náhled|Znak Českého království Podkomoří nebo podkomoří královských měst, případně zemský podkomoří (obvykle uváděn jen jako podkomoří, latinsky subcamerarius, německy Unterkämmerer) byl v dvanáctičlenném kolegiu devátým a od roku 1625 jedenáctým nejvyšším zemským stavovským úředníkem v Čechách. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Vedl agendu správy královských měst.
České království Úřad podkomořího patřil k nejstarším, původně královským úřadům. První zmínka je už z roku 1185. V Čechách i na Moravě se častěji připomíná v první polovině 13. století, ale až v 2. polovině lze postihnout jeho činnost.
Název úřadu pochází z výrazu sub camera regis, tedy pod panovnickou komorou. Podkomoří měl na starosti královská města a kláštery založené členy panovnického rodu. Vybíral hotové peníze z komorního zboží, tedy z dominia speciale, kde nebyl král omezován tlakem šlechty. Potvrzoval městskou radu při výročních soudech, rozhodoval o odvolání z městského soudnictví a vyhlašoval příkazy a žádosti panovníka.
V husitské době se funkce podkomořího změnila, z úředníka nad městy se stal úředník ve službách měst. V pohusitské době zůstal úřad vyhrazen městskému stavu, konkrétně Starému Městu pražskému. V roce 1486 vytlačili měšťany rytíři. Měl-li však měšťan Starého Města pražského erb, mohl nastoupit do úřadu místo rytíře (fakticky to byl ovšem zase jen rytíř, který žil a vlastnil nemovitost na Starém Městě pražském). To bylo potvrzeno v konečné dohodě roku 1497. Na začátku vlády Ferdinanda I. Habsburského v roce 1527 byla funkce podkomořího podřízena české komoře, která postupně převzala všechny finanční záležitosti. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Od doby Josefa II. (králem 1780–1790) byl úřad fakticky čestnou funkcí.
Také královnin dvůr měl obdobnou pozici. Podkomoří králové se staral především o příjmy z věnných měst.
Seznam podkomořích v Čechách 1211–1219 Bohuslav před 1212–1222 Sulislav 1222–1225 Hroznata 1227–1228 Albert 1232–1233 Vata 1234–1236 Záviš z Nechanic 1234–1237 Dalibor 1237–1241 Vok 1249 Pigoldus 1252–1253 Beneš ze Cvilína 1253–1258 Markvart z Dunajovic 1258 Pitrolf 1260–1262 Heřman z Rychnova 1263–1269 Oldřich z Hradce 1270 Havel II. z Lemberka 1271–1278 Dětřich Špaček 1282 Berengar z Meldingu 1284–1286 Vítek II. z Krumlova 1289 Beneš z Vartemberka 1291 Zbislav (z Třebouně) Zajíc z Valdeka († 1291) 1291–1303 Burkhard Magdeburský 1303–1304 Tas z Vizmburka († 1304) 1304 Appardus Florenčan 1307–1308 Rajmund z Lichtenburka (kolem 1265–1329) 1308–1310 Jindřich z Lipé (asi 1275 – 26. 8. 1329 Brno) – poprvé 1310–1311 Jindřich z Lipé (asi 1275 – 26. 8. 1329 Brno) – podruhé 1311–1315 Walter z Castellu 1315 Jindřich z Lipé (asi 1275 – 26. 8. 1329 Brno) – potřetí 1315–1316 Vilém Zajíc z Valdeka (asi před 1289 – 9. 10. 1319) 1316 Vok I. z Kravař 1317 Fridrich z Schönburgu 1318 Jindřich z Lipé (asi 1275 – 26. 8. 1329 Brno) – počtvrté 1319–1333 Oldřich Pluh z Rabštejna 1329 Záviš 1333–1336 Vilém z Landštejna († 1356) 1336 Oldřich Pluh z Rabštejna 1336–1344 Jindřich ml. z Lipé 1343–1356 Rus z Litic 1362 Mikuláš Biskupův, měšťan pražský 1364 Pešík z Minic 1370 Michal Donátův, rychtář malostranský 1374 Hána, měšťan pražský 1377 Mikuláš Jenteš, měšťan pražský 1381–1384 Jan (Hanko), probošt lubušský 1384 Jíra z Roztok († 1413) 1386–1387 Pešík z Minic 1387–1394 Zikmund Huler z Orlíku († 23. 6. 1405) – poprvé 1394 Hereš 1394–1402 Zikmund Huler z Orlíku († 23. 6. 1405) – podruhé 1402–1403 Ota III. z Bergova (před 1377 – asi 1414) 1403–1404 Mikuláš z Prahy 1404–1405 Zikmund Huler z Orlíku († 23. 6. 1405 popraven) – potřetí 1405–1412 Konrád z Vechty (asi 1364 – 26. 12. 1431 Helfenburk u Úštěka), 7. arcibiskup pražský 1412–1414 Hájek z Voděnína 1415–1417 Jan z Lestkova († 19. 8. 