náhled|Dedikační strana Olomouckého horologia Olomoucké horologium ( Horologium Olomucense), též zvaný Olomoucký kolektář či Breviarium Bohemicum, je liturgický kodex vytvořený na objednávku biskupa Jindřicha Zdíka pro kapitulu při katedrále sv. Václava v Olomouci ve třicátých nebo čtyřicátých letech 12. století.

Iluminovaný rukopis na 161 listech pergamenu bývá řazen mezi kolektáře či breviáře. Nejpřesněji lze kodex zařadit jako kolektář s kapitulářem. Rukopis obsahuje především kolekty, které se využívají jak v mešní liturgii, tak v liturgii hodin. Kodex je doplněný o kalendárium a o části breviáře.

Datace a autorství Rukopisem se zabýval český historik Antonín Friedl, který rukopis datoval do let 1136–1137. Za hlavního písaře považoval tzv. písaře R, který měl být členem olomouckého skriptoria.Jan Bystřický datoval vznik kodexu obecněji do 40. let 12. století. Oba autoři se nicméně shodují, že kodex krátce před polovinou 12. století.

V současné době není autorství ani místo vzniku zcela probádané. Není potvrzeno, zda písař R. skutečně působil v Olomouci a zda byl kodex napsán přímo v olomouckém skriptoriu. Na základě grafické afinity byly k tzv. písaři R přirazeny další kodexy. Jeho ruka se také podílela na vzniku strahovského opisu děl Jana Kassiána. Podle odborného bádání se podařilo víceméně doložit existenci písaře a kaligrafa R.

Dedikační výjev náhled|Podobizna biskupa Jindřicha Zdíka na dedikační straně Olomouckého horologia Dedikační scéna se nachází na foliu 34b a je na ní zobrazeno několik významných postav. Mezi nimi lze identifikovat papeže Řehoře I., olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, pražského biskupa Jana I. a českého knížete Vladislava II. Dalšími výraznými postavami jsou pravděpodobní autoři kodexu: písař R a malíř Hildebert s jeho pomocníkem Erwinem. Malíř Hildebert je iluminátorem dedikační strany a významné ozdobné iniciály písmene D. Písařova postava je označena siglou „R“ a svým oděvem se jednoznačně hlásí k benediktinskému řádu. Ostatní postavy jsou členové družiny Vladislava II. a olomoučtí Přemyslovci, mezi kterými je Otto III. Dětleb.

Osudy rukopisu Během třicetileté války švédská vojska obsadila Olomouc. Olomoucké horologium s dalšími kodexy se staly kořistí švédské armády. Mezi nimi byly i kodexy odvezené ze sbírky Rudolfa II. (např. Codex gigas a Codex Argenteus), která byla získána při dobytí levého břehu Prahy. Dodnes je Olomoucké horologium uloženo v Královské knihovně ve Stockholmu. Pro české historiky jej v roce 1880 nově objevil a identifikoval historik Beda Dudík při své výzkumné cestě do Švédska. V roce 2009 byl rukopis vypůjčen do Olomouce na výstavu o Jindřichu Zdíkovi.

Odkazy __BEZOBSAHU__ Reference

Literatura BISTŘICKÝ, Jan a ČERVENKA, Stanislav. Olomoucké horologium: kolektář biskupa Jindřicha Zdíka = Horologium Olomucense: Kollektar des Bischofs Heinrich Zdík. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 176 s. . ČERNÝ, Pavol. Iluminované rukopisy Zdíkova skriptoria. In HRBÁČOVÁ, Jana, ed. a BLÁHA, Josef. Jindřich Zdík (1126-1150): olomoucký biskup uprostřed Evropy. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2009. , s. 88. FLODR, Miroslav. Skriptorium olomoucké: k počátkům písařské tvorby v českých zemích. 1. vyd. Praha: SPN, 1960. HAVEL, Dalibor. Rukopisy a listiny z doby episkopátu Jindřicha Zdíka. In HRBÁČOVÁ, Jana, ed. a BLÁHA, Josef. Jindřich Zdík (1126-1150), s 78-87.

Externí odkazy

Kategorie:Křesťanská mystika Kategorie:Iluminované rukopisy 12. století Kategorie:České iluminované rukopisy Kategorie:Iluminované knihy hodinek