Pastviny (Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.) jsou zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách 5,3 kilometru jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce okolo 500 metrů.

Název Název vesnice je odvozen z německého slova které znamená vrba nebo pastvina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Weydn (1591), Weyden (1654), Weiden (1787) nebo Weyden a Waiden (1846).

Historie Vesnice zpočátku patřila k panství hradu Šumburk, ale když Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal v roce 1572 sepsat urbář egerberské panství, byly uvedeny v něm. K Egerberku poté patřily až do roku 1623, kdy je jako pobělohorský konfiskát koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo sedm chalupníků, z nichž tři měli usedlosti vyhořelé. Ostatní domy byly v pořádku. Na polích se pěstovalo žito pro vlastní potřebu, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.

Počet domů mezi lety 1787 a 1846 vzrostl z třinácti na 22. Žilo v nich 139 lidí, ale ke vsi patřil ještě poplužní dvůr , kde stálo dalších sedm domů, cihelna a vápenka. Ve druhé polovině devatenáctého století zdejší zemědělci pěstovali žito, brambory, pícniny, hrách a malé množství čočky. Polovinu pozemků ale obhospodařovával klášterecký velkostatek. Děti docházely do školy v Radnici. Roku 1846 byla vesnice uvedena jako součást úhošťanské farnosti, ale později byla převedena do farnosti radnické. V období 1914–1924 byla vesnice díky okolní krajině oblíbeným turistickým cílem.

Pastviny zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953. Část původního katastrálního území zůstala součástí okresu Chomutov a stojí v něm kadaňská část Brodce.

Přírodní poměry Pastiny stávaly v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 1,5 kilometru jižně od Brodců u Kadaně. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 500 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina. Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Podél jižního okraje zaniklé vesnice protéká drobný pravostranný přítok Donínského potoka.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Pastviny nacházely v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 65 obyvatel (z toho 33 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 Obyvatelé 82 88 82 74 65 65 68 38 Domy 14 14 14 14 14 14 12 12

Obecní správa Po zrušení patrimoniální správy se Pastviny roku 1850 staly obcí, ale roku 1869 byly uvedeny jako osada Zvoníčkova. Při sčítání lidu v letech 1921 a 1930 byly Pastviny opět obcí, ke které patřily osady Donín a Brodce. Během druhé světové války byla vesnice přeřazena z okresu Kadaň do okresu Karlovy Vary a zpět se vrátila v roce 1946.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy Pastviny na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945 Pastviny na stránkách Památky a příroda Karlovarska

Kategorie:Vesnice v okrese Karlovy Vary Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Karlovy Vary Kategorie:Zaniklá sídla v Doupovských horách Kategorie:Egerberské panství Kategorie:Klášterecké panství Kategorie:Šumburské panství Kategorie:Vojenský újezd Hradiště