Přísečnická hornatina je geomorfologický okrsek na střední části Krušných hor v okrese Chomutov.
Poloha a sídla Přísečnická hornatina se nachází ve střední části Krušných hor. Její severní hranice je administrativně stanovena hranicí s Německem. Nejsevernější bod se nachází u zaniklé vesnice Pohraniční, odkud hranice vede směrem k samotě Nový Dům, a za ním ji přibližně tvoří tok Bíliny, která nedaleko odtud pramení. Od Mezihoří se hranice stáčí na jih k Blatnu a dále k vodní nádrži Kamenička, bývalému Třetímu Mlýnu v Bezručově údolí a Domině. Od ní směrem k jihozápadu hranici vymezuje pás sídel Lideň, Vysoká Jedle, Louchov, Domašín, Horní Halže. Za Horní Halží pokračuje k severozápadu okolo Kovářské k Českým Hamrům. Dalšími významnějšími sídly jsou zejména Vejprty a podstatně menší Měděnec, Výsluní a Hora Svatého Šebestiána.
Geologie Z hornin převažují starohorní až prvohorní svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Až patnáct metrů vysoké výchozy ortoruly lze pozorovat v přírodní památce Sfingy. Místy se nachází vložky granitového porfyru, amfibolitu a skarnu a ojedinělé proniky třetihorních vulkanických hornin.
Geomorfologie
Hornatina se nachází v západní části podcelku Loučenská hornatina a převyšuje sousední Bolebořskou vrchovinu asi o 200 metrů. Ve vrcholové části se přímo pod Jelení horou nachází rozsáhlá denudační sníženina s vodní nádrží Přísečnicí. V geomorfologickém členění má okrsek označení IIIA-2B-1. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou na západě, Rudolickou hornatinou na východě a Bolebořskou vrchovinou na jihovýchodě.
Významné vrcholy Nejvyšším vrcholem Přísečnické hornatiny je Jelení hora (993 m n. m.) východně od vodní nádrže Přísečnice. Další významné vrcholy jsou
Velký Špičák (965 m), Komáří vrch (906 m), Mědník (910 m), Novoveský vrch (885 m), Přísečnická hora (854 m), Menhartický vrch (849 m), Poustevna (826 m), Klenovec (757 m), Volyňský vrch (727 m).
Hydrosféra
Oblast je odvodňována zejména do povodí Ohře krátkými prudkými potoky, které protékají hluboce zaříznutá údolí. Místy se na nich vyskytují vodopády. Největší z vodních toků jsou Chomutovka a Prunéřovský potok. Vodu ze severní části odvádějí Černá voda a Přísečnice a hraniční toky jako Polava a Černá do německé řeky Zchopau. Voda z nejvýchodnější části odtéká do řeky Bíliny. Na přítocích Chomutovky byly vybudovány vodní nádrže Křimov a Kamenička, ale největší vodní plochou je vodní nádrž Přísečnice.
Ochrana přírody V oblasti Přísečnické hornatiny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:
národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště přírodní rezervace Na loučkách přírodní rezervace Buky nad Kameničkou přírodní rezervace Prameniště Chomutovky přírodní památka Lokalita břízy ojcovské u Volyně přírodní památka Sfingy přírodní památka Na loučkách II přírodní památka Podmilesy přírodní památka Bezručovo údolí přírodní park Údolí Prunéřovského potoka přírodní park Bezručovo údolí
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Geomorfologické jednotky Krušných hor Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Geografie okresu Chomutov