Filiální Kostel Nalezení svatého Kříže v Nesvačilech na Benešovsku je původně románská stavba z 12. století. Kostel byl raně goticky rozšířen. Presbytář byl upraven barokně roku 1700. Barokní je i hlavní oltář. Od roku 1965 je areál kostela (kostel a pozemek hřbitova s ohradní zdí a márnicí) zapsán do státního seznamu kulturních památek.

Historie Severní stěna lodi kostela pochází z doby románské, asi ze druhé poloviny 12. století, od poloviny 14. století do 15. století byly Nesvačily obcí farní a byly zde dokonce fary dvě – jedna pod patronátem pánů z Dubé a druhá pod patronátem vladyků z Nesvačil. Fary zanikly kolem roku 1410. Po té se kostel stal filiálním. V době barokní a v 19. století byl kostel stavebně upraven a vybaven novými oltáři.

Stavba a inventář

Kostel je jednolodní, loď má půdorys obdélníka, s hranolovou věží v průčelí a s užším obdélným presbytářem. Loď není klenuta a nachází se v ní tři boční oltáře – na epištolní straně stojí oltář s velikým, na plátně malovaným obrazem ze 17. století, zobrazujícím Ježíše Krista na kříži, u jehož paty klečí Máří Magdalena, Panna Maria a sv. Jan Evangelista. Na ostatních dvou oltářích byly sochy Spasitele a Panny Marie ze 17. století, byly však ukradeny. Presbytář: hlavní, barokní oltář pochází z konce 17. století a na místě, kde bývá obvykle oltářní obraz, je zasklená skříň, ve které byla do konce 20. století gotická Pieta z Nesvačil z první třetiny 15. století. Socha byla ukradena, později nalezena a přesunuta do expozice Národní galerie v Praze. Místo ní je ve skříni jen prostý dřevěný kříž. Na levé (severní) straně vítězného oblouku je na zdi upevněna bohatě vyřezávaná barokní dřevěná kazatelna. V zadní části lodi je umístěna patronátní lavice z bystřického kostela svatých Šimona a Judy. Lavice je umně řezbářsky vyvedená, s vyobrazením erbů patronů kostela a byla sem přemístěna přibližně ve třetí čtvrtině 20. století. Dřívější sakristie, ze které vedou schůdky na kazatelnu, byla vyklizena a vybavení přesunuto do prostoru pod kruchtou, poněvadž původní sakristie byla na počátku XXI. století vytopena a voda tam dosud někdy stoupá. Inventář kostela je obecně značně poškozen, byl již šestkrát vykraden (kvůli čemuž byl také zazděn západní portál) a celý kostel je v poměrně špatném stavu. Ve věži jsou dva zvony – jeden gotický, na němž je písmeno W a druhý, větší, s latinským nápisem „Za patrona Vincence Daňka rytíře z Esse zvon tento obnoven 1882“.

Náhrobek se sochou truchlící ženy a urnou stojí při zdi kostela, pochází z roku 1815 a vytvořil ho sochař Josef Malínský. Bohoslužby Nesvačily jsou obcí filiální a kostel je spravován farářem bystřickým dp. ThLic. Antonim Kośmidkem. Mše svatá s nedělní platností se zde slouží každou sobotu v 17 hodin. Poutní mše svatá se zde slaví vždy prvou neděli v květnu, což je relikt z doby před II. vatikánským koncilem, který zrušil svátek Nalezení sv. Kříže a sloučil jej se svátkem Povýšení svatého Kříže; svátek Nalezení sv. Kříže se slavil 3. května.

Odkazy Reference

Literatura

Emanuel Poche a kolektiv, Umělecké památky Čech, Díl 2. Academia Praha 1980, str. 467–468.

Související články Římskokatolická farnost Bystřice u Benešova Madona z Nesvačil Pieta z Nesvačil

Externí odkazy

Historie a inventář kostela Stránky farnosti bystřické

Nalezení svatého Kříže (Nesvačily) Nalezení svatého Kříže Nesvačily Nesvačily Nalezení svatého Kříže Nesvačily Nalezení svatého Kříže Nesvačily Nalezení svatého Kříže Nesvačily Nalezení svatého Kříže Nesvačily Kategorie:Římskokatolická farnost Bystřice u Benešova Kategorie:Kulturní památky v Bystřici (okres Benešov)