Hans Raphon (též Raphun nebo Johann Raphon von Raphun)Deutsche Biographie: Raphon von Raphun, Johann (kolem 1460/1470, Northeim nebo Göttingen; 1512, Northeim) byl pozdně gotický německý malíř. Jeho nejvýznamnější dílo, Pašijový oltář z Göttingenu, je vystaveno ve sbírce starého evropského umění v Národní galerii v Praze ve Šternberském paláci jako zápůjčka restituovaného majetkem rodu Kolowratů-Krakovských. Život O raném životě a školení Hanse Raphona nejsou žádné doklady, ale předpokládá se, že jako tovaryš navštívil Norimberk a poznal zde tvorbu Michaela Wolgemuta a rané práce Albrechta Dürera.Hahn K, 1994, s. 88-92 Roku 1499 je doložen v Göttingenu v souvislosti se zakázkou na oltář pro tamní klášter paulínů. V letech 1502-1508 působil v klášteru sv. Alexandra v EinbeckuFranz Hoffmann: St. Alexandri Einbeck. In: Grosse Baudenkmäler. 2. Auflage. Nr. 318. Deutscher Kunstverlag, München 1981, S. 10. a roku 1511 získal občanství ve městě Northeim. Většina literatury uvádí Northeim jako místo jeho úmrtí roku 1512, ale podle jednoho zdroje žil do roku 1541 a byl mu vyplácen důchod v Göttingenu.H. Kelterborn, Hans Raphon, ein Göttinger Bürgersohn. Göttinger Jahrbuch 1966, s. 127-130

Díla autorsky určená

1499 Pašijový oltář' z Göttingenu, Národní galerie v Praze Toto nejstarší a nejcennější dílo objednal převor paulínského kláštera v Göttingenu Johann Piper a bylo dodáno roku 1499. Po zrušení kláštera za reformace se oltář dostal do cisterciáckého kláštera ve Walkenriedu a odtud ho roku 1631 mniši, kteří prchali před švédskými vojsky, odvezli do Prahy. Roku 1905 se oltář podle soupisu památek nacházel v kapli zámku Kolowratů-Krakovských v Košátkách.Bareš F, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. XXI. Politický okres mladoboleslavský. Praha 1905

Pašijový oltář vykazuje některé shody s jinými oltářními obrazy stejného námětu. Malíř patrně znal dílo anonymního dolnosaského malíře, činného v Göttingenu v letech 1460-1480 a tzv. "Mistra Halberstadtského oltáře" (Meister des Halberstädter Passionsaltars, 1490). Slohové analogie vykazují také díla jeho současníka v Göttingenu, Hanse von Giesmar. Předlohou pro některé kompozice byly patrně grafické listy Martina Schongauera. Italizující krajiny na pozadí Raphonových obrazů (Zmrtvýchvstání) mohly být inspirovány díly M. Wolgemuta a mohl přejmout i stylové prvky norimberského anonyma, označovaného "Meister des Angst-Altars", který byl poučen severonizozemským malířstvím. Raphon užívá v zobrazení některých postav perspektivní zkratku a ve výstavbě prostoru empirickou a ještě nedokonalou perspektivu.

Obrazy jsou provedeny technikou olejové tempery na křídovém podkladě s detailní štětcovou podkresbou. Malíř kombinoval několik lazurních a krycích vrstev a postupoval velmi pracným způsobem založeným na šrafování čárkovitými dotyky štětce. Obrazy jsou na pozadí doplněny tzv. Pressbrokátem, sádrovou vrtstvou s raženým rostlinným dekorem, krytou fólií z plátkového zlata, zlacením práškovým zlatem v olejovém pojidle a stříbřením.Grohmanová Zora, in: Kotková O, 1999, s. 40-42

1506 Oltář z Ukřižováním, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover

Díla připsaná 1503 Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover kolem 1510, Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover 1510-1512 Mariánský oltář, Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover 1507 oltářní křídlo s vyobrazením scén ze života sv. Jodoka, klášterní kostel Reinhausen,Sebastian Heim: Die spätgotischen Altäre in St Christophorus Reinhausen. In: 1000 Jahre Kirche auf dem Kirchberg zu Reinhausen. Das Milleniumsbuch zu 1000 Jahre Kirche, Kultur und Leben, herausgegeben von der Planungsgruppe P14, 2015, S. 40–53 nyní Niedersächsisches Landesmuseum, Hannover 1512 oltář s Ukřižováním, Pfafkirche der Altstadt st. Marien, Heiligenstadt 1510-1512 oltářní obrazy Narození Krista, Smrt P. Marie, soukromá sbírka

Odkazy Reference

Literatura Karl Arndt, Das Retabel der Göttinger Paulinerkirche, gemalt von Hans Raphon, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 188-219 Edgar Müller, Hans Raphon und seine Familie, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 241-257 Götz J. Pfeiffer: Das Kreuzigungsretabel von 1506 aus der St. Jürgens-Kapelle, samt einem Anhang der Werke Hans Raphons und seiner Werkstatt, in: Thomas Noll und Carsten-Peter Warnke (Hg.): Kunst und Frömmigkeit in Göttingen. Die Altarbilder des späten Mittelalters, Berlin/München, 2012, S. 220-240 Olga Kotková (ed.), Hans Raphon, 500 let Pašijového oltáře z Göttingenu, Národní galerie v Praze 1999 Karin Hahn, Der passionsaltar des Hans Raphon, in: Mittler (ed.), 700 Jahre Pauliner Kirche. Vom Kloster zur Bibliothek, Göttingen 1994, s. 88-92 Karin Hahn, Das Werk der niedersächsischen Malers Hans Raphon, inbesondere der in der Národní galerie zu Prag wieder aufgefundene Altar des Göttinger Paulinenkloster. Göttinger Jahrbuch 1965, s. 39-70 Karin Hahn-Jänecke, Ein wiederentdeckter Altar des Hans Raphon in der Národni Galerie zu Prag. In: Niederdeutsche Beiträge zur Kunstgeschichte. IV, 1965, s. 115-136 Zeppenfeldt, Luise, Hans Raphon, ein niedersächsischer Maler. Hannoversche Geschichtsblätter 20 (1917), 241-251

Externí odkazy

Deutsche Digitale Bibliotek: Dr. R. Engelhard: Hans Raphon. Ein niedersächsische Maler um 1500. Mit sechs Lichtdrucken. Leipzig, E.A. Seemann 1895, S. 16. Bildindex: Hans Raphon, Flügelaltar aus der Jürgenkapelle Göttingen (1506)

Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Renesanční malíři Kategorie:Narození v 15. století Kategorie:Úmrtí v 16. století Kategorie:Muži