Primeros je nejstarší registrovaná značka kondomů v Evropě. V roce 1909 ji v Praze založil židovský obchodník Gustav Schwarzwald. Grafický koncept obalů Primeros od českých designérů Jakuba Korouše, Matěje Chabery a Tomáše Brousila uspěl v soutěži Red Dot Europe Design Awards. Vizuální identita značky inspirovaná queer komunitou získala také výroční cenu Akademie designu České republiky – Czech Grand Design.
Zakladatelé náhled|upright=1.39|Dopisní hlavička firmy Primeros ze 30. let 20. století. Obsahuje soudobé kaligrafické logo značky, pod kterým byla v roce 1909 zaregistrována první ochranná známka Primeros oficiálně existuje od roku 1909,Zápis OZ 1909. (Státní okresní archiv Liberec_bývalý podnikový archiv Vulkan s.p) kdy si jeho zakladatel, židovský obchodník Gustav Schwarzwald nechal zaregistrovat ochrannou známku pro gumové zboží a prezervativy. Schwarzwald v Praze rovněž provozoval obchod se smíšeným zbožím v dnešní Revoluční ulici; centrálu měla firma Primeros v Dlouhé třídě č. 37, v domě U Zlatého stromu.Faktura Primeros (Státní okresní archiv Děčín, Okresní úřad Děčín, Živnostenská korespondence, 15 P1943) V roce 1927 Schwarzwald založil „Továrnu na gumové zboží Gustav Schwarzwald – Primeros“ v Drážďanech resp. v nedalekém saském městě Ortrand, aby tím ulehčil obchodním stykům, které byly ohroženy hospodářskými překážkami mezi demokratickým Československem a Německem. Následující rok převedl své podnikání v Praze na svou sestru Eleonoru Schwarzwaldovou (Löwyovou). vlevo|náhled|Extra velké kondomy Primeros KING byly jednou z inovací předválečného kondomového průmyslu|upright=0.9 náhled|Gustav Schwarzwald, zakladatel Primeros Gustav Schwarzwald i nadále zůstal majitelem patentu, značky a užitného vzoru pro kondomy Primeros, ovšem z důvodu zhoršující se politické situace v nacistickém Německu byl nucen svá majetková práva během stále častějších protižidovských akcí bránit. Na základě Norimberských zákonů mu byla nakonec továrna v Drážďanech (Ortrand) v roce 1936 nacisty zabavena.Archiv Ortrand_Spis č. 2316, Primeros Gummiwaren Fabrik 1927–1974 Konfiskace byla formálně odůvodněna nelegálním vyvezením výrobního tajemství z Německa do sesterské československé továrny Primerosu. Po svém zatčení za údajné daňové úniky v roce 1937 chtěl Schwarzwald v obavě o svůj život převést patentová práva ke značce Primeros do bezpečí na svou rodinu. Říšské německé úřady mu v tom však opakovaně zabránily. Jeho sestra Eleonora mezitím podnikání v roce 1932 rozšířila o novou továrnu v Děčíně v československém pohraničí (tehdejší Sudety), kde vyráběla bezešvé gumové zboží, především kondomy tehdy již známé značky Primeros. Po Mnichovské dohodě v roce 1938, na základě které připadlo území Sudet k nacistické Německé říši, byla Schwarzwaldům i tato továrna konfiskována. Na podzim roku 1938 byl na Eleonoru nacistickým gestapem vydán zatykač,Žádost o dekonfiskaci. (archiv hl. m. Prahy Okresní soud civilní Pro vnitřní Prahu značka 87 signatura NC 728/46) před kterým uprchla do Francie jen pár dní po obsazení Československa německými vojsky v březnu 1939.
Spolu s manželem a syny Hanušem a Jiřím získala Eleonora v červnu 1940 víza od portugalského konzula v Bordeaux, Aristides de Sousa Mendes. Přes Portugalsko se jí také podařilo dostat na zaoceánskou loď do New Yorku, kam doplula v březnu 1941.Ancestry.com. New York, Passenger Lists, 1820–1957 [database on-line]. Provo, UT, USA Ancestry.com Operations_ Inc_2010 Podle záznamů Amerického židovského spojeného distribučního výboru (American Jewish Joint Distribution Committee) se manžel Eleonory, Otto Löwy, snažil pomoci svému švagrovi Gustavu Schwarzwaldovi uprchnout z nacistického Německa do Ameriky, ovšem neúspěšně.
