Kríkština neboli maskogijština (anglicky: Muscogee, kríksky: Mvskoke [maskó:gi]) je jazyk užívaný indiánskými etniky Kríků a Seminolů ve Spojených státech amerických. Tímto jazykem mluví okolo 4 000 lidí. Jazyk je rozšířený hlavně po některých částech Oklahomy, v mizivém počtu i ve státech Alabama, Georgie a Florida. Patří do maskogijské jazykové rodiny.

Písmo Jazyk používá písma latinky. Odlišnosti od českého užití písmen jsou následující: zápis: IPA: r ɬ c tʃ ~ ts v ə ~ a a aː ~ a e ɪ ē iː i ɛj ~ ɛ:

Fonologie Jazyk má tři tóny – vysoký, nízký a klesavý. Samohlásky rozlišují délku a nosovost. Nosové /ĩ ɑ̃ õ ĩː ɑ̃ː õː/ jsou většinou výsledkem nosového stupně gramatického ablautu. (V tomto textu vyznačujeme nosovost malým písmenem ⁿ v horním indexu za příslušnou samohláskou.) Krátké /i ɑ o/ mohou v zavřených slabikách znít [ɪ ə ʊ]. Název jazyka mvskoke tudíž může znít [maskó:gi] či [məsko:gi]. Kríkština má čtyři obstruenty /p t t͡ʃ k/, jež se mezi samohláskami a sonoranty vyslovují zněle [