Infantilní amnézie je neschopnost dítěte vědomě si vybavit cokoliv, co se událo před 4. rokem věku. Příčinou je fyziologická nezralost některých částí mozku, především hipokampu a prefrontální kůry. Souvisí s tím také jiné způsoby zpracovávání a ukládání informací.Vágnerová, M. (20). Vývojová psychologie. Dětství a dospívání. Karolinum Press. Infantilní amnézie, zvaná také dětská amnézie, je neschopnost dospělých oživit epizodické vzpomínky na konkrétní události – časy, místa, emoce a další kontextuální co, kdo, kdy a kde – před dosažením věku 2 až 4 let. Stejně tak pod pojem spadá i období před dosažením 10 let věku, z něhož si dospělí uchovají v paměti méně vzpomínek, než by se jinak dalo očekávat vzhledem k plynutí času.Robinson-Riegler; Robinson-Riegler, Bridget; Gregory (2012). Cognitive Psychology: Applying the Science of the Mind (Third ed.). 75 Arlington Street, Suite 300, Boston, MA: Pearson Education Inc. as Allyn & Bacon. pp. 272–276; 295–296; 339–346.
Některé výzkumy ukázaly, že děti si mohou pamatovat události od 1 roku, ovšem s přibývajícím věkem vzpomínky slábnou.Fivush, R.; Schwarzmueller, A. (1999). "Children remember childhood: implications for childhood amnesia". Applied Cognitive Psychology. 12 (5): 455–473. Clevelend, E.; Reese, E. (2008). "Children Remember Early Childhood: Long-term recall across the offset of childhood amnesia.". Applied Cognitive Psychology. 22 (1): 127–142. Psychologové se v definování věkového ohraničení dětské amnézie liší. Někteří definují jako období, ve kterém se oživují první vzpomínky, věk 3 až 4 roky. Období se ale může pohybovat i v rozmezí od 2 do 8 let.Joseph, R (2003). "Emotional Trauma and Childhood Amnesia". Consciousness & Emotion. 4 (2): 151–179.
Někteří odborníci říkají, že děti si mohou vybavovat autobiografické vzpomínky pouze z doby, v níž byly schopny užívat jazyk. Díky tomu, že vzpomínky bylo možné verbálně uchopit, si je mohly zapamatovat. Děti od 21 do 27 měsíců si byly schopny vybavit, kde jsou určité věci. Starší si pak vybavovaly jednotlivé události.Vlčková, I. (2004). Formální zvláštnosti autobiografické paměti u různých věkových skupin. Diplomová práce. Brno: FF MU.
Při přemýšlení o dětské amnézii je zapotřebí vzít v úvahu změny v kódování, ukládání a vybavování si vzpomínek.Hayne, H (2004). "Infant memory development: Implications for childhood amnesia". Developmental Review. 24: 33–73.
Některé další výzkumy ukazují rozdíly mezi pohlavím a kulturou, která se podílí na vývoji jazyka. O infantilní amnézii je zvláště důležité uvažovat ve vztahu k falešným vzpomínkám a vývoji mozku v raných létech. Navrhovanými vysvětleními dětské amnézie jsou Freudova teorie traumat, neurologický vývoj, vývoj kognitivního self, emocí a jazyka.
Historie O infantilní amnézii poprvé referovala psycholožka Caroline Miles ve svém článku A study of individual psychology, který byl zveřejněn v roce 1893 v časopisu American Journal of Psychology.Bauer, P (2004). "Oh where, oh where have those early memories gone? A developmental perspective on childhood amnesia". Psychological Science Agenda. 18 (12). O pět let později Henri a Henri zveřejnili průzkum, který ukázal, že nejranější vzpomínky se u většiny respondentů vyskytovaly mezi dvěma a čtyřmi lety věku.
Jeden z nejznámějších a nejkontroverznějších popisů a vysvětlení dětské amnézie představil v roce 1910 Sigmund Freud. S použitím psychoanalytické teorie postuloval, že časné životní události byly potlačovány kvůli jejich nevhodné sexuální povaze.Freud, Sigmund (1910). "II". Three Contributions to the Sexual Theory. New York: The Journal of Nervous and Mental Disease Publishing Company. Freud žádal své pacienty, aby si vybavili své nejranější vzpomínky, a zjistil, že pacienti měli problémy se zapamatováním si událostí z doby před 6-8 rokem života. Freud razil termín „infantilní“ nebo „dětská amnézie“ a diskutoval tento jev ve svém díle Tři pojednání k teorii sexuality.Freud, Sigmund (1953). Three essays on the theory of sexuality. London: Hogarth Press.
