Lev Borský, původně Leo Bondy (2. září 1883 Kolín – říjen 1944 Osvětim), byl český novinář a politik. V letech 1908–1914 byl hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje, mezi lety 1918–1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii.http://www.mzv.cz/rome/cz/ceska_republika_a_evropska_unie/prehled_velvyslancu_ceskoslovenska_a_cr.html V letech 1921–1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky v deníku Národní politika.
Narozen do středostavovské židovské rodiny, během studií se sekularizoval a přihlásil se k československému nacionalismu. Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie (1912) nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci (1934, 1935) a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii (biologickou filosofii), spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti. Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik.
V letech 1932 – 1939 žil v Praze na Janáčkově nábřeží čp. 138/59, tehdejším nábřeží Legií čp. 453/4.
V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech.TOMEŠ, Josef. Nás bylo málo jen, než přišly tisíce...: Česká strana státoprávně pokroková (1908–1918). Praha: Academia, 2018. Historie (Academia). ., str. 133 V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi, kde zemřel. Není známo, kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.TOMEŠ, Josef. Nás bylo málo jen, než přišly tisíce...: Česká strana státoprávně pokroková (1908–1918). Praha: Academia, 2018. Historie (Academia). ., str. 134
Bibliografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie, Praha: A. Hajn, 1912 Před válkou o válce: Úvahy o zahraniční politice, Praha: V. Klecanda, 1920 Řeč prof. Masaryka k Čechoslovákům 1918. Nový spojenec, Praha: O. Girgal, 1918 Vůdcové lidstva a jeho svůdci: základy biopolitiky, Praha: Otakar Skýpala, 1935; 2. vyd. Zvolen: Sol Noctis, 2020 Z civilního generálního štábu: sbírka memorand, manifestů, článků a letáků z politického zápasu za čsl. samostatnost, Praha: Památník Odboje, 1924 Znovudobytí samostatnosti, Praha: Otto, 1929
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští politici Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Velvyslanci Československa v Itálii Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 2. září Kategorie:Narození v Kolíně Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Muži