náhled|Ukázka několika halových jevů náhled|Halový jev, Jizerské hory, prosinec 2022 Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře. Aby došlo ke vzniku těchto úkazů, je zapotřebí, aby krystalky ledu měly tvar šestiboké destičky nebo hranolku. Halové jevy nejčastěji spatříme, pokud oblohu z větší části pokrývají oblaka typu cirrostratus. Jedná se o fotometeory.
Historie Halové jevy jako první popsal a pojmenoval Aristoteles již ve 4. století př. n. l. Fyzikální výklad těchto jevů pochází od René Descarta a jejich první soubornou teorii sepsal další francouzský fyzik Edme Mariotte.
Diamantový prach Za chladných zimních nocí nebo dnů mohou halové jevy vzniknout také na krystalcích v přízemní vrstvě ovzduší. Pokud je vlhkost dostatečně vysoká a teplota se pohybuje pod bodem mrazu, mohou se přechlazené kapky za přítomnosti krystalizačních jader transformovat v ledové krystaly o tvaru šestibokého sloupku nebo destičky a způsobit tak za přítomnosti světla halové jevy.
Druhy halových jevů 6° halo 9° halo (Van Buijsenovo halo) 12° halo 18° halo (Rankinovo halo) 20° halo (Burneyovo halo) 22° halo (malé halo) – nejobvyklejší 23° halo (Barkowovo halo) 24° halo (Dutheilovo halo) 35° halo (Feuilleeovo halo) 46° halo (velké halo) Halový sloup Parhelium Tečný (tangenciální) oblouk Cirkumzenitální oblouk Parhelický (resp. parselenický) kruh Supralaterální oblouk Infralaterální oblouk Parryho oblouk
Galerie
Reference
Související články Duha Lom světla Odraz světla Disperze světla
Externí odkazy
Úvod k halovým jevům na stránkách Astro.cz Diamantový prach na stránkách atoptics.co.uk
Kategorie:Meteorologické jevy Kategorie:Optika