Vít Rakušan (* 16. června 1978 Kolín) je český politik a středoškolský učitel, od prosince 2021 do prosince 2025 první místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ve vládě Petra Fialy, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, od roku 2019 předseda hnutí STAN (v letech 2016 až 2019 jeho 1. místopředseda), mezi lety 2012 a 2021 zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016 až 2017 působil jako 1. náměstek hejtmanky), v letech 2010 až 2019 starosta města Kolín.

Život Narodil se do lékařské rodiny; jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan (* 1947), lékař, dlouholetý zastupitel a radní Kolína. Matka Eva (1948–2024) byla rovněž lékařkou.

Vystudoval obor historie a germanistika na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a absolvoval bakalářské studium školského managementu na Univerzitě Karlově v Praze.

Od roku 2000 podnikal v oblasti výuky cizích jazyků a tlumočení. V roce 2001 začal působit jako pedagog na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře, kde vyučoval němčinu, dějepis a politologii.

Je podruhé ženatý, jeho stávající ženou se v září 2015 stala Marie Auerová, v říjnu roku 2017 se jim narodil syn Matěj, v dubnu 2020 syn Jonáš. Z prvního manželství má Rakušan dceru Agátu. Žije v Kolíně.

Politické působení Od roku 2015 je členem hnutí STAN. Zastával pozici člena celostátního výboru a prvního místopředsedy středočeské krajské organizace. Na VIII. republikovém sněmu STAN v Průhonicích u Prahy v polovině dubna 2016 byl zvolen 1. místopředsedou hnutí; Získal 137 hlasů od 144 delegátů (tj. 95 %).

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách roku 2010 zvolen jako nestraník za subjekt „Změna pro Kolín“ zastupitelem města Kolína (byl lídrem kandidátky). Následně se stal v listopadu 2010 starostou města. Ve volbách v roce 2014 post zastupitele města obhájil, když opět jako nestraník vedl kandidátku „Změny pro Kolín“, která suverénně zvítězila se ziskem 63,95 % hlasů (tj. získala 20 mandátů z 27 možných). V listopadu 2014 byl po druhé zvolen starostou města.

V krajských volbách v roce 2012 byl zvolen jako nestraník za STAN v rámci subjektu „TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj“ do Zastupitelstva Středočeského kraje (původně figuroval na 11. místě kandidátky, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý); působil jako člen Kontrolního výboru.

Roku 2016 byl zařazen do žebříčku 100 největších inovátorů střední a východní Evropy, který vyhlašuje britský deník Financial Times. V krajských volbách v roce 2016 byl lídrem STAN ve Středočeském kraji a podařilo se mu obhájit mandát krajského zastupitele. Dne 18. listopadu 2016 byl zvolen statutárním zástupcem a náměstkem hejtmanky pro oblast bezpečnosti a cestovního ruchu. Po rozpadu koalice byl ale v říjnu 2017 z funkce odvolán. vlevo|náhled|upright|S Janem Farským při kampani hnutí Starostové a nezávislí do Poslanecké sněmovny v roce 2017 před bustou T. G. Masaryka Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze obhájil 25. března 2017 jakožto jediný kandidát post 1. místopředsedy hnutí, hlas mu dalo 133 ze 145 delegátů (tj. 92 %).

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR roku 2017 byl lídrem hnutí STAN ve Středočeském kraji; získal 7 334 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem. Později byl zvolen i předsedou Stálé komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, působí v Zahraničním a Bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny.

V komunálních volbách v roce 2018 byl celostátním lídrem hnutí STAN. V Kolíně s uskupením „Změna pro Kolín“ obhájil rekordní výsledek v roce 2014, obdrželi 62,82 % odevzdaných hlasů a získali dokonce 21 z 27 mandátů. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl zvolen starostou. Na funkci však v červnu 2019 kvůli působení v celostátní politice rezignoval, nahradil jej Michael Kašpar; sám zůstal radním města. Nakonec v lednu 2022 opustil i funkci radního města. Ve volbách v roce 2022 již nekandidoval.

