Valeč (jméno je ženského rodu, ) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Třebíče. Žije zde obyvatel.

Název Název vesnice (původně v mužském rodě) byl odvozen od osobního jména Valek (což byla domácká podoba jména Valentin) a znamenalo "Valkův majetek". Podle nepřímých pádů (Valče, Valči) vznikl tvar prvního pádu Valč (který přešel do ženského rodu) užívaný dosud v hovorové mluvě, který byl převzat do němčiny (Waltsch) a který byl v 19. století užíván i v českojazyčných úředních záznamech. Podoba Valeč byla jako úřední stanovena v roce 1924.

Geografie Ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/351 z Třebíče k Hrotovicím, kde se křižuje se silnicí II/152 a přechází v silnici II/399. Severně z této silnice vychází silnice do Plešic, Chroustova a ke Stropešínu. Jižně pak vychází 3 silnice k téměř přilehlému zastavěnému území obce. Z něj pak jižně vychází silnice do Odunce a západně do Dolních Vilémovic. Východně pak ze zastavěného území obce vede užitková silnice s cyklostezkou, která pak vede jižně do Hrotovic a severně k silnici II/351. Ze zastavěného území obce vychází cyklostezka do Dalešic a Hrotovic, přes východní okraj území obce u rybníka Bezděkov prochází část cyklostezky 5107. Přes území obce prochází zelená turistická stezka. V zastavěném území obce se nachází značně rozvinutá uliční síť.

Většina území obce je využívána zemědělsky, jen jižní a část západního okraje území obce je zalesněná, malý les se pak nachází na západním okraji území obce a je nazvaný Konín, další malý les se nachází u rybníka U Hájku. Další nově vytvořený lesopark se nachází u zámku Valeč, ten má u sebe také zámecký park, zámeckou zahradu a zahradní bludiště. Zalesněné je i údolí potoka Močínek. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází někdejší areál zemědělského družstva, další drobný průmyslový areál se nachází na severním okraji území obce.

Na západním okraji území pramení potok Močínek, do něj následně ústí nepojmenovaný potok, dále pak teče dál na východ a u západního okraje zastavěného území obce protéká rybníkem Močínek, pak je zatrubněn a protéká zastavěným územím obce. V zámeckém parku pak pramení další nepojmenovaný přítok Močínku, tvoří tam nový rybník, rybník Obora a Dolní rybník a následně se na východním okraji zastavěného území obce vlévá do potoka Močínek. Močínek pak pokračuje dál na východ a následně tvoří východní hranici území obce a na jihovýchodním okraji ústí do řeky Rouchovanky. Jižně od zastavěného území obce pramení potok Potůček, ten pak teče východně a následně ústí do rybníka U hájku. Rouchovanka (jinak také Mocla) pramení asi deset kilometrů západně od území obce, na jihozápadním okraji území obce přitéká k území obce a tvoří jižní hranici území obce, protéká přes rybník U hájku a pak pokračuje východně a po asi patnácti kilometrech ústí u Horních Kounic do Rokytné. Část severní hranice území obce tvoří potok Olešná, ten pramení na severním okraji území obce a pak těsně za východní hranicí území obce protéká přes rybník Bezděkov a dál pokračuje na východ a asi po dvaceti kilometrech ústí u Tulešic do řeky Rokytné.

Území obce je mírně kopcovité, jeho nadmořská výška se však pohybuje mezi 400–430 metry, klesání je však pozvolné. Nejvyšším bodem je na západním okraji nacházející se Valečský kopec (530 metrů), nejnižším pak jihovýchodně položené údolí Rouchovanky, které dosahuje cca 400 metrů. Ze západu k východnu území postupně klesá. Údolí Rouchovanky je pozvolné, ale je níže položené, než zbytek území obce. Velká část území obce se však pohybuje v nadmořské výšce kolem 450 metrů.

Zastavěné území obce se nachází přibližně uprostřed území obce, území je podlouhlé s výrazně delším rozměrem západ-východ než sever-jih. Na západním okraji území obce se nachází několik ulic s nově postavenými domy, stejně tak se nově postavená čtvrť rodinných domů nachází na severním okraji zastavěného území obce. U rybníka U hájku se nachází hájovna a někdejší Valečský mlýn.

