bullying Act of 2013’ IRRDiscrimination Against LGBT Students in the Philippines

Životní podmínky

Náboženství Na Filipínách existuje několik náboženství, včetně římského katolicismu, Iglesia ni Cristo a islámu a dalších. Všechny se stavějí k homosexuální problematice odlišně.

Římský katolicismus Filipíny jsou převážně katolickou zemí, v níž se přibližně 82,9 % populace hlásí k římskému katolicismu.Philippines Demographics Profile 2014 indexmundi.com, June 30, 2015 Římskokatolická církev je jednou z nejaktivnějších náboženských organizacích odmítajících práva LGBT komunity.Nina Calleja. CBCP wants anti-discrimination bill cleansed of provisions on gay rights Inquirer.net, December 7, 2011 Konference filipínských katolických biskupů (Catholic Bishops' Conference of the Philippines) se striktně drží definice manželství jako svazku jednoho muže a jedné ženy.Joel Locsin. Only between man and woman: CBCP stands firm on marriage GMA News Online, June 27, 2015 Kromě toho aktivně vyzývají jednotlivce a politiky, aby odmítali legalizaci stejnopohlavního manželství. Podle jejich názoru by měli jednotlivci odmítat účast na homosexuálních svatbách a politici hlasovat proti veškerým návrhů zákona o stejnopohlavním manželství. Homosexuální svazek není a nikdy nemůže být v manželstvím v pravém slova smyslu, a proto je nesmyslné jej takto nazývat," tvrdí konference.Junk ‘normalization’ of gay unions – CBCP president , cbcpnews.com, August 31, 2015 Na druhou stranu zastávají biskupové názor, že být homosexuálem není hřích, protože se jedná o vrozený a neměnný stav.Ryan Leagogo, Archbishop Villegas: Homosexuality is not a sin. inquirer.net, January 12, 2015 Katolická církev se staví ke členům LGBT komunity vstřícně a snaží se k nim přístupem s respektem a s citem.

Iglesia ni Cristo