Dne 13. dubna 2019 byl na X. republikovém sněmu STAN jediným kandidátem na předsedu hnutí, byl zvolen hned v prvním kole 93 % hlasů. Ve funkci předsedy tak vystřídal Petra Gazdíka, který se rozhodl neobhajovat. V krajských volbách v roce 2020 kandidoval za hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde celé hnutí vyhrálo, a znovu obhájil post zastupitele. V celkovém součtu preferenčních hlasů získal od voličů druhý nejvyšší počet – 12 243 hlasů. Na konci srpna 2021 obhájil post předsedy hnutí STAN, když jako jediný kandidát získal 95,7 % hlasů přítomných delegátů. Funkci předsedy hnutí obhájil i na mimořádném sjezdu v červenci 2022, když obdržel 98,3 % hlasů delegátů. náhled|Vít Rakušan s předsedou Pirátské strany Ivanem Bartošem během společné kampaně k volbám do Poslanecké sněmovny 2021 Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 byl z pozice člena hnutí STAN lídrem kandidátky koalice Piráti a Starostové ve Středočeském kraji. Byl znovu zvolen, přičemž se mu podařilo získat téměř 60 tisíc preferenčních hlasů, což byl nejvyšší počet ze všech kandidátů. V říjnu 2021 zároveň rezignoval na post zastupitele Středočeského kraje.

V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). V polovině prosince 2021 jej do funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.

V únoru 2023 vláda změnila podmínky pro legální migraci a zjednodušila zaměstnávaní cizinců ze zemí mimo EU. Podle Rakušana povinnost upravit institut tzv. modrých karet vycházel z evropské směrnice. Vláda podpořila nábor desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsou Filipíny, Indie, Nepál nebo Mongolsko.

V listopadu 2024 se setkal s delegací viceprezidentky Vietnamu Vo Thi Anh Xuan, kterou česká vláda hostila v hotelu Prezident v centru Prahy.

Na celostátním sněmu hnutí konaném v květnu 2025 obhájil funkci předsedy hnutí, když od delegátů získal 282 hlasů z 293 možných. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 byl lídrem hnutí STAN ve Středočeském kraji. Získal 18 400 preferenčních hlasů, udržel post jedničky kandidátky a byl opět zvolen poslancem. V lednu 2026 se stal předsedou stínové vlády hnutí STAN vůči Babišově vládě.

Krátce po volbách jej hnutí STAN nominovalo na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR. V prvním kole volby, které se konalo 16. ledna 2026 získal 84 hlasů a do funkce tak zvolen nebyl. Ve druhém kole volby konaném ještě téhož měsíce získal jen 75 hlasů (nutno bylo získat 89, tj. stačily by hlasy opozičních poslanců) a zvolen tak opět nebyl. Opětovně kandidoval na funkci i v březnu 2026, celkem dvakrát. Nejprve získal dokonce jen 67 hlasů, ačkoliv mu stačilo získat pouhých 83 hlasů poslanců. Při druhé březnové kandidatuře obdržel 73 hlasů, přičemž ke zvolení bylo třeba 87. Místopředsedou tak nebyl zvolen ani na čtvrtý pokus.

Názory a postoje Rakušan prohlásil, že ČR by měla podporovat Izrael, ale zároveň kritizoval plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu; jde o území, se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina. vlevo|náhled|upright|Rakušan na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii, 16. listopadu 2019 V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „Mezinárodní společenství by se k tomu mělo vážně postavit. Dochází tady k takovým zvěrstvům, která mohou být nazývána válečnými zločiny.“

V květnu roku 2020 se ohradil v souvislosti s odstraněním sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 vůči kritice předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v jednom z ruských deníků. Filip zde kritizoval ono odstranění. Podle Rakušana překročil Filip únosnou mez. Upozornil také na zvyšující se sílu ruské propagandy.

Obdobný problém vidí v posledních letech ve zjevném tlaku a vlivu Číny, které jsou také často skloňovány ve spojitosti se smrtí tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Podle něho Čína využívá Českou republiku nejen jako nástroj propagandy, ale i z hlediska průmyslové špionáže. Na vliv Číny a Ruska pravidelně upozorňují i zprávy BIS.

