Fjodor Ivanovič Tolbuchin (16. červen 1894 – 17. říjen 1949, Moskva) byl sovětský vojevůdce ruského původu v období druhé světové války, maršál Sovětského svazu (1944). Velkou část své kariéry působil v různých štábních funkcích.
Život Pocházel z ruské rolnické rodiny. V roce 1912 ukončil studium na obchodní akademii v Petrohradě a začal pracovat jako účetní. Po vypuknutí první světové války sloužil krátce v motocyklové jednotce, později byl vyslán na poddůstojnický kurz. V roce 1915 pověřen velením roty na jihozápadním frontě. Vyznamenán řádem svaté Anny a svatého Stanislava. Na sklonku války sloužil jako štábní důstojník. V roce 1918 byl demobilizován. Už v srpnu téhož roku vstoupil do Rudé armády. Absolvoval štábní důstojnický kurz a následně působil ve štábních funkcích ve střeleckých divizích na severním a severozápadním frontu. Podílel se na potlačení Kronštadtské vzpoury. V roce 1931 dokončil studium na Vojenské akademii M. V. Frunzeho. V následujícím období působil jako štábní důstojník a náčelník štábů řady jednotek o velikosti divize a sboru. V říjnu 1937 se stal velitelem 72. střelecké divize.
Druhá světová válka Od července 1938 velel štábu zakavkazského vojenského okruhu. V této funkci setrval i po operaci Barbarossa do prosince 1941. Od prosince 1941 do ledna 1942 působil jako náčelník štábu Kavkazského frontu. Od ledna 1942 do března 1942 jako náčelník štábu Krymského frontu. V této funkci připravil plán Kerčsko-feodosijské operace, ale v průběhu její realizace byl na podnět L. Mechlise odvolán z funkce. Od května do července 1942 pak působil jako poradce velitele stalingradského vojenského okruhu. Následně byl pověřen velením 57. armády nasazené v bojích o Stalingrad. Jeho nadřízený velitel Stalingradského frontu generálplukovník Andrej Jeremenko vysoce hodnotil Tolbuchinovy vojenské a organizační schopnosti. Po skončení bojů byl povýšen do hodnosti generálporučíka a krátce velel 68. armádě jihozápadního fronty. Zanedlouho byl znovu povýšen – v dubnu mu byla udělena hodnost generálplukovníka. V téže době byl pověřen velením jižního frontu. Dne 20. září 1943 byl front přejmenován a dostal označení 4. ukrajinský front. Následujícího dne byl Tolbuchin povýšen do hodnosti armádního generála. Jeho jednotky se podílely na bojích při přechodu Dněpru na Ukrajině. V květnu 1944 přebral po Rodionu Malinovském velení 3. ukrajinského frontu. Dne 12. září 1944 získal hodnost Maršál Sovětského svazu. Následně se podílel na dobytí Rumunska, Bulharska, Maďarska, Jugoslávie a Rakouska.
Tolbuchin byl považován za jednoho z nejlepších sovětských velitelů druhé světové války. Je označován jako pečlivý, pozorný, a ne příliš ambiciózní na rozdíl od jiných sovětských velitelů. Byl respektovaný mezi svými kolegy, sympatie svých podřízených si získal i proto, že dbal na nízkou míru ztrát svých jednotek.
Poválečné období Po válce velel Tolbuchin Jižní skupině vojsk, která kontrolovala oblast Balkánu. V lednu 1947 byl jmenován velitelem Zakavkazského vojenského okruhu, tuto funkci zastával až do své smrti. Zemřel dne 17. října 1949 v Moskvě v důsledku diabetických komplikací. Byl zpopelněn a urna s jeho popelem byla uložena do Kremelské stěny v Moskvě. Dne 7. května 1965 mu byl posmrtně udělen titul Hrdina Sovětského svazu.
Vyznamenání
Sovětská vyznamenání 49x49pixelů Hrdina Sovětského svazu in memoriam – 7. května 1965 60x60pixelů Leninův řád – 19. března 1944, 21. února 1945 a 7. května 1965 60x60pixelů Řád vítězství č. 9 – 26. dubna 1945 60x60pixelů Řád rudého praporu – 18. října 1922, 18. října 1943 a 3. listopadu 1944 60x60pixelů Řád Suvorova I. třídy – 28. ledna 1943 a 16. května 1944 60x60pixelů Řád Kutuzova I. třídy – 17. září 1943 60x60pixelů Řád rudé hvězdy – 22. února 1938 60x60pixelů Řád svaté Anny 60x60pixelů Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 60x60pixelů Medaile Za dobytí Budapešti 60x60pixelů Medaile Za dobytí Vídně 60x60pixelů Medaile Za osvobození Bělehradu 60x60pixelů Medaile Za obranu Sevastopolu 60x60pixelů Medaile Za obranu Stalingradu 60x60pixelů Medaile Za obranu Kavkazu 60x60pixelů Pamětní medaile 800. výročí Moskvy 60x60pixelů Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva
Zahraniční vyznamenání 60x60pixelů Řád Georgiho Dimitrova – Bulharsko, 1981 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie – Francie 60x60pixelů Croix de guerra 1939–1945 s palmou – Francie 60x60pixelů Řád národního hrdiny – Jugoslávie, 31. května 1945
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ruští válečníci Kategorie:Maršálové SSSR Kategorie:Sovětští velitelé druhé světové války Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Nositelé Řádu Suvorova Kategorie:Nositelé Řádu Kutuzova Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Georgiho Dimitrova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce Kategorie:Nositelé Řádu národního hrdiny Kategorie:Nositelé Medaile Za dobytí Budapešti Kategorie:Nositelé Řádu vítězství Kategorie:Nositelé Medaile Za dobytí Vídně Kategorie:Nositelé Medaile Za obranu Sevastopolu Kategorie:Nositelé Medaile Za obranu Stalingradu Kategorie:Nositelé Medaile Za osvobození Bělehradu Kategorie:Nositelé Medaile Za obranu Kavkazu Kategorie:Nositelé Pamětní medaile 800. výročí Moskvy Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1939–1945 Kategorie:Nositelé Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Osobnosti na sovětských poštovních známkách Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození 16. června Kategorie:Narození v Jaroslavli Kategorie:Úmrtí v roce 1949 Kategorie:Úmrtí 17. října Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi Kategorie:Zemřelí na diabetes mellitus Kategorie:Muži