Jedlicze je město v Polsku v Podkarpatském vojvodství v okrese Krosno, sídlo stejnojmenné městsko-vesnické gminy. V roce 2024 zde žilo 5 530 obyvatel. U města sídlí ropná rafinerie.

Geografie Jedlicze leží v jihovýchodním Polsku, asi 35 kilometrů severně od hranic se Slovenskem a asi 80 kilometrů západně od hranic s Ukrajinou. Městem protéká říčka Jasiołka, pravostranný přítok řeky Wisłoka.

Město má tři místní části (): Jedlicze-Centrum, Jedlicze-Męcinka, Jedlicze-Borek.

Gmina K městsko-vesnické gmině patří kromě města Jedlicze následujících deset obcí se starostenstvími:

Historie Osídlení Jedlicze pochází z konce 14. století, první písemná zmínka je z roku 1409JEDLICZE, miasto w woj. krośnieńskim. Nazwa notowana w 1409 r. w: Kazimierz Rymut, „Nazwy miast Polski”, 1987, s. 94. nebo 1410.staramapa.szukacz.pl, „Jedlicze - Informacje dodatkowe“ , , 2016-06-08 Jméno pochází ze slovanského slova jedla (jedle). V roce 1410 bojoval místní šoltys Piotr z Jedlicze v bitvě u Grunwaldu. Až do poloviny 16. století patřila Jedlicze šlechtickým rodům Mleczko a Baczalski. V roce 1657 byla obec vypleněna transylvánskými vojsky během švédské invaze.

Koncem 17. století získal obec rod Wielowiejski, který se neúspěšně pokoušel obci získat městská práva. Městská práva Jedliczi udělil v roce 1768 král Stanislav II., včetně práva pořádat pětkrát ročně jarmark. Poblíž města se 5. dubna 1770 střetla polská vojska Barské konfederace (svazku polské šlechty proti králi Stanislavu Augustovi Poniatowskému a Rusku) a ruská vojska.

Jako výsledek prvního dělení Polska v roce 1772, byla Jedlicze anektována Habsburskou monarchií, a zůstala součástí rakouské Haliče až do roku 1918. V roce 1884, obec, kterou rakouské úřady (jako mnoho jiných) zbavily městských práv, získala železniční spojení s městy Stróże a Zagórz. V letech 1899–1902 zde byla vybudována velká ropná rafinerie.Podle stránek gminy v roce 1899, podle szukacz.pl a stránky partnerské obce již v roce 1883 Vesnice zůstala v soukromém vlastnictví až do 20. let 20. století, posledním vlastníkem byl Walerian Stawiarski. V roce 1925 zde žilo asi 800 obyvatel.Weové stránky gminy , , 2016-06-08

Jednotky Wehrmachtu do města vtrhly 8. září 1939 a zůstaly zde až do ledna 1945, kdy do Jedlicze přišla Rudá armáda. Během druhé světové války byla místní židovská komunita za holokaustu zdecimována. V roce 1942 Němci zlikvidovali zdejší ghetto, asi 200 Židů odvezli do obce Warzyce. 25. února 1942 uvěznilo krakovské Gestapo několik příslušníků polského odboje v paláci Stawiarski.

V roce 1944 bylo 22 mužů zastřeleno jako součást odplaty za zabití policejního důstojníka. Těla obětí byla ponechána dva dny na silnici jako výstraha obyvatelstvu, poté byla pohřbena v hromadném hrobě na silnici do obce Długie. Ve městě působila Zemská armáda, jejíž místní jednotka v dubnu 1943 napadla výcvikovou školu ukrajinských pronacistických jednotek.

Jedlicze znovu získala status města v roce 1967.

Památky Mezi nejznámějšími památkami ve městě jsou novogotický kostel z roku 1925, palác Stawiarski a přilehlý park nebo novogotická hřbitovní kaple z roku 1864. Jsou zde pohřbeny dvě dcery spisovatelky Marie Konopnicke – Laura Pytlinska (zemřela 1935) a Zofia Mickiewiczowa (zemřela 1956). V blízké vesnici Zarnowiec stojí panské sídlo z 18. století, které spisovatelce patřilo. Od roku v něm sídlí Muzeum Marie Konopnicke.

Doprava Severně od města vede Droga krajowa 28 ze směru Jasło do Krosna. Stejná města spojuje i železniční trať na níž leží nádraží Jedlicze, dalšími přímé spojení je kromě jiných do Sanoku. Do Jedlicze zajíždí i tři linky krosenské MHD. Nejbližší mezinárodní letiště Rzeszów-Jasionka je vzdáleno asi 50 kilometrů severně od města.

Významné osobnosti kpt. Stanisław Betlej (1910–1945) – příslušník AK, zemřel hrdinskou smrtí při útoku na německý bunkr nad řekou Schwarzer Schöps Ryszard Bożek (* 1963, Jedlicze) – redemptorista, bývalý rektor semináře v Tuchówě Tadeusz Buczek (1904–1940) – lékař a voják, oběť Katyňského masakru Wojciech Gęsiak (* 1954, Jedlicze) – architekt gen. Jan Hempel – pochován v Jedliczi, zemřel za záhadných okolností na lovu v blízké obci Potoku w 1932. Stanisław Kochanek (1905–1995) – sochař, řezbář, malíř a karikaturista, narozen v Jedliczi, zemřel v Krosně Sławomir Peszko (* 1985) – polský fotbalový reprezentant Wojciech Smarzowski (* 1965) – polský režisér filmů a seriálů („Wesele”, „Dom zły”, „BrzydUla”) Jan Such (* 1948, Jedlicze) – polský volejbalový hráč a trenér, olympionik (Mnichov, 1972), účastník Světového poháru Tytus Trzecieski († 1878) – polský šlechtic, filozof, ropný průmyslník; pohřben v Jedliczi. Kasper Wojnar (1871–1948) – voják, knihkupec, publicista, aktivista za nezávislost

Partnerská města Mallersdorf-Pfaffenberg, Bavorsko, od 26. června 1999Stránky Mallersdorf-Pfaffenberg, „Partnerstädte“ , , 2016-06-08

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Jedlicze na Youtube Historie Židovské komunity v Jedliczi

Kategorie:Města v Podkarpatském vojvodství