Mistr olomouckých madon byl moravský řezbář činný v Olomouci na konci 15. a v první čtvrtině 16. století. Je mu připisována řada moravských madon a také reliéf Narození Páně z Třebařova u Krasíkova, který je vystaven ve stálé expozici středověkého umění Národní galerie v Praze.

Život Starší literatura považovala Mistra olomouckých madon za žáka Veita Stosse, který přišel do Olomouce poté, kdy se roku 1496 rozpadla Stossova dílna v Krakově.Kotrbová A M, 1950 Bližší souvislost však historici umění nalézají s vratislavskou sochařskou produkcí a v novějších publikacích je Mistr olomouckých madon považován za žáka Jakoba Beinharta (kolem 1460 – kolem 1525).Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 98-99 Mezi olomouckou a Beinhartovou vratislavskou dílnou existovala zřejmě vzájemná výměna tovaryšů a dílenských náčrtů po celá dvě desetiletí 16. století.Dáňová H, 2011, s. 52

Řezbář pracoval pro humanisticky vzdělaného šlechtice Ladislava z Boskovic (1455–1520), který zastával funkci nejvyššího komorníka Markrabství moravského. Datace děl Mistra olomouckých madon se shoduje s dobou, kdy Ladislav z Boskovic získal jednotlivá panství. Dílna pracovala také pro olomouckého biskupa Stanislava Thurza (asi 1470–1540), jehož bratr Jan byl biskupem ve Vratislavi. Augustiniánský klášter Corona Mariae v Třebařově, odkud pochází reliéf Narození Páně, byl spravován augustiniány-eremity z Jevíčka, kam byla kolem roku 1500 z olomoucké dílny dodána socha Madony z Jevíčka.

Dílo náhled|Mistr olomouckých madon, Reliéf Narození Páně z Třebařova u Krasíkova Některé charakteristické znaky spojují díla Mistra olomouckých madon s vratislavskými sochami Jakoba Beinharta (vybočené koleno volné nohy, pramen vlasů splývající přes rameno, uspořádání drapérie).Dáňová H, 2011, s. 49 Vliv krakovské dílny Veita Stosse (kolem 1448–1533), kterou charakterizuje zejména dynamická pohybová složka, není v olomouckých sochách tak zřetelný. Analogie lze nalézt spíše ve formálních prvcích (kompozice, typika tváří, "uchovitý" záhyb vzniklý překlopením drapérie, baculatá tělíčka a kudrnaté vlasy Ježíšků), které ale přejímal i Jakob Beinhart. Oba zmínění sochaři byli silně ovlivněni tvorbou Nicolause Gerhaerta van Leyden (asi 1420/1430 – 1473; Veit Stoss je nově považován za Gerhaertova žáka)Ulrich Söding, Nicolaus Gerhaert von Leyden. Bildwerke der Spätgotik am Oberrhein und in Österreich, in: Saskia Durian-Ress, Herbert Smolinski (eds.), habsburg und der Oberrhein. Geselschaftlicher Wandel in einem historischen Raum, Waldkircher 2002, s. 33-50 a jeho styl transformovali a přenášeli do další generace.

S výjimkou nejstarší Madony z Jevíčka, která se liší od dalších soch subtilností, klidným postojem a odlišným pojetím šatu, vykazují sochy z dílny Mistra olomouckých madon řadu shodných znaků: vysoko přepásaný plášť přidržovaný předloktím levé ruky, do rubu přetočený lem pláště pod rukou, diagonální záhyb splývající od kyčle zatížené nohy a ostré lámané záhyby drapérie ve tvaru "V" před břichem, širší tvář s vypouklým čelem a dvojitou bradou, nápadné krční svaly, široká a plochá ramena, pramen vlasů splývající přes rameno a vyplňující partii mezi krkem a ramenem.