1429) 1417Listář královského města Plzně I (1300–1450), vydal Josef Strnad, Plzeň 1891, c. 261, str. 293 (z let 1417)–1419 Jan Bechyně z Lažan († 1465) 1419–1420 Václav z Dubé a Leštna 1422 Vilém Kostka z Postupic na Litomyšli († 15. 11. 1436) 1427 Svojše ze Zahrádky 1436–1441 Jan z Kunvaldu na Dražicích 1453–1468 Vaněk Valečovský z Kněžmostu († 19. 2. 1472) 1468–1485 Samuel z Hrádku a Valečova († 28. 1. 1488) 1485Státní okresní archiv Kladno, Archiv města Slaný, c. 143 (z let 1485)–1507 Albrecht z Leskovce na Horní Cerekvici 1508–1515 Burian Trčka z Lípy a z Lipnice († 30. 3. 1522) – poprvé 1515–1516 Albrecht Rendl z Oušavy na Myslivně († 9. 9. 1522) 1516–1522 Burian Trčka z Lípy a z Lipnice († 30. 3. 1522) – podruhé 1522–1523 Oppl z Fictumu na Novém ŠumburkuStaatsarchiv Nürnberg – Reichsstadt Nürnberg, Losungamt (39 Laden): Päpstliche und fürstliche Privilegien – Urkunden, Nr. 513 (Insert vom 25. Sept. 1522) 1523–1526 Jakub Kyšperský z Vřesovic († 29. 8. 1526) 1529–1539 Volfhard Planknar z Kynšperku († 25. 5. 1539) 1539–1558 Jiří z Gerštorfu na Cholticích († 9. 6. 1558) 1558–1561 Petr Bechyně z Lažan († 1561) 1562–1591 Burian Trčka z Lípy a Lipnice na Světlé nad Sázavou († 15. 5. 1591) 1593–1601 Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601) 1603–1618 Purkart Točník z Křimic († 1621) 1619–1620 Prokop Dvořecký z Olbramovic na Vršovicích († 21. 6. 1621 Praha, popraven) 1623–1624 Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině (1. 1. 1584 – 4. 9. 1645) 1624–1640 Přibík Jeníšek z Újezda na Březnici (okolo 1580 – 25. 3. 1651 Praha) 1640–1647 Jan Jindřich Chanovský z Dlouhé Vsi († duben 1647) 1647–1651 Oldřich Sezima Karel Skuhrovský ze Skuhrova 1651 Mikuláš z Gerštorfu 1652–1663 Fridrich Leopold z Věžník († 1663) 1663 Jan Vilém z Gerštorfu 1664–1671 František ze Šeidleru 1671–1682 Lambert František Hřebenář z Harrachu 1682–1691 Jan Petr Hubrich z Hennersdorfu († 11. 2. 1691) 1691–1696 Ferdinand Kryštof ze Šeidleru 1697–1699 Jiří Bechyně z Lažan († 20. 12. 1704) 1699–1707 Jan Václav Obytecký z Obytec 1707–1737 Václav Arnošt Markvart z Hrádku. Při korunovaci Karla VI. v roce 1723 nesl královské žezlo. Zastupoval nejvyššího písaře Václava Kryštofa Hložka ze Žampachu, který onemocněl. Od roku 1723 byl také nejvyšším korouhevníkem za rytířský stav. 1737–1739 Jan František z Golče 1739–1747 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka (4. 3. 1700 Přehořov – 15. 3. 1760 Praha) 1748–1749 Josef Jáchym Vančura z Řehnic (1692–1771) 1751–1764 Arnošt Vilém Malovec z Chýnova (†1770) 1764–1780 Jan Filip z Běšin († 1780) 1780–1814 Jan Marcel z Hennetu († 18. 2. 1814) 1814–1818 Josef Goldammer († 8. 3. 1818) 1820–1832 (?) Josef Kučera ?–? Karel Leopold svobodný pán Margelík (1780 – 24. 2. 1867), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836
Seznam podkomořích králové v Čechách 1267–1275 Řehoř z Dražic 1404 Mstidruh z Adlaru 1413 M. Štěpán (spolukancléř králové) 1460 Augustin z Dlouhé Vsi 1464–1468 (prosinec) Vilém z Duban a z Čijevic († prosinec 1468) 1469 (?) – 1475 (?) Aleš Berka z Dubé (?) (1463, nejvyšší komorník králové) 1523–1537 Petr Rašín z Rýzmburka na Staré 1537–1542 (11. 9.) Jan Litoborský z Chlumu na Pecce († 11. 9. 1542) 1543–1547 Volf z Vřesovic na Teplicích 1548–1551 Adam Řepický ze Sudomíře na Řepici († 1551) 1552–1569 Oldřich Dubanský z Duban na Liběšicích 1570–1575 Michal Španovský z Lisova na Pacově († po 1597) 1576–1594 Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601) 1594–1603 (20. 1.) Hertvík Zejdlic ze Šenfeldu na Chocni († 20. 1. 1603) 1603 Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech (1570–1625) 1604–1615 (26. 2.) Adam starší z Valdštejna na Žehušicích († 26. 2. 1615) 1618 Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině (1. 1. 1584 – 4. 9. 1645) – poprvé 1619–1620 Jindřich Otta z Losu na Komárově (1541 – 21. 6. 1621 Praha, popraven) 1620 (?) – 1623 Kryštof Wratislav z Mitrowicz na Březině (1. 1. 1584 – 4. 9. 