náhled|Raketa Black Brant XII startuje z kosmodromu na ostrově Wallops. náhled|Průřez sondážní raketou Sondážní raketa je raketa, která nese přístroje sloužící k provádění vědeckých pokusů a k měření během suborbitálního letu. Rakety většinou dosahují vrcholu dráhy ve výšce 50 až 1500 km nad Zemí, což je oblast mezi maximální výškou dosažitelnou pro meteorologické balony (asi 40 km) a minimální výškou pro satelity (asi 120 km). Některé sondážní rakety, jako například Black Brant X a XII, mají apogeum neboli vrchol dráhy letu mezi 1000 a 1500 kilometry, což je nejvíc v této třídě.
Sondážní rakety často používají nadbytečné vojenské raketové motory. NASA pro své vylepšené rakety Orion vysílané s nákladem 270–450 kg do exoatmosféry (100–200 km) běžně používá motory Terrier Mk 70.
Koncepce náhled|Schéma suborbitálního letu, A – start, B – přistání, G – těžiště Země, S – stratosféra, 1 – vzlet, 2 – mikrogravitace, 3 – návrat. Setrvačný let probíhá po elipse, v jejímž ohnisku se nachází těžiště Země. Sondážní raketa se obvykle skládá z rakety s motorem na tuhé palivo a užitečného, vědeckého, nákladu. Let probíhá po eliptické oběžné dráze protínající povrch Země, s vertikální poloosou. Dosažení vrcholu – apogea – nastává za méně než 30 minut, obvykle mezi 5. až 20. minutou letu. Raketa se po spotřebování paliva v prvním stupni oddělí a odpadne, zatímco náklad pokračuje v letu samostatně a po dosažení apogea a návratu do stratosféry přistane na zemi pomocí padáku.
Výhody Sondážní rakety jsou výhodné pro svoji nízkou cenu, krátkou dobu přípravy startu (někdy méně než 6 měsíců) a schopnost provádět výzkum v oblastech (výškách), jež nejsou dosažitelné pro horkovzdušné balony či orbitální satelity. Používají se též k testování konstrukcí a zařízení, jež mají být použity v dražších orbitálních satelitech a raketách. Menší rozměry sondážních raket umožňují jejich start z dočasných základen, čímž umožňují vědecká bádání na odlehlých stanovištích, dokonce i uprostřed oceánu, kde je lze odpalovat z lodí.
Využití Sondážní rakety se běžně používají k: Výzkumu, který vyžaduje přímé měření v horních vrstvách atmosféry. Ultrafialové a rentgenové radioastronomii, jež vyžadují měření nad hustou atmosférou. Mikrogravitačnímu výzkumu, který využívá několik minut v čase od vypnutí motoru po návrat do stratosféry, kdy je zařízení ve stavu podobném mikrogravitaci – beztížnému stavu.
Reference
nasa.gov NASA Sounding Rocket Program Handbook, June 2005, p. 1. NASA Sounding Rocket Handbook
Externí odkazy
Sounding rockets at EADS Astrium page ESA article on sounding rockets NASA Sounding Rocket Program NASA Sounding Rockets, 1958-1968: A Historical Summary (NASA SP-4401, 1971)
Kategorie:Meteorologické přístroje Kategorie:Kosmické rakety