Madona z Hradčan se liší ozdobným detaily v lemu výstřihu šatů, čelence a nástavci koruny, které mohly být převzaty z grafického listu Veita Stosse (sv. Jenovefa, 1490).Stanisława Sawicka, Ryciny Wita Stwosza, Warszawa 1957, s. 9

Starší literatura k dílně Mistra olomouckých madon řadila kamenný oltář sv. Jakuba z Rokytnice u Přerova, vykazující vliv Veita Stosse, reliéf Korunování P. Marie z Pavlovic u KojetínaKotrbová M A, 1950, cit. v Dáňová H, 2011, s. 48 a rovněž oltář z kostela Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi,Mathon J, 1935, cit. in: Dáňová H, 2011, s. 47 nyní považovaný za import z dílny Jakoba Beinharta, resp. jeho syna Christopha Beinharta (1527).Pawel Freus, Die ikonographie der Marienhimmelfahrt in Schlesien im mittelalter und ihre stellung in Mitteleuropa, s. 747-786, in: Dáňová et al, 2008

Známá díla kolem 1500 Madona z farního kostela (předtím augustiniánského kláštera) v JevíčkuDospěl M, 2011, s. 119-124 kolem 1500 fragment Světice ze Skřípova, Moravská galerie v Brně 1507–1510 Assumpta z kostela Navštívení P. Marie v JedlovéDospěl M, 2011, s. 125-132 před 1510 Madona z kostela v Hradčanech-Kobeřicích Madona z Muzea umění Olomouc 1510–1515 Reliéf s Narozením Krista, původně klášter augustiniánů Corona Mariae v Třebařově, později soukr. sbírka, 1934 dílo odkoupila Národní galerie v Praze kolem 1510 Assumpta z Litovle (dříve soukr. sbírka v Brně, nezvěstná) Madona ze Štěpánova Madona z kostela sv. Vavřince ve Vysokém MýtěDospěl M, 2011, s. 137-141 Assumpta z kostela Narození P. Marie v Mlýnickém Dvoře (nyní arcibiskupství Olomouc)Dospěl M, 2011, s. 142-144- reliéf s Korunováním Panny Marie z farního kostela v Pavlovicích

Okruh dílny Mistra olomouckých madon Sv. Jan Evangelista, sv. Jan Křtitel, bývalá sbírka Jaroslava Mathona (nedostupné) Sv. Barbora a sv. Jan z Konicka, bývalá sbírka Jaroslava Mathona (nedostupné) Madona z Kroměříže (1516–1517) Madona z kostela sv. Vavřince v Chornici (nyní arcibiskupství Olomouc)Dospěl M, 2011, s. 174-178 reliéf Smrt P. Marie z Jívové, bývalá sbírka J. Mathona, nyní Národní galerie v Praze. Jedná se spíše o dílo ovlivněné následovníky Veita Stosse.

Reference

Literatura

Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200–1550, Národní galerie v Praze 2014, Helena Dáňová, Jakob Beinhart a Mistr olomouckých madon, Těšínský muzejní sborník. V dobách umění bez hranic, Český Těšín, Muzeum Těšínska, 2012 [vyd. 2013], Sv. 5, s. 87–98, Helena Dáňová, Reliéf z kláštera Corona Mariae v Třebařově u Krasíkova a olomoucká dílna činná v první čtvrtině 16. století. In: Dáňová H (ed.), Dva neznámé pozdně gotické reliéfy ze sbírek Národní galerie v Praze, s.47–58, Národní galerie v Praze 2011, Milan Dospěl, Gotické sochařství ve východních Čechách do roku 1526 (území pardubického kraje), diplomová práce, FF UP Olomouc 2011 Dáňová H, Klípa J, Stolárová L (eds.), Slezsko, země koruny České. Historie a kultura 1300 – 1740, Národní galerie v Praze 2008, Helena Dáňová, Das vergessene Reliéf von Krasíkov – ein Beitrag zur spätgotischen Bildhauerei in Mähren, in: Bulletin of the National Gallery in Prague XIV – XV / 2004 – 2005, s. 86. Anna Groborzová-Schürmannová, Pozdně gotické sochařství na Olomoucku, diplomová práce, FF UP Olomouc 1996 Anna Marie Kotrbová, Pozdně gotická plastika na Moravě, diplomová práce, FF MU Brno 1950 Jaroslav Mathon, reliéf Narození Páně z býv. kláštera Corona Mariae u Krasíkova, Ročenka národopisného a průmyslového musea města Prostějova na Hané XII, 1935, s. 51–61

Externí odkazy Národní galerie v Praze nikdy nezavírá: Mistr olomouckých madon: Reliéf Narození Krista, ČT archiv (2012)

Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Anonymní umělci