1645) – podruhé 1623–1631 Filip Fabricius z Hohenfallu (asi 1570 Mikulov – 1631 Praha) 1633–1636 Petr Jiří Příchovský z Příchovic na Oseku 1638–1640 (24. 2.) Zdeněk Lev Libštejnský z Kolowrat (1588 – 24. 2. 1640) 1640 (27. 3.) – 1642 (červen) Vilém Jindřich Bezdružický z Kolowrat (5. 11. 1589 Bystré – 11. 7. 1642) 1642–1647 (správce) Jan Začal z Bíletína 1647–1657 Jindřich Kustoš ze Zubří a z Lipky 1658–1672 (14. 1.) Jan z Konens († 14. 1. 1672) 1672 (6. 5.) – 1684 František Kryštof Wratislav z Mitrowicz (1640/1641 – 11. 5. 1689) 1684 (15. 9.) – 1689 Karel Fridrich z Daun 1690 (7. 1.) – 1708 Jan Karel z Valdštejna († 1708) 1708 (20. 10.) – 1726 (13. 4.) Jan Adam Záruba z Hustiřan († 13. 4. 1726) 1727 (1. 8.) – 1749 Leopold z Rottalu 1749 (21. 12.) – 1771 Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova (1705 – 24. 11. 1787) 1771 (26. 1.) – 1798 (22. 8.) Jan Nepomuk I. ze Šternberka (11. 7. 1713 – 22. 8. 1798 Praha) 1798 (10. 11.) – 1827 Filip František Krakowský z Kolowrat (17. 4. 1756 Radenín – 26. 5. 1836)
Moravské markrabství Nejvyšší zemský podkomoří se řadil vedle zemského hejtmana, českého (královského) maršálka, komorníka, sudího, hofrychtéře a písaře k nejvyšším zemským úředníkům Moravy. Nejstarší zmínka o úřadu pochází z roku 1226. V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou rytířů. Na Moravském zemském sněmu byl předsedou spojené kurie měst a prelátů. Původem dvorský úředník se sice počítal mezi zemské úředníky, ale až do roku 1545 přísahal pouze králi, nikoliv zemské obci. V 16. a 17. století došlo jako v Čechách k omezení jeho pravomocí, po roce 1726 byl fakticky jen přísedícím královského tribunálu.
Seznam podkomořích na Moravě 1412–1417 Oldřich z Hlavatec 1417–1418 Hájek z Hodětína (1419 Jan z Leskovce, místopodkomoří) 1424–1434 Jošt Hecht z Rosic 1435–1440 Václav z Kukvic a Kněnic 1441–1456 Beneš Černohorský z Boskovic († 1470 nebo 1473 nebo 1475) 1459–1466 Karel z Vlašimi na Úsově 1475 Hynek z Lichtenburka, z Bětova na Sádku 1479–1484 Jan Planknar z Kynšperku 1485–1490 Jan z Lomnice na Meziříčí 1491 Václav Čech z Hrádku 1496–1506 Václav z Ludanic 1516–1520 Jiří z Vlašimi na Úsově 1520–1526 Vilém Kuna z Kunštátu († 1547/1548) 1527–1545 Jan z Kunovic na Uherském Brodě 1547–1560 Přemek Prusinovský z Víckova 1562–1563 Albrecht z Boskovic 1564 Jan ze Zastřizl a na Buchlově 1564–1566 Jetřich z Kunovic 1567–1571 Jáchym ze Zdědína a na Zdounkách 1572–1578 Jan Haugvic z Biskupic na Radčicích 1578–1596 Mikuláš z Hrádku 1600 Zikmund II. z Dietrichsteinu († 1602) 1603–1610 Jan Moš z Moravčína na Benešově a Stražisku, císařský rada 1613–1634 Karel Haugvic z Biskupic na Linhartovicích 1638–1647 František Magnis (1598 – 7. 12. 1652) 1647 Jan starší Jakartovský ze Sudíc 1667–1681 Bedřich z Opršdorfu, Aichu a Friedštejnu 1680–1692 Jan Maxmilián Kobylka z Schönwiesen († 1692) 1693–1701 František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu 1702–1722 Filip Hynek Breuner 1723–1727 Jan Kryštof Řikovský z Dobrčic 1728–1748 Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic 1749–1763 Adam Hynek Berchtold z Uherčic (27. 3. 1701 Police – 1786) 1763–1765 Leopold Šlik 1765–1770 Jan Kryštof z Blümegenu (8. 7. 1722 – 5. 10. 1802 Brno) 1770–1805 Ignác Schröffel z Mannsberku (1731 Steyr – 25. 12. 1805 Brno) 1806–1808 František Roden († 1808) 1810–1826 Krystián Hentschl 1827–1841 Karel Zikmund Bukůvka († 1841) 1841–? Filip Hentschl
Odkazy Reference Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 58 Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 77 Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 89 Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 90 Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 126 Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost, s. 210
Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 84
Slovník českých dějin, s. 454