Viktor (Vitalij Dmitrijevič) Pivovarov (* 14. ledna 1937 Moskva) je ruský výtvarník žijící v Praze.
Život Viktor Dmitrievič Pivovarov se narodil v Moskvě (v tehdejším Sovětském svazu). V letech 1951–1957 navštěvoval Kalininovo moskevské umělecko-průmyslové učiliště. V roce 1962 absolvoval umělecké oddělení Moskevského polygrafického institutu u A. Gončarova. Dlouhá léta se věnoval ilustracím poezie a knih pro děti. Výtvarně doprovodil více než padesát knih a spolupracoval s časopisy Murzilka (Мурзилка) a Vesjolye kartinki (Весёлые картинки). Za ilustrace ke knize F. M. Dostojevského Sen směšného člověka byl v roce 1971 oceněn zlatou medailí na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku. 265px|náhled|Viktor Pivovarov popisuje svou tvorbu na výstavě v Národní galerii v Praze, Veletržní palác 2021 Od roku 1967 byl spolu s Erikem Bulatovem, Vladimirem Jankilevským, Iljou Kabakovem a Eduardem Štejbergem členem moskevské skupiny Šretěnskij Bulvar. Působení v oblasti knižní ilustrace ovlivnilo východiska jeho volné umělecké tvorby, kdy spolu s Kabakovem rozvinuli koncepci tzv. alb, vnitřně sepjatých listů, kombinujících obraz s textem. Spolu s dalšími podobně naladěnými představiteli neoficiální umělecké scény byl zařazen mezi autory Moskevského konceptualismu, kteréžto pojmenování se ujalo díky obsahu článku teoretika umění a filosofa Borise Groyse z roku 1979.
Od roku 1982 žije v Praze. O přestěhování z Moskvy do odlišného kulturního prostředí v roce 2020 řekl: „Zní to směšně, ale objevil jsem sám sebe. Byl jsem jako strom, vytrhnutý z půdy, ve které jsem vyrostl, a zasazený na jiné místo. Možná jsem ani nebyl zasazen, ten strom možná visel ve vzduchu. Musel jsem najít nový kořen. (...) První věc, kterou jsem tady v Čechách objevil, byla prázdnota. A díky tomu jsem objevil, že jsem si z domova něco i vyvezl: své dětství. (...) Z něj jsem začal podruhé růst. Byl to vzrušující objev.”
Jeho první manželka Irina Michajlovna Pivovarova je básnířka a autorka dětských knih. Syn Pavel Viktorovič Pepperštejn je mezinárodně uznávaným spisovatelem, výtvarným umělcem, kritikem a teoretikem umění. Současnou Pivovarovovou manželkou je česká kurátorka a teoretička umění Milena Slavická, s níž se seznámil v roce 1978, během její pracovní návštěvy Moskvy.
Dnes je jeho tvorba ceněna v Česku i Rusku. Jeho výstavy se konaly také v Německu, Rakousku, Maďarsku, USA, Itálii nebo na Slovensku. V roce 1999 se stal laureátem Ceny Revolver revue.Revolver revue.cz, Viktor Pivovarov
Dílo
Ilustrace knih V roce 1967 vytvořil sérii monotypů Pokušení svatého Antonína, kterou považuje za počátek svého díla. Ilustroval přes padesát dětských knih, před přesídlením do Prahy vytvořil ilustrace k ruskému překladu povídky Anička skřítek a Slaměný Hubert (Анечка Невеличка и Соломенный Губерт)V.Pivovarov: Anička skřítek a Slaměný Hubert (Анечка Невеличка и Соломенный Губерт, ilustrace, 1980) od Vítězslava Nezvala. Ilustroval více než padesát knih a spolupracoval s časopisy Murzilka (Мурзилка) a Vesjolye kartinki (Весёлые картинки). V roce 1989 vyšel v Československém spisovateli v Praze výběr z poezie Borise Pasternaka Hvězdný déšť s Pivovarovými ilustracemi.