U zámku Valeč se nachází velký nový lesopark, zámecká zahrada, zámecký park, zahradní bludiště a Broňova stromová alej. Tam se také nachází několik soch, zámek slouží jako wellness hotel.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 29. 9. 2025

Historie Nejstarší historické nálezy – broušené kamenné nástroje a tzv. horákovská keramika jsou staré asi 6000 let.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, kdy patřila Oldřichovi z Hradce, který ji jmenoval ve svém majetku a v případě, že by zemřel bez potomků, tak měla přejít do majetku krále Václava. Postupně ji získali neznámo jak pánové z Meziříčí, je známo, že roku 1365 byli majiteli vesnice Jan a Jindřich z Meziříčí a v tomto roce předali Valeč do správy Markétě, vdově po Půtovi z Vildemberka. Na konci 14. století Meziříčtí vymřeli a Valeč připadla do majetku markraběte Jošta, který ji spolu se Zárubicemi daroval v roce 1406 Hovorkovi z Hartvíkovic, ten však byl brzy zavražděn a Valeč získal Hynek z Pacova, který však již roku 1411 zemřel a Jošt tak daroval Valeč, Krahulov, Zárubice a Radonín Mikuláši z Mochova. Jeho syn Jan z Mochova pak roku 1437 prodal Milulášovi a Vaňkovi z Náramče, ti pak roku 1447 prodali vesnici Benešovi z Vlašimi, ale ten obratem prodal vesnici Hanušovi z Mírova a Rájce. Ten pak obratem přikoupil Plešice, Vilémovice a hrad Holoubek.

V roce 1480 prodali pánové z Mírova prodali Valeč, Vilémovice, Chroustov a Plešice Janovi z Kunštátu a na Buchlově, ten hned tyto majetky zastavil Janu Španovi z Barnštajnu, po sporech mu však majitel zástavu zrušil. V roce 1522 pak zakoupil Valeč, Vilémovice a Plešice Jan z Pernštejna, roku 1531 pak koupil tyto vesnice Smil z Doubravice. Valečský renesanční zámek byl postaven Smilem Osovským v roce 1534. V roce 1558 byl ve Valči zřízen pivovar. Posléze se stal majitelem Valče a okolních vesnic Burian z Doubravice, který pak v roce 1558 prodal Jiříkovi Čelovi z Čechovle Valeč, Vilémovice, Plešice a Chroustov, v roce 1567 pak tyto majetky zakoupil Bartoloměj Vanecký z Jemničky. V roce 1630 pak zakoupil Valeč Jiří z Náchoda, v roce 1631 se stal majitelem Beneš z Vlašimi a pak opět v roce 1639 Jiří z Náchoda. Po roce 1660 pak byl majitelem Karel Bohobud Zahrádecký ze Zahrádek, jeho syn pak v roce 1667 prodal majetky Grisslovi z Grisslau.

V roce 1675 pak se stal majitelem vesnice František Schneider von Schneidau a v roce 1685 byl majitelem Leopold Odkolek, ten v roce 1712 nechal opravit zámek ve Valči a obnovil v roce 1710 Chroustov. Hned v roce 1713 pak prodal vesnici Janu Pachtovi z Rájova, který pak v roce 1725 prodal vesnici a okolí Petrovi Forgáčovi, Forgáčům patřila vesnice do roku 1785, kdy vesnici zakoupil Joachim Hess. V roce 1784 byl opraven kostel Povýšení svatého kříže a v roce 1888 byl nově omítnut. Rodině Hessů patřila vesnice do roku 1850, kdy statek a vesnici zakoupil baron Jiří Sina, ten zakoupil také Dalešice a připojil obě vesnice k hrotovickému panství. V roce 1882 zakoupil zvláštní statky Dalešice, Valeč a Slavětice rakouský podnikatel Anton Dreher. V roce 1902 byl opraven kostel.

V roce 1691 již byla zmíněná škola ve Valči, ta pak byla zmíněna jako samostatná budova i v roce 1789. V roce 1860 byla postavena nová školní budova, ta pak byla v roce 1877 rozšířena o druhou třídu. V roce 1908 byla postavena nová škola v místě dnešní školní budovy.

Roku 1898 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byl založen TJ Sokol, 1928 byla do obce zavedena elektřina, 1930 otevřeno kino.

