Altaussee je obec v rakouské spolkové zemi Štýrsko, ležící v regionu Solná komora v okrese Liezen. K 1. lednu 2026 zde žilo 1 872 obyvatel. Obec má rozlohu 92,57 km² a zahrnuje značnou část oblasti Ausseerland a pohoří Totes Gebirge. Nachází se na úpatí hory Loser přímo u jezera Altausseer See a je známá především jako lázeňské středisko. V současnosti patří mezi obce s nejvyšším počtem přenocování v okrese Liezen.

Historie osídlení Altaussee sahá do období mezi lety 200 až 400 n. l., přičemž klíčovou roli při vzniku obce hrála těžba soli. Po zániku římské nadvlády se v oblasti Ausseerland usadili Slované, kteří byli od 8. století postupně asimilováni bavorskými osadníky.Vgl. Reinhard Lamer: Das Ausseer Land. Geschichte und Kultur einer Landschaft. Styria, Graz 1998, , S. 24. Ve středověku patřilo území dnešní obce nejprve k zeměpanské državě Grauscharn-Pürgg, později k panství Pflindsberg. V 19. století se začal rozvíjet cestovní ruch, který postupně nahradil těžbu soli jako hlavní hospodářské odvětví.

Za nacistické vlády byla obec začleněna do správní jednotky Reichsgau Oberdonau (Horní Podunají, dnešní Horní Rakousy), roku 1948 byla znovu připojena ke Štýrsku. V letech 1943–1945 se v solném dole Altaussee nacházelo jedno z nejvýznamnějších nacistických úložišť uměleckých děl. Byly zde ukryty rakouské a německé sbírky i umělecká díla uloupená z okupované Evropy. Po skončení druhé světové války bylo v dole nalezeno téměř 7 000 uměleckých děl, mezi nimi například Gentský oltář bratří van Eycků, Madona z Brugg od Michelangela nebo český Vyšebrodský oltář od Mistra vyšebrodského oltáře.

Solný důl Altaussee je dodnes největším místem těžby soli v Rakousku a představuje spolu s lázeňstvím a cestovním ruchem jeden z hlavních pilířů místního hospodářství.

Umělecká díla v solném dole Altaussee Během druhé světové války se solný důl v Altaussee stal jedním z nejvýznamnějších nacistických úkrytů pro umělecká díla uloupená z okupovaných evropských zemí. Od roku 1943 zde nacistické úřady postupně budovaly rozsáhlé depozitáře určené k ochraně i ukrývání kulturních památek před spojeneckým bombardováním. Zpočátku byly do dolu převáženy především sbírky z rakouských kostelů, klášterů a muzeí, později však začala převažovat umělecká díla zabavená nebo uloupená v rámci nacistického programu Sonderauftrag Linz, jehož cílem bylo vytvořit plánované Führerovo muzeum v Linci. vlevo|náhled|Nalezený Gentský oltář v dole Altaussee v roce 1945 náhled|Zachráněná Madonna z Brugg (1945) Od února 1944 byly do nevyužívaných komor solného dolu systematicky ukládány tisíce obrazů, soch, historických zbraní, mincí, nábytku, rukopisů a knih. Na konci války se v dole nacházelo přibližně 6 500 uměleckých děl, včetně části tzv. Führerbibliothek. Mezi nejvýznamnější uložené exponáty patřily krom Gentského oltáře bratří van Eycků a Madony z Brugg také díla Johannese Vermeera, Rembrandta van Rijna, Petera Paula Rubense, Albrechta Dürera či dalších významných evropských mistrů. Celková hodnota uloženého kulturního majetku byla po válce odhadována přibližně na 3,5 miliardy amerických dolarů.

V dubnu 1945 nařídil hornorakouský gauleiter August Eigruber zničení dolu i uložených sbírek, aby nepadly do rukou Spojenců. Do podzemních chodeb bylo dopraveno osm leteckých bomb o hmotnosti 500 kg. Plán však zmařili zaměstnanci Solných závodů Altaussee, důlní záchranáři a místní horníci, kteří bomby odstranili a vstupy do ohrožených částí dolu zatarasili. Díky jejich zásahu byla většina uložených uměleckých děl zachráněna.

Po obsazení oblasti americkou armádou v květnu 1945 byl obsah dolu zajištěn příslušníky programu Monuments, Fine Arts and Archives („Monuments Men“). Umělecká díla byla následně převezena do Centrálního sběrného bodu v Mnichově, odkud probíhala jejich identifikace a navracení původním vlastníkům nebo státům. Restituční proces byl mimořádně složitý a v některých případech pokračuje i v 21. století.

Záchrana uměleckých pokladů v Altaussee představuje jednu z nejvýznamnějších operací na ochranu evropského kulturního dědictví během druhé světové války. Události spojené s depozitářem byly zpracovány v řadě odborných publikací, dokumentárních filmů i hraných snímků, například v německo-rakouském filmu Ein Dorf wehrt sich (2019).

Významní rodáci Barbara Frischmuth (* 1941), rakouská spisovatelka a překladatelka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránka

Kategorie:Obce v okrese Liezen