Gustav Schwarzwald byl nakonec pro svůj židovský původ zavražděn 11. prosince 1942, v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi – Auschwitz-Birkenau, nedaleko svého rodného města Zawiercie (dnešní polské Slezsko). náhled|upright=1.1|Předválečný design balení kondomů Primeros s původním kaligrafickým logem na pozadí vlajky s pruhy náhled|Eleonora Löwy se syny Jiřím a Hanušem Samotná firma Primeros byla po obsazení Československa a vytvoření nacistické okupační správy protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 arizována a v roce 1945 byla na základě Benešových dekretů v rámci poválečných událostí znárodněna. Eleonora Löwyová po druhé světové válce usilovala o navrácení firmy zpět do svého vlastnictví. Československé úřady nespravedlivě zpochybňovaly její nároky s odkazem na její údajnou německou národnost. Löwyová v komunikaci opakovaně dokladovala svou loajalitu a příslušnost k československému státu, a naopak popisovala perzekuci ze strany nacistů, které musela ona a její rodina čelit kvůli židovskému původu a v jejímž důsledku byla v roce 1939 nucena ze země uprchnout. I přes tyto snahy a předložené nezvratné důkazy byly veškeré žádosti o navrácení majetku firmy Primeros v 50. letech komunistickými úřady zamítnuty a případ byl definitivně uzavřen.
Obchodní značka náhled|Obal kondomů Primeros dokazující mezinárodní úspěch značky – jsou zde uvedena zastoupení v Praze, Drážďanech, Vídni, Londýně a Chicagu|upright=0.9|vlevo Název Primeros je pravděpodobně akronymem slov prim-e (první) a eros (vášnivá láska, romantická láska). Eros znamená v řecké mytologii bůh lásky a láska sama. Primeros je tedy možné přeložit jako „láska na první pohled“ resp. „velká láska“ nebo „pravá láska". Na některých historických artefaktech firmy je značka uvedena také jako PrimEros Artefakt PrimEros (Státní okresní archiv Liberec_bývalý podnikový archiv Vulkan s.p). Označení Primeros zlidovělo a v regionu střední Evropy se stalo synonymem pro prezervativ.
První grafickou ochrannou známkou, kterou nechal Gustav Schwarzwald již v roce 1909 zaregistrovat, bylo kaligrafické logo Primeros na pozadí vlajky s pruhy a hvězdami. Vlajka vykazuje na první pohled podobnost s vlajkou Spojených států amerických. Vlajku obepíná olivová ratolest a nápis Gustav Schwarzwald Prag. Původní logo bylo součástí prvních obalů kondomů a bylo rovněž užíváno v rámci obchodní korespondence až do 40. let 20. století. Od 30. let 20. století firma začala užívat oválné logo s nápisem Primeros a dovětkem „GUM...?“. Logo bylo doplněno zdravotnickým křížem, který se stal jedním ze základních poznávacích symbolů Primerosu v celé jeho dosavadní historii.Přehled vybraných OZ s rokem jejich registrace. (Státní okresní archiv Liberec_bývalý podnikový archiv Vulkan s.p)
Obchodní centrála firmy Primeros sídlila v Praze, díky obchodním úspěchům Gustava Schwarzwalda však měla pobočky po celé Evropě. Zastoupena byla například ve Vídni na hlavní obchodní třídě Mariahilfer Straße, dále ve Varšavě, Budapešti, Berlíně, Drážďanech nebo Bukurešti.Artefakt obal. (Státní okresní archiv Liberec_bývalý podnikový archiv Vulkan s.p) Dle dochovaných materiálů měl Primeros pobočku i v Paříži, Londýně a Chicagu. Kondomy byly nejčastěji k dostání v lékárnách a drogeriích, které zažívaly na počátku 20. století rozmach. Novinkou doby byly také zásilkové služby pro ostýchavé zákazníky. Ti si mohli kondomy a jiné choulostivé zboží objednat na dobírku a obdržet je v diskrétním balení na svoji adresu.
Dobová reklama náhled|Se začátkem 20. století se téma intimní hygieny a ochrany stávalo běžnou součástí propagace ve společenských časopisech|upright=1 náhled|Zábavní park Eden s dobovou reklamou Primeros u vchodu. Lunapark měl přes 5 km dlouhou horskou dráhu a zanikl v roce 1946. Se začátkem 20. století se téma intimní hygieny a ochrany stávalo běžnou součástí propagace ve společenských časopisech. V denním tisku a periodikách se hojně objevovaly reklamy na pánské „ochranné pomůcky“. Souviselo to nejen se společenskými změnami, ale také s technologickým pokrokem, kdy původní pryžové kondomy pro opakované použití nahradily tenčí bezešvé kondomy na jednorázové a tím pádem hygieničtější použití.
Obchod s kondomy v době mezi světovými válkami expandoval v Evropě i v Americe. Jednalo se o moderní způsob, jak plánovat rodičovství a zároveň se chránit před pohlavními nemocemi. Téma sexuality a antikoncepce přestávalo být tabu a vznikaly i specializované obchody moderní hygieny, například Hydiko ve Spálené ulici v Praze.
Značka Primeros v kultuře náhled|Booklet alba Citová investice (1997)|vlevo|184x184pixelů Značka Primeros se v průběhu let objevovala také v literatuře, filmu i hudbě. Bohumil Hrabal zakomponoval Primeros do svých knih. V románu Obsluhoval jsem anglického krále (1971) vzpomíná postava pikolíka na návštěvy Gumového krále, reklamního agenta firmy Primeros: . V autobiografické próze Svatby v domě (1986) se objevuje vzpomínka na slavného pražského drogistu Fafejtu: .
V 70. letech 20. století se stal Primeros symbolickým nástrojem odporu proti komunistické normalizaci v Československu a úspěšně sabotoval státní politiku tzv. Husákových „baby boomers“. Protirežimní undergroundová skupina The Plastic People of the Universe na to reagovala v rámci Land art umělecké akce nazvané „Pocta Fafejtovi“ v roce 1972, kdy nafouknula a rituálně zničila 500 kondomů značky Primeros.
Primeros sloužil jako inspirace pro výtvarné řešení alba Citová investice (1996) hudebníků Michala Horáčka a Petra Hapky. Booklet je zpracován ve stylu krabičky kondomů Primeros a obsahuje všechny typické grafické prvky Primerosu včetně bílého kříže v červeném poli. Kondomy Primeros si symbolicky zahrály v oscarovém filmu Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose z roku 1965, který vypovídá o perzekuci židovského obyvatelstva slovenským klerofašistickým režimem za druhé světové války. Prvorepublikový automat na kondomy Primeros se jako rekvizita objevil v pohádce Tři veteráni (1984) od Oldřicha Lipského a Zdeňka Svěráka. Ani v jednom případě se nejednalo o placenou reklamu.
Moderní historie Původní výroba Primerosu byla po znárodnění z Děčína kompletně přemístěna do Hrádku nad Nisou společně s firmou Vulkan, jejíž součásti se značka stala již za války během arizačních majetkových machinací. Spojením se společností Veritas a dalšími výrobci spotřebního zboží z kaučukové pryže z celého v té době již socialistického Československa vznikly Československé gumárenské závody.
Během čtyř desetiletí totalitním státem řízeného hospodaření za železnou oponou značka Primeros stagnovala či spíše upadala na významu a její produkty se vyvážely pouze v rámci zemí socialistického tábora. Příznivé období pro Primeros nepřinesla ani změna společenských poměrů v navazující dekádě po sametové revoluci v roce 1989. Poškodila firmě i kuponová privatizace.
Na začátku nového milénia ovládla značku Primeros slovenská finanční skupina J&T jako svou první zahraniční korporátní investici v České republice. V roce 2005 se majiteli stali německý výrobce kondomů CPR GmbH a mladý finančník Roman Kocián; výroba se poté kompletně přesunula do německého Sarstedtu.V roce 2016 oslovil Kocián s komunikačním konceptem inspirovaným queer komunitou grafické designéry Tomáše Brousila, Jakuba Korouše a Matěje Chaberu, aby navrhli novou vizuální podobu značky Primeros a obalů vyjadřujících liberální přístup Primerosu v oblasti lidské sexuality. Designéři přišli s návrhem 9 typografických symbolů vyjadřujících diverzitu sexuálních charakterů a sociální genderové topografie. Součástí grafického konceptu se stalo i kaligrafické logo od typografa Tomáše Brousila odkazující na původní grafické označení z roku 1909.
Za grafický design obalů získal Primeros mezinárodní cenu Red Dot Design Award 2017. Autoři nové vizuální identity značky obdrželi také výroční ocenění Akademie designu České republiky – Czech Grand Design v kategorii Grafický designér roku 2017.
V současnosti vyrábí firma Primeros své kondomy v souladu s principy udržitelného rozvoje v provincii Kedah na severozápadě Malajsie společně s partnerem Klausem Richterem a jeho kondomovou manufakturou Richter Rubber Technology.