Willy Russ, psán také Willy Ruß, vlastním jménem Willibald Russ (7. července 1888 KrásnoMatriční záznam o narození a křtu farnost Krásno – 27. července 1974 Merkershausen), byl západočeský sochař a keramik–figuralista německé národnosti.

Život a dílo Narodil se v rodině Josefa Russa, místního hudebníka v Krásnu a jeho manželky Marie rozené Kesslerové, dcery tajemníka městského úřadu. Jeho křestními kmotry byli Franz a Barbara Burgartovi, malíři porcelánu z krásenské malírny porcelánky v Horním Slavkově.

Po absolvování Odborné keramické školy v Teplicích (tehdy Teplice–Šanov, něm. K. K. Fachschule für Keramik in Teplitz-Schönau) získal na léta 19̟06-1910 od města Krásno stipendium ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole (tehdy nesoucí název Kunstgewerbeschule des K. K. Österreichischen Museums für Kunst und Industrie) ve Vídni, kde studoval v oddělení keramiky pod vedením profesorů Josefa Breitnera, Bertolda Löfflera a Antona Kennera. Současně od roku 1906 spolupracoval s Wiener Werkstätte, kde keramický ateliér vedl Michael Powolny. Po ukončení studia v roce 1910 si otevřel vlastní ateliér ve Vídni. Ve stejném roce se ve Vídni oženil s rodačkou z Krásna Marií Ruppertovou, s níž měl jedinou dceru.

Jeho prvním dílem byla bronzová busta průmyslníka Hermanna Kruppa (1814–1879) z roku 1910, instalovaná do altánku v parku jeho dolnorakouské továrny v Berndorfu u Vídně. Roku 1920 se vrátil do rodného Krásna, kde pokračoval v tvorbě. Vytvořil například několik většinou již neexistujících pomníků padlým, například ve Stříbře, zaniklé Čisté, v Horních Lomanech či ve Žluticích. K dalším dílům patří Goethův pomník v Lokti z roku 1931, odhalený roku 1932Sádrový model soch je ve sbírce Národního muzea, oddělení starších českých dějin, depozitář sádrových modelů v Terezíně a v již neexistující busta pro Goethův pomník v Mariánských Lázních z roku 1932. V rodném Krásně stojí jím vytvořené krucifixy na Křížovém vrchu Kreuzbergu (1930) a Kühlbühlu (1934). Nedochovala se Immaculata pro prostranství před poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Křešicích u Litoměřic.

Kromě sochařství se věnoval hlavně keramice. Nejznámější díla: Chebská kachlová kamna s národopisnými motivy z  let 1941–1944 vytvořil na objednávku a podle ideového konceptu ředitele Národopisného muzea v Chebu Josefa Haniky. Těleso o rozměrech 3 x 1,5 x 3 metry má na šestnácti figurálních reliéfech s 336 postavami zobrazeno 43 sudetoněmeckých regionálních zvyků a slavností (například dožínky, svatba, velikonoční jízda jezdců s chrámovými prapory, přeskakování svatojánského ohně), doprovázené stuhami s příslovími a 30 znaky západo- a severočeských měst.Přepis a překlad na webu Kohoutí kříž. Po dlouhá léta byla kamna deponována na loketském hradu, po restaurování z roku 2021 jsou vystavena ve stálé expozici Chebského muzea. Jejich slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 10. listopadu 2022. Druhou verzi těchto kamen si roku 1944 objednal župní vedoucí Konrád Henlein, ale jeho objednávka již nebyla uskutečněna.Podle textu popisky v expozici Češi a Němci Městského muzea v Ústí nad Labem. Obklady fasády nájemního domu zvaného Schokoladenhaus (česky Čokoládový dům), který projektoval architekt Ernst Lichtblau (1914) ve Vídni-Hietzingu, Wattmanngasse 29. Je to 20 figurálních reliéfů a tři desítky ornamentálních sloupků, vlysů a říms s čokoládově hnědou glazurou. Figurální keramika Serapis Fayence pro firmu Alexandra Porcelain Works Ernsta Wahlisse v Teplicích-Trnovanech (1911)http://www.publicart.gavu.cz/russ-willy/ Návrhy keramiky pro firmu Brüder Schwadron ve Vídni (1918-1920) Poběžovická kachlová kamna z pestrobarevně glazovaných kachlů, která mají podobu stojící postavy majitele zámku v Poběžovicích, hraběte Johanna Coudenhove-Kalergi z Ronšperku v kožichu. Soška sv. Václava (1929) a další figurální keramika ze 20. až 30. let pro porcelánku PULS firmy Pfeiffer & Löwenstein v Ostrově u Karlových VarůExpozice Ostrovského porcelánu ve dvoraně zámku v Ostrově.

Spolu s architektem Fritzem Hoffmannem navrhl Krásenskou rozhlednu. Tato kuželovitá stavba se spirálovitě stočeným schodištěm je inspirována minaretem u Velké mešity ve městě Samarra v Iráku. Rozhlednu stavěli místní nezaměstnaní v období hospodářské krize v letech 1933 až 1935. Pro Chomutovský hřbitov navrhl reliéf na pískovcový náhrobek historika PhDr. Antona Gnirse (1933).

Dne 19. března 1946 byl s rodinou odsunut do Dolních Franků. Jeho dům v Krásně, kde měl svůj ateliér, byl zbourán. V červnu 1994 umístil v místech bývalého domu krásenský rodák Hartwig Ruppert pamětní desku, která nese nápis – „Na tomto místě stál ateliér, kde tvořil do roku 1946 akademický sochař Willy Russ“.

Samostatné výstavy 1930, Krasoumná jednota Praha, společně s výstavou leptů G. B. Piranesiho 2004 Willy Russ. Sochař a keramik (1888 - 1974) Krajské muzeum Cheb (s katalogem) 2005 Willy Russ. Bildhauer und Keramiker (1888 - 1974). Doplněná verze předchozí chebské výstavy. Egerland-Museum Marktredwitz

Galerie

Odkazy Reference

Literatura ČERNÝ, Zbyněk. Willi Russ: sochař a keramik = Bildhauer und Keramiker: (1888-1974): 29. červen - 17. říjen 2004 Krajské muzeum Cheb, červen - říjen 2005 Egerland-Museum Marktredwitz. 1. vyd. Cheb: Krajské muzeum Cheb, 2004. 63 s., 32 s. barev. obr. příl. .

Externí odkazy

Životopis na webu PUBLICART Galerie výtvarného umění v Liberci AbART

Russ Russ Russ Russ Russ Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Narození v Krásnu Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Úmrtí 27. června Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Muži