Aristarch Vasiljevič Lentulov ( Аристарх Васильевич Лентулов), (16. ledna 1882 — 15. dubna 1943 Moskva) byl ruský a sovětský výtvarník, malíř, scénograf a jeden ze zakladatelů ruské avantgardy.
Životopis Narodil se 16. ledna 1882 ve vesnici Černaja Pjatina (na oficiálních stránkách Státního ruského muzea uvedena vesnice Vorona) v Nižnelomovském újezdě v Penzenské gubernii v rodině venkovského kněze.
Vzdělání Studoval uměleckou školu v Penze v ateliéru N. D. Selisterova (1898—1900 a 1905), mezi tím v letech 1900-1904 nastoupil na střední uměleckou školu v Kyjevě v ateliéru N. K. Pimoněnka. Od roku 1906 působil v ateliéru D. N. Kardovského v Petrohradě. Poté pokračoval v individuálním studiu v ateliérech Henriho Le Fauconniera, Jeana Metzingera a na soukromé akademii Académie de La Palette v Paříži a také v Itálii.
V letech 1910 až 1916 založil sdružení Kárový spodek. V letech 1926 a 1927 byl členem Asociace umělců revolučního Ruska a následně v letech 1928 až 1932 založil a vedl moskevskou Unii výtvarných umělců, do níž patřili mnozí členové skupiny Kárový spodek. V roce 1925 vystavoval na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži, kde získal cenu za scénografii k inscenaci Démon. Svou pedagogickou práci započal v roce 1919, kdy působil jako profesor na VChUTEMASu, v roce 1919 spolupracoval s Institutem výtvarné kultury a v roce 1937 byl profesorem na Moskevském státním akademickém uměleckém institutu Vasilije Ivanoviče Surikova.
Během svého života pracoval i pro divadla. Výtvarně ztvárnil představení v Komorním divadle hru Veselé paničky windsorské od Williama Shakespeara a ve Velkém divadle hru Prométheus od Alexandra Nikolajeviče Skrjabina. V roce 1933 měl v Moskvě při příležitosti svých 25 let působení v oblasti umění úspěšnou autorskou výstavu. V roce 1942 se vrátil do Moskvy a prodělal těžkou operaci. Zemřel 15. dubna 1943 v Moskvě. Je pochován na Vagaňkovském hřbitově.
Rodina Maria Petrovna Rukina – manželka Marianna Aristarchovna Lentulova – dcera kunsthistorička, spisovatelka Apollon Aristarchovič Lentulov – syn z prvního manželství, herec němého filmu Alexandr Jakovlevič – vnuk (ze strany dcery Marianny Aristrachovny) Fjodor Alexandrovič Lentulov – pravnuk (ze strany dcery Marianny Aristrachovny), (výtvarník)
Významní žáci Elij Michajlovič Beljutin Alexandr Arkadievič Labas Klavdia Alexandrovna Tutevol
Zastoupení ve sbírkách Treťjakovská galerie v Moskvě Ruské státní muzeum v Petrohradě Dům-muzeum Maxmiliána Vološina v Koktebelu Oblastní obrazová galerie K. A. Savického v Penze Oblastní umělecké muzeum města Samara Muzeum Ludwig v Kolíně nad Rýnem Národní galerie v Praze
Dílo Koupající se u Sury (1909, Oblastní obrazová galerie K. A. Savického v Penze); Autoportrét v červené (1908, Ruské státní muzeum); Alegorie Vlastenecké války roku 1812 (1912, soukromá sbírka P. O. Avena); Modrý džbán a ovoce (1913, Treťjakovská galerie); Zátiší se samovarem (1913, Ruské státní muzeum); Vasilij Blažený (1913, Treťjakovská galerie); Astry (1913, Treťjakovská galerie); Krajina s bránami (1913, Treťjakovská galerie); Chrám v Kislovodsku (1913, Permská státní umělecká galerie); Moskva (1913, Treťjakovská galerie); Vítězná bitva (1914, soukromá sbírka P. O. Avena); Nebozvon (1915, Treťjakovská galerie); Nižnij Novgorod (1915, Treťjakovská galerie); Autoportrét (1915, Treťjakovská galerie); U Iverské ikony (1916, Treťjakovská galerie); Portrét neznámé v modrých šatech (1916); Cypřiše (1916, Treťjakovská galerie); Krajina s červeným domem (1917); Věže Novojeruzalémského kláštera (1917, Ruské státní muzeum); Klášter (1917, Ruské státní museum); Nový Jeruzalém (1917, Treťjakovská galerie); Tverský bulvár (1917, Treťjakovská galerie); Ženy a ovoce (1917, Rjazaňské oblastní umělecké muzeum); Ženský portrét (1918, Oblastní obrazová galerie K. A. Savického v Penze); Krajina s červeným domem (1918, Ruské státní museum); Autoportrét s houslemi U Černigovské (1919—1920, Architektonické a umělecké muzeum ve městě Pereslavl-Zalesskij); Portrét A. J. Tairova (1920); Krakování v rafinérii (1931, Treťjakovská galerie); Noc na Patriaršských rybnících (1928, Treťjakovská galerie); Puškinovo náměstí v noci (1928, Ruské státní museum) Západ slunce na Volze (1928); Slunce nad střechami (1928); Zelenina (1933, Treťjakovská galerie) Stavba metra na Lublaňském náměstí (1936, Treťjakovská galerie);
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští malíři Kategorie:Scénografové Kategorie:Ruští výtvarníci Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vagaňkovském hřbitově