Přijdu hned je česká filmová komedie, natočená v roce 1942 v režii Otakara Vávry. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 220, 265

Tvůrci Námět: Saša Rašilov, František Vlček Scénář: Saša Rašilov, Otakar Vávra Kamera: Ferdinand Pečenka Režie: Otakar Vávra Hudba: Jiří Srnka Scéna: Jan Zázvorka

Další údaje: černobílý, 93 minut, komedie Výroba: Lucernafilm Premiéra: 1942 Ateliéry: Hostivař

Postavy

Děj V pavlačovém domě na pražské Malé Straně bydlí a má dílnu pan Barvínek, vycpavač zvířat. Když odchází z bytu, pověsí na kliku vždy cedulku „Přijdu hned“. V době, kdy je otevírána závěť jeho strýce, je však pan Barvínek na čtyřiadvacet hodin ve vězení kvůli drobnému sporu se zákazníkem.

V závěti je psáno, že si příbuzní strýce mohou odnést z jeho vily, co chtějí. Strýc také ukryl šek na jeden milion korun do nějaké věci. Platnost vyzvednutí částky je však časově omezena. Když se pan Barvínek po propuštění z vězení dostaví do strýcovy vily, zbyl na něj již pouze strýcův pes-bernardýn a malá krabička. Ujme se psa a vezme si i krabičku.

V domě bydlí také slečna Julinka, která se zabývá výrobou umělých květin a také vynálezce Ing. Hora, Julinčin nápadník. Pan Barvínek jí pomáhá s prodejem květin a nechá se zapsat jako společník firmy. Přízeň Julinky si vykládá jako projev lásky. Koupí pro ni prstýnek, který by jí rád předal.

Když se Barvínek dozví, že ostatní dědici šek nenalezli, jeho platnost již brzy vyprší a šek je ukryt v nějaké věci opatřené strýcovým erbem, rozhodne se krabičku ze strýcova domu zcela rozmontovat. Při práci jej však něco vyruší, a krabičku schová pod postel. Když se pak vrátí do bytu, nemůže ji nalézt a rozzlobí se tak, že i psa vyhodí z domu. Nakonec ji nalezne, ale ani po jejím úplném rozmontování nic nenalezne.

Mezitím psa chytí tuláci a odvádějí si ho mimo město. Pes však vyklouzne z obojku a vrátí se k panu Barvínkovi. Tulákům se zalíbí alespoň krásný sešívaný kožený obojek. Rozmontují jej, jsou v něm nějaké papíry, ty vyhodí. Kůže je však pěkná. Šek na milion korun tak skončil ve větru u silnice. Protože nebyl včas inkasován, částka připadla na dobročinné účely.

Vynálezce Ing. Hora podezřívá Julinku z lásky k panu Barvínkovi. Hora se stěhuje z domu a ještě se střetne s Barvínkem. Ten mu vysvětlí, že mu v lásce k Julince nepřekáží. Když Hora odjede, věnuje Barvínek smutné Julince prstýnek s tím, že jí jej posílá Ing. Hora.

Odkazy Reference

Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 70, Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 220, 265, foto 598, 599 Kolektiv: Sláva a bída herectví, Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 187,

Externí odkazy

http://www.filmovamista.cz/1439-Prijdu-hned?zaber=15905

Kategorie:Filmy z roku 1942 Kategorie:České černobílé filmy Kategorie:České filmové komedie Kategorie:Filmy odehrávající se v Praze