V roce 1952 bylo založeno JZD, které bylo v roce 1975 sloučeno s okolními družstvy do JZD Vesmír Dalešice, které ve Valči postavilo velkokapacitní kravín pro 800 ks dojnic. V roce 2001 se sloučilo družstvo Vesmír Dalešice s družstvem Agrochema Studenec. Od šedesátých let byla přistavěna škola a sokolovna, postaven obchod Jednota a hostinec, vybudovaná kanalizace a vodovodní síť, apod. V roce 1975 byla postavena moderní tělocvična při základní škole.

V roce 1989 se rozpadlo JZD a někteří vlastníci půdy si založili družstvo vlastníků. V roce 1993 se první valečský občan stal knězem. Roku 1997 byla provedena digitalizace a rozšíření telefonní sítě, proběhla plynofikace a byla zbudována čistírna odpadních vod.

V roce 2021 bylo oznámeno, že obec připravuje již několikátou lokalitu pro stavbu nových rodinných domů. Starostka Nováková uvedla, že o parcely pro stavbu nových domů je velký zájem. V plánu je i rekonstrukce sokolovny.

Ke dni 25. února 2008 zde žilo 646 obyvatel, z toho bylo 303 mužů a 343 žen.

Do roku 1849 patřila Valeč do malešického panství, od roku 1850 patřila do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1942 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.

Politika Místní zastupitelstvo Do roku 2018 byl starostou Josef Zahrádka, od roku 2018 úřad starosty zastává Romana Nováková, ta byla opětovně zvolena i po komunálních volbách v roce 2022.

Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Valeč 1. 2. 3. účast 2002 KSČM (33,22 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (23,38 %) ČSSD (22,03 %) 68,51 % ( z ) 2006 ČSSD (33,53 %) KDU-ČSL (20,12 %) KSČM (19,81 %) 71,52 % ( z ) 2010 ČSSD (20,96 %) ODS (15,58 %) KDU-ČSL (15,29 %) 69,41 % ( z ) 2013 ČSSD (20,67 %) KSČM (19,55 %) ANO 2011 (17,59 %) 64,53 % ( z ) 2017 ANO (32,02 %) KDU-ČSL (14,66 %) SPD (11,24 %) 69,02 % ( z ) 2021 SPOLU (31,5 %) ANO (27,78 %) Piráti+STAN (11,15 %) 74,35 % ( z ) 2025 ANO (34,24 %) SPOLU (26,41 %) STAN (10,76 %) 77,83 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Valeč 1. 2. 3. účast 2000 KSČM (35,8 %) 4KOALICE (27,77 %) ODS (12,34 %) 40,51 % ( z ) 2004 KDU-ČSL (39,49 %) KSČM (21,01 %) ODS (15,92 %) 35,09 % ( z ) 2008 ČSSD (35,88 %) KDU-ČSL (21,05 %) ODS (15,31 %) 42,45 % ( z ) 2012 ČSSD (25,44 %) KSČM (22,32 %) KDU-ČSL (21,87 %) 43,25 % ( z ) 2016 ANO 2011 (24,29 %) KDU-ČSL (20,09 %) ČSSD (13,55 %) 36,09 % ( z ) 2020 ANO (22,07 %) KDU-ČSL (19,04 %) ODS+STO (12,55 %) 38,3 % ( z ) 2024 ANO (35,54 %) ODS+TOP 09+STO (16,58 %) KDU-ČSL (16,58 %) 34,29 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (119 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (59 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (59 hlasů). Volební účast byla 71,53 %, tj. 397 ze 555 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (252 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (138 hlasů). Volební účast byla 70,96 %, tj. 391 ze 551 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (159 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (91 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (79 hlasů). Volební účast byla 70,62 %, tj. 421 ze 599 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (228 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (203 hlasů). Volební účast byla 71,64 %, tj. 432 ze 603 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (165 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (115 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (69 hlasů). Volební účast byla 77,44 %, tj. 477 ze 616 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (262 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (211 hlasů). Volební účast byla 77,11 %, tj. 475 ze 616 oprávněných voličů.

Pamětihodnosti Zámek Kostel Povýšení svatého Kříže

Osobnosti Bronislav Vala (1958–2022), podnikatel Stanislav Vrána (1888–1966), pedagog a spisovatel

Galerie

Odkazy Reference

Reference sekce politika

Související články Římskokatolická farnost Valeč u Hrotovic

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Hrotovicko Kategorie:Obce v okrese Třebíč