náhled|První setkání evropských, muslimských a židovských vůdců v Bruselu, prosinec 2010 – zleva doprava: Velký mufti Mustafa Ceric, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, rabín Marc-Schneier, imám Dr. Abdujalil Sajid Vzájemná interakce mezi judaismem a islámem započala v 7. století v důsledku rozšiřování islámu na Arabském poloostrově. Kvůli tomu, že tato dvě náboženství mají společný původ na Středním východě, a kvůli sdíleným aspektům mezi judaismem a islámem, stejně tak jako díky vlivu muslimské kultury a filosofie na vyznavače judaismu v islámském světě, existoval značný a dlouhý hmotný, náboženský a politický přesah mezi těmito dvěma vírami po dalších 1400 let.
Rané vztahy Podle islámských svatých textů Mohamed kázal, že pohanští Arabové měli opustit polyteismus a přijmout monoteismus. Korán hlásá, že Mohamedovo učení bylo dokončení odhalení, jež bylo dáno prorokům během věků.
Judaismus (stejně jako křesťanství) sdílí hodně společných rysů s islámem, jako třeba omezení jídla, zakazující konzumaci vepřového, nebo společné proroky, kteří jsou vážení v obou vírách, jako třeba Mojžíš nebo Abrahám. Muslimové běžně označují Židy jako „Lid písma“ = lid, jenž následuje ta samá učení ve vztahu k víře k jednomu Bohu, jenž byl uctíván Abrahámem. Navíc vzhledem k podobnostem mezi hebrejštinou a arabštinou (jazyk užívaný muslimy pro náboženské účely) jakožto semitskými jazyky, je mnoho muslimských a židovských výrazů podobných, včetně slov pro pozdrav – salam a šalom.
Pohled islámu na Tóru Islám potvrzuje, že Mojžíšovi byla zjevena Tóra, kterou muslimové nazývají Tawrat a věří, že se jedná o slovo Alláha. Také věří, že toto zjevení bylo v čase pozměňováno jistými písaři a kazateli. Současné židovské svitky nejsou podle islámské víry původním božským zjevením daným Mojžíšovi. Jako výsledek muslimové věří, že Korán je konečným zjevením Alláha a dokončením předchozích zjevení.
Kategorie:Islám Kategorie:Judaismus