V roce 1972 publikovali Campbell a Spear v Psychological Sciences vlivný přehled o dětské amnézii. Výzkum se zabýval pochopením tohoto tématu z hlediska neurologických a behaviorálních perspektiv na lidských a zvířecích modelech.Campbell, B. A., & Spear, N. E. (1972). Ontogeny of memory. Psychological review, 79(3), 215.
Přístupné a nepřístupné vzpomínky Množství časných vzpomínek z dětství, které si člověk dokáže vybavit, závisí na mnoha faktorech. A to včetně emocí spojených s událostí, věku v době zapamatování si události a věku, ve kterém byli lidé požádáni o vybavení si časných vzpomínek.Tustin, Karen; Hayne, Harlene (1 January 2010). "Defining the boundary: Age-related changes in childhood amnesia.". Developmental Psychology. 46 (5): 1049–1061. Ačkoliv lidé předpokládají, že nevybavení si a raných vzpomínek znamená, že událost zapomněli, je tady rozdíl mezi dostupností (availability) a přístupností (accessibility). Dostupnost vzpomínek je myšlenka, že vzpomínka je neporušena a je v paměťovém úložišti. Přístupnost vzpomínek je určována okamžikem v čase, který si osoba snaží vyvolat z paměti.Jack, F.; Hayne, H. (August 2007). "Eliciting adults' earliest memories: does it matter how we ask the question?". Memory (Hove, England). 15 (6): 647–63. J. A. Usher a U. Neisser (1993) uvedli, že některé události, jako je narození sourozence či plánovaná hospitalizace, mohou být snadněji zapamatovatelné, pokud k nim došlo ve věku 2 let. Přesto data, která byla v jejich výzkumu sesbírána, nemusí svědčit o skutečné epizodické paměti. Je možné, že tyto zdánlivé vzpomínky jsou výsledkem kvalifikovaných odhadů, všeobecné znalosti o tom, co muselo být, nebo externí informace získané po dosažení věku 2 let.Loftus EF (1993). "Desperately seeking memories of the first few years of childhood: the reality of early memories". J Exp Psychol Gen. 122: 274–7.
Podle studie Westa a Bauera mají rané vzpomínky menší emocionální obsah než pozdější vzpomínky a jsou méně osobně smysluplné, jedinečné nebo intenzivní. Také se zdá, že se dřívější vzpomínky neliší v perspektivě.West, T; Bauer, P. (1999). "Assumptions of Infantile Amnesia: Are There Differences Between Early and Later Memories?". Memory. 7 (3): 257–278.Fivush, R.; Gray, J. T.; Fromhoff, F. A. (1987). "Two-year-olds talk about the past". Cognitive Development. 2 (4): 393–409. Nicméně, jisté životní události mohou mít za následek jasnější a dřívější vzpomínky. Dospělí snadněji vypátrají zapamatované vzpomínky osobní spíše než veřejné. To znamená, že si člověk bude spíše pamatovat okamžik, kdy dostal psa, než vzhled Halleyovy komety.
Slábnoucí vzpomínky Děti si mohou tvořit vzpomínky v mladším věku, než z jaké doby si v dospělosti mohou vzpomínky vyvolat. Zatímco účinnost kódování a ukládacích procesů umožňuje starším dětem pamatovat si víc,Bauer, P (April 2006). "Constructing a past in infancy: A neuro-developmental account". Trends in Cognitive Sciences. 10 (4): 175–181. malé děti si mohou pamatovat akci sekvencí, objekty používané k jejich výrobě a pořadí, ve kterém k akcím docházelo. To naznačuje, že mají prekurzory potřebné k autobiografické paměti. Děti také vykazují schopnost neverbálně připomenout události, které nastaly předtím, než měly slovní zásobu k jejich popisu, zatímco dospělí ne.Morrison, C.M; Conway, M. A. (2010). "First Words and First Memories". Cognition. 116 (1): 23–32.Simcock, Gabrielle; Hayne, Harlene (April 2000). "Age-related changes in verbal and nonverbal memory during early childhood.". Psychological Science. 9 (2): 55–58.Bauer, Patricia; Jennifer Wenner; Patricia Dropik; Sandi Wewerka (August 2000). "Parameters of remembering and forgetting in the transition from infancy to early childhood". Monographs of the Society for Research in Child Development. 65 (4): v–204. Tyto nálezy iniciovaly další výzkum o tom, kdy a proč lidé ztrácejí dříve přístupné vzpomínky.
