Massopust : Knijha o vwedenij w prawau a Bohu milau pobožnost skrz kratochwilné o Dwanácti Synech Massopustowých Patrzarssých Pekelnijch rozgijmánij Spasytedlná naučenij dáwagijc proč se gegich towaryšstwij wssyckni warovati magij (v moderním přepisu: Massopust : kníha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné o dvanácti synech Massopustových, patryarších pekelních, rozjímání, spasitedlná naučení dávajíc, proč se jejich tovaryšství všickni varovati mají, nyní nově vydaná od kněze Vavřince Leandra Rvačovského z Roudnice, děkana v městě Slaném) je mravokárná alegorie, kterou napsal Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova. Kniha vyšla v Praze na Starém Městě jako poslední titul, který ve svém životě vydal Jiří Melantrich z Aventina. V té době se na provozu tiskárny již podílel jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína, takže se velmi pravděpodobně rovněž podílel na vydání této knihy. Kniha je ilustrována čtrnácti dřevořezy. Obsahová, jazyková i výtvarná podoba knihy byla v českém prostředí konce 16. století výjimečná.
Popis náhled|vlevo|portrét Vavřince Leandera Rvačovského ze Rvačova Mravoučná alegorie v duchu pozdního utrakvismu, ovlivněného již Lutherovým učením, se soustředí na období masopustu, tedy několikadenního svátku mezi dvěma posty: vánočním a velikonočním. Během tohoto svátku docházelo k uvolnění přísných pravidel a k nevázanostem v životě i jídle. Rvačovský ukazuje na jednotlivé hříchy a špatné lidské vlastnosti, které se během masopustu projevují. Ďábel ve svém manželství s Nepravostí zplodí všechny neřesti. Jedna z nich – Pýcha – se stane manželkou Massopusta a mají spolu dvanáct synů, "vnuků ďáblových", kteří se stávají alegorickými postavami, na kterých autor kritizuje soudobé neřesti a nešvary.
Každému z nich je věnováno kazatelské rozjímání, které je doplněno citáty z Bible, příběhů z antické mytologie i z bajek a kronik. Dále jsou uvedeny citáty z děl antických filosofů (např. Platón), spisovatelů (např. Homér) a křesťanských teologických autorit (např. Svatý Augustin, Jan Zlatoústý). Na závěr dojde k soudu mezi Massopustem a Postem (Quadragesimou), kdy je Massopust s celou svou rodinou vypovězen ze všech křesťanských zemí. V poslední kapitole pak Massopust umírá "v nemoci najhorší".
Podle své vlastní informace v úvodu pracoval autor na knize sedm let.
Obsah Dedikace Autor knihu věnoval svému příznivci, Václavu, purkrabímu z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženě Elišce Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci. Jejich erby jsou zobrazeny na stranách IIIr a IIIv.
Předmluva k pobožnému čtenáři Artikul první odkud se začal, aneb kde se počal Massopust Artikul druhý co jméno Masopust vyznamenává Artikul třetí o zlobivé moci Massopusta Artikul čtvrtý o dvanácti synech Massopustových. Masopust pojal za ženu Pýchu, kterou zplodil Ďábel se svou manželkou Nepravostí. Z tohoto manželství vzešlo dvanáct synů: Soběhrd, první syn Massopustův Lakomec, druhý syn Massopustův Nádherný, třetí syn Massopustův Vožralec, čtvrtý syn Massopustův Vsteklík, pátý syn Massopustův Pochlebník, šestý syn Massopustův Závistník, sedmý syn Massopustův Klevetník, osmý syn Massopustův Všetýčka, devátý syn Massopustův Lenoch, desátý syn Massopustův Darmotlach, jedenáctý syn Massopustův Lhář, dvanáctý syn Massopustův Artikul pátý o soudu Massopusta s Quadragesimou a vajpovědi, kteráž se mezi nima stala Artikul šestý o smrti a pohřbu Massopusta Registrum věcí paměti hodných kniha je doplněna registrem odkazů na biblické události a skutečnosti. Registrum hystorií rozličných Doslov V závěru jsou připojeny latinské doslovy Tomáše Mitise z Limuz (Thomas Mitis Lymusaeus) a Jana Rosacia Sušického (Joannes Rosatius Suticenus)
Výtvarný doprovod Kniha je ilustrována celkem čtrnácti dřevořezy, na kterých jsou zpodobeny alegorie Massopusta a jeho synů. Dále je kniha ilustrována erby Václava purkrabího z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženy Elišky Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci (strany IIIr a IIIv.. Třetím erbem je znak vydavatele Jiřího Melantricha z Aventina na straně 303v.
Na straně 301v je pak portrét autorův.
Zachované výtisky Původní výtisky knihy jsou uchovávány v těchto institucích: Národní knihovna České republiky v Praze Vědecká knihovna v Olomouci, Signatura 32.383 Moravská zemská knihovna v Brně, Signatury: ST1-0331.755,A, ST1-0331.755,B
Přijetí díla V roce 1791 uvádí Augustin Doležal (1737–1802) v úvodu své knihy Pamětná Celému světu Tragoedia Rvačovského Massopust jako jednu ze dvou pozoruhodných českých knih, které se věnují popisování ctností a neřestí. Druhým uváděným dílem je Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského.
Některé části této knihy byly později na přelomu 18. století a 19. století vydány samostatně jako knížky kratochvilného čtení: Klewetnjk : popsaný od Wawřince Rwačowského z Raudnice, děkana w městě Slaném 1580, Wytisstěn w Hradcy Králowé : Alžběta Tibelliová, po roce 1775 Wssetýčka : popsaný od Wavřince Leandera Rvačovského z Raudnice, děkana w městě Slaném. Dáno k weystraze Wssetečným, mezi 1780 a 1800
Pozdější vydání Kritické vydání měl v úmyslu vydat Vladimír Šmilauer okolo roku 1950.
Novodobé kritické vydání vyšlo v roce 2008
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Knihy z roku 1580 Kategorie:Jiří Melantrich z Aventina Kategorie:Vědecká knihovna v Olomouci