Vít Rakušan je zastáncem myšlenky jednoduchého, moderního státu, který má především svým občanům sloužit, ne překážet. V rámci své funkce zastupitele se snažil pomoci občanům se zkvalitněním a zjednodušením života v rámci projektu Absurdity.

Dlouhodobě se hlásí k myšlenkám a odkazu bývalého prezidenta Václava Havla. náhled|Petr Fiala se zástupci stran tvořících jeho vládu po podpisu koaliční smlouvy Nesouhlasí s některými návrhy, které předložila Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), která představuje zásadní plán proměny evropské ekonomiky a počítá například se zákazem prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035; prohlásil, že pro Česko by v dané věci mohly být vyjednány specifické podmínky.

Po vypuknutí války v Pásmu Gazy vyzval v reakci na útok Hamásu k zastavení evropské pomoci Palestinské samosprávě na Západním břehu Jordánu.

V září 2025 se zúčastnil opoziční demonstrace v Bratislavě proti vládě Roberta Fica, za což jej kritizovali někteří slovenští vládní představitelé.

V reakci na americko-izraelské údery proti cílům v Íránu, které začaly koncem února 2026, označil íránský režim za „zločinný“, přičemž uvedl, že si „nezaslouží žádné slitování“. Ve svém vyjádření zároveň rozlišil mezi represivním aparátem a íránskými obyvateli, kterým vyjádřil podporu.

Kritika a kontroverze V roce 2022 čelilo hnutí STAN pod jeho vedením několika politickým aférám. Rakušan například dosadil do čela civilní rozvědky Petra Mlejnka, který byl v kontaktu s Michalem Redlem. Redl byl zadržen v rámci policejní akce Dozimetr. Rakušan tvrdí, že Mlejnka mu doporučil například místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Klíčové pro Rakušana prý bylo, že Národní bezpečnostní úřad prověřil Mlejnka na stupeň tajné. Petr Mlejnek později téhož roku na funkci sám rezignoval.

Kontroverzi vyvolala 28. října 2022 instalace na budově MV z iniciativy Víta Rakušana, s velkoformátovým vyobrazením Vladimíra Putina v pytli na mrtvoly. Akce byla kritizována jako rozšiřování nenávisti. Iniciativa byla kritizována opozicí, i některými zástupci vládních stran. Ruská média se vymezila proti hrozbě Putinovi a na Víta Rakušana bylo podáno okolo deseti trestních oznámení. Policie věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z trestného činu. V prosinci se poblíž Českého Brodu objevily podobizny Víta Rakušana ve vaku na mrtvoly. Záležitostí se zabývala policie pro podezření z výtržnictví. Instalace na budově MV visela do 13. listopadu 2022 a byla hlídána 24 hodin denně dvoučlennou policejní hlídkou.

V červenci 2023 Vít Rakušan prozradil utajované informace k možným sankcím na Rusa, vlastnícího majetek v ČR. Podle expertů by si obdobné jednání měl ministr odpustit. V srpnu 2022 odhalil jméno špiona civilní rozvědky Libora Jílka, když v komunikaci se serverem Seznam Zprávy chtěl doložit, na základě jakých doporučení přijal Petra Mlejnka do čela rozvědky.

Ke konci roku 2022 chtěl jmenovat do čela NAKIT právníka Vladimíra Chrásteckého, který byl podle serveru Neovlivní.cz v minulosti pravomocně odsouzen za „nadržování zlodějům“. Rakušan se hájil tím, že o jeho minulosti nevěděl a jednalo se pouze o nominaci.

V květnu 2023 navštívil středoafrickou Rwandu, kde se setkal se rwandským prezidentem Paulem Kagamem. Kagame je označován za represivního diktátora a jeho vojáci nelegálně operují na území sousední Demokratické republiky Kongo a podporují zde protivládní povstalce.

Opozice Rakušana kritizovala za odsouhlasení migračního paktu EU, dle kterého bude muset Česko zaplatit za každého migranta, kterého odmítne přijmout v případě velké migrační vlny. Zproštěny odvádět pokutu za nepřijaté migranty budou státy, pokud poskytují azyl většímu počtu uprchlíků, nebo se zapojí jinou formou pomoci, například vysláním expertů či materiální podporou.