Někteří výzkumníci říkají, že v raném věku děti ztrácejí schopnost vyvolat preverbální vzpomínky.Hayne, Harlene; Simcock, G. (2002). "Breaking the barrier? Children fail to translate their preverbal memories into language". Psychological Science. 13 (3): 225–231. Jedno vysvětlení proto tvrdí, že i po objevení jazykové znalosti, vzpomínky, které nebyly zakódovány verbálně, se v mysli ztratí. Tato teorie také vysvětluje, proč jsou rané vzpomínky mnoha jednotlivců tak roztříštěné – neverbální komponenty byly ztraceny. Nicméně, jedno zjištění naznačuje, že děti si v základním (elementary) věku pamatují větší množství přesných podrobností o událostech než děti v mladším věku a šesti- až devítileté děti mívají slovně přístupné vzpomínky z raného dětství.Van Abbema, D.; Bauer, P. (November 2005). "Autobiographical memory in middle childhood: Recollections of the recent and distant past". Memory. 13 (8): 829–845. Tato zvýšená schopnost dětí vzpomenout si na své dětské období nezačne slábnout, až děti ve svém věku dosáhnou dvoumístných čísel.Peterson, C.; Grant, V.; Bolvand, L. (August 2005). "Childhood amnesia in children and adolescents: Their earliest memories". Memory. 13 (6): 622–637. Ve věku 11 let děti vykazují úroveň dětské amnézie mladých dospělých. Toto zjištění může znamenat, že je zde nějaký aspekt adolescentního mozku nebo neurobiologické procesy dospívání, které se stanou výzvou pro rozvoj dětské amnézie.
Zvířecí model Fenomén dětské amnézie není specifický pouze pro člověka. V počátcích byl fenomén zkoumán na potkanech. Bylo zjištěno, že mladší potkani „zapomenou“ podmíněnou vyhýbací odpověď na šoky rychleji než starší potkani. Tyto poznatky také byly replikovány na řadě různých druhů s různými naučenými paradigmaty. Význam zvířecích modelů by neměl být podceňován, jelikož studie přinesly neurobiologické poznatky o dětské amnézii. Tyto poznatky by nebylo možné eticky získat z experimentů na lidech. Samozřejmě hlavní kritikou zvířecích modelů je argument, že vývoj a poznání se u lidí a zvířat ostře liší. Výzkumníci se to pokusili řešit tím, že vytvořili lhůty pro vývoj živočichů vyplývající ze změn v učení a paměti, vývoji mozku a hormonů.Feigley, D. A.; Spear, N. E. (1970-12-01). "Effect of age and punishment condition on long-term retention by the rat of active- and passive-avoidance learning". Journal of Comparative and Physiological Psychology. 73 (3): 515–526. Greco, Carolyn; Rovee-Collier, Carolyn; Hayne, Harlene; Griesler, Pamela; Earley, Linda (1986-10-01).
Individuální rozdíly Paměť u lidí ovlivňuje mnoho faktorů, včetně pohlaví a kultury.Kingo, Osman S.; Berntsen, Dorthe; Krøjgaard, Peter. "Adults' earliest memories as a function of age, gender, and education in a large stratified sample.". Psychology and Aging. 28 (3): 646–653.Gutchess, Angela H.; Indeck, Allie (2009-01-01). Chiao, Joan Y., ed. Cultural influences on memory. Cultural Neuroscience: Cultural Influences on Brain Function. 178. Elsevier. pp. 137–150. Rozdíly v rané paměti mezi těmito skupinami nám mohou říci o možných příčinách a důsledcích dětské amnézie. Individuální rozdíly popsané níže nám říkají, že rozvíjející se rodičovské styly a důraz kulturní historie při výuce dětí mohou mít za následek vzpomínku na dřívější vzpomínky z dětství. To naznačuje, že dětská amnézie je modifikovaná o rodičovství a učební styly, a není tedy jen biologicky určena.
Gender