Literární tvorba Viktor Pivovarov je autorem několika knih, které vyšly v ruštině. Z jeho vlastní literární tvorby byla do češtiny přeložena kniha pro děti Velké a malé (Albatros, 1982)Databáze NK ČR, Pivovarov, Viktor: Velké a malé. V roce 2018 vydalo nakladatelství Torst jeho autobiografickou knihu Zamilovaný agent. V originále poprvé vyšla v roce 2001 a pro české vydání byla rozšířena o části, věnované českých kolegům a kolegyním. Články a rozhovory týkající se Viktora Pivovarova přinesla Revolver Revue č. 22/1993 (rozhovor Ničeho jsem se nedotýkal a kompot jsem nepil), 20/1992 (Pivovarův text o fotokolážích Roberta Portela), č. 25/1994 (montáž kreseb, výstřižků, textů a fotografií ) a v č. 36/1997 (článek o Andreji Platonovovi), č. 94/2014 (v rámci rubriky Ateliéry)
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze Galerie umění Karlovy Vary Oblastní galerie v Liberci Galerie výtvarného umění v Náchodě Muzeum umění a designu Benešov Muzeum Dostojevského, Petrohrad Státní ruské muzeum, Petrohrad Státní Treťjakovská galerie, Moskva Úřad městské části Praha 8, odbor kultury, Praha
Ocenění ve vlasti Ruské zdroje označily Viktora Pivovarova za "klasika moskevského konceptualismu". V zemi mu byly uspořádány čtyři velké výstavy: 2016 След улитки (Šnečí stopa), Muzeum současného umění Garage, Moskva 2011 Они (Oni). Moskevské muzeum současného umění 2006 Едоки лимонов (Jedlíci citronů). Moskevské muzeum současného umění 2004 Шаги механика (Mechanikovy kroky). Treťjakovská galerie v Moskvě a Státní ruské muzeum v Petrohradu
Menší výstavy Viktora Pivovarova v Moskvě se konaly v letech 1993 a 1996.
Výstavy v České republice a Československu 2022 Zimní jablko, Sophistica Gallery, Praha 2021 Viktor Pivovarov: Moskevská gotika. Veletržní palác, Národní galerie Praha 2017 Český Pivovarov. hunt kastner artworks, Praha 2017 Dědečku, viděl jsi Boha? Galerie Klatovy / Klenová 2014 Cake and Lemmon Eaters. Galerie Rudolfinum, Praha 2010 Oni. Moravská galerie v Brně 2009 Šváb k večeři. Galerie Jiří Švestka, Praha 2009 Oni. Východočeská galerie v Pardubicích 2005 Lišky a slavnosti. AP Ateliér Josefa Pleskota, Praha 2004 Temné pokoje. Galerie Pecka, Praha 2004 Morče a kouzelník. Galerie ad astra, Kuřim 2001 Eidos s kapkou krve. Galerie Ztichlá klika, Praha 1998 Některé podrobnosti melancholie. Galerie Šternberk 1998 Ost-trava. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava 1998 Nebeský Chelm. Galerie Václava Špály, Praha 1997 Metempsychóza. Národní technické muzeum v Praze 1996 Soňa a andělé. Galerie Rudolfinum, Praha 1996 Metempsychóza. Galerie U Dobrého pastýře, Brno 1996 Hry na vodě. Galerie Sýpka, Brno 1995 I’m Animal. Window Gallery, Praha 1995 Neztracené iluze. Galerie Ruce, Praha 1995 Skupina Jauza. Galerie Ve Dvoře, Veselí nad Moravou 1994 Kresby a akvarely. Galerie Planá, Planá u Mariánských Lázní 1992 Neomezené možnosti malby. Galerie Behémót, Praha 1992 Malé radosti velkého smutku. Kulturní centrum Opatov, Praha 1990 Obraz a text. Dům umění města Brna 1989 Retrospektivní výstava. Lidový dům ve Vysočanech, Praha 1988 Kresby a akvarely. Kulturní centrum Opatov, Praha 1987 Výstava ilustrací. Památník národního písemnictví, Praha 1984 Kresby a akvarely. Ústav makromolekulární chemie, Praha 1984 Obrazy 1981–1984. Ústřední kulturní dům železničářů, Praha
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Artlist, Viktor Pivovarov Виктор Пивоваров на сайте музея ART4.RU (rusky) Umělec Pivovarov na básně, rusky Interview s umělcem, 2011, (rusky) Dětské knihy s ilustracemi Viktora Pivovarova (rusky) Biografie a bibliografie Viktora Pivovarova, ruský Centrální knihovní systém (rusky) Berlín, 2015, výstava Sady mnicha Rabinoviče blog i-Dnes, 2010, Michaela Sagitariová:To jsou Oni – poustevnicí, filosofové i jedlíci citrónů Rozhovor ČRo s Viktorem Pivovarovem, 2020
Kategorie:Ruští malíři Kategorie:Ruští výtvarníci Kategorie:Narození 14. ledna Kategorie:Narození v roce 1937 Kategorie:Muži Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ilustrátoři Kategorie:Čeští výtvarníci