91. pěší pluk (celý název ) byl v letech 1883 až 1918 pěší pluk Rakousko-uherské armády. Po skončení první světové války a vzniku První republiky se stal součástí Československé armády, jako 1. českobudějovický pěší pluk, a později byl opět označen jako 91. pěší pluk (vojska domácího). V říjnu 1920 byl 91. pěší pluk sloučen s 1. střeleckým plukem Československých legií do pěšího pluku 1.

Historie pluku v Rakousko-Uhersku Doplňovací obvod Okresy České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice

Egalizační barva Výložky: papouškově zelená Knoflíky: zlaté

Posádky pluku Štáb: Praha II. a III. prapor: Praha I. prapor: od roku 1906 byl umístěn v Dalmácii IV. prapor: České Budějovice

Osobnosti 91. pěšího pluku Rudolf Lukas Jan Evangelista Eybl Jaroslav Hašek Gustav Jungbauer Ludvík Purm Vinzenz Sagner Jan Rafael Schuster Fráňa Šrámek

91. pluk v literatuře vlevo|náhled|Mariánská kasárna v Českých Budějovicích na počátku 20. století Široké veřejnosti je pluk znám zejména jako útvar u něhož se odehrává část děje románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války spisovatele Jaroslava Haška. V románu se objevuje mj. odkaz na sídlo štábu pluku v Karlínských kasárnách v Praze a na Mariánská kasárna v Českých Budějovicích. Autorova fikce je často konfrontována se vzpomínkami dalších příslušníků 91. pluku.

První světová válka IR 91 spadal do VIII. sboru, do 17. pěší brigády a 9. pěší divize. Pluk (kromě mužstva detašovaného I. praporu) měl koncem července 1914 válečný počet 3300 mužů, shromážděných v Českých Budějovicích.

Náhradní prapor Sídlo náhradního praporu bylo nejdříve v Českých Budějovicích, dne 2. června 1915 byl prapor přeložen do Brucku nad Litavou, přesněji do Bruckneudorfu (maďarsky Királyhida). Od náhradního praporu byly vypravovány pochodové prapory.

Srbská fronta vlevo|náhled|Náhradní prapor 91. pěšího pluku Štáb pluku a část mužstva odjel na frontu 31. července 1914. Další transport byl vypraven 1. srpna. Pluk (kromě I. praporu) se stal součástí 9. pěší divize, která byla součástí VIII. sboru a 5. armády. Pluk měl na srbské frontě velké ztráty. Jen při bitvě na řece Kolubaře u Lajkovace v 2. polovině listopadu 1914 padlo 179 mužů, 891 jich bylo raněno. 324 mužů bylo nezvěstných.

Ztráty I. praporu Velké ztráty měl též I. prapor, který byl umístěn v Dalmácii Jen dne 13. listopadu 1914 během boje o Osladić padlo 35 mužů a 145 jich bylo zraněno. Dne 23. listopadu 1914 padlo v boji o Maljen 28 mužů a 105 mužů, včetně 6 důstojníků, bylo zraněno.

Ruská fronta náhled|Pamětní deska na křížku ve vesnici Cejsice u Vimperka upomínající na četaře (Zugsführer) 91. pluku Ernsta Puhaneho, který padl 13. března 1915 v Haliči Po ústupu ze Srbska byla 9. pěší divize, včetně 91. pluku přesunuta na ruskou frontu, kde jen na přelomu března a dubna 1915 padlo 45 mužů, 81 mužů bylo raněno a 87 mužů bylo zajato. 684 mužů bylo nezvěstných; pravděpodobně však byli také zajati, protože 3 setniny III. praporu padly na Malém Žolobinu (dnes Tworylczyk v polských Bieszczadech) do ruského zajetí.

Bitva u Sokalu Ve dnech 15. července1915 až 1. srpna 1915 proběhla bitva u Sokalu, při které pluk měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých.

Bitva u Chorupan Poblíž cca 12 km severozápadně od Dubna vzdálené vesnice Chorupany měl pluk dne 24. září 1915 19 mužů padlých, 76 raněných a 520 zajatých. Osud 426 mužů se nepodařilo zjistit. Zajat zde byl i Jaroslav Hašek.

Italská fronta Prapor pluku I/91 byl převelen ze srbské fronty na italskou frontu a účastnil se třetí bitvy na Soči. Pluk byl na italskou frontu nasazen v květnu 1916, pluk zde trpěl podvýživou a nemocemi. Jen ve dnech 23. až 29. května 1917 pluk ztratil 1457 mužů, z toho 102 padlých. Z italské fronty byl pluk v září 1918 převelen na srbskou frontu, kde jej zastihl konec války a rozpad monarchie.

Historie pluku po vzniku Československa Velitelem československého 91. pěšího pluku byl od listopadu 1918 do konce ledna 1919 hejtman Vinzenz Sagner, který pak používal počeštěnou podobu svého jména, a to Čeněk Ságner. Koncem roku 1918 pluk zasahoval proti separatistickým snahám v jihočeském pohraničí. 1. polní prapor pak byl dne 22. 12. 1918 vyslán zajišťovat pořádek na Liberecku; koncem ledna 1919 byl tento prapor rozpuštěn. Od konce dubna 1919 do konce září 1920 pak 91. pluk operoval na Slovensku.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Ciglbauer, Jednadevadesátníci – Skutečný příběh dobrých vojáků 91 regimentu, Pelhřimov 2018.

Externí odkazy

Pěší pluk č. 91 (1883-1918) na www.valka.cz Pěší pluk č. 91 (1881 - 1918) na www.panzernet.net

Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherská pěchota Kategorie:Vojenství Rakouska-Uherska během první světové války Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1883 Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1920 Kategorie:Vojenství v Českých Budějovicích Kategorie:Zaniklé organizace v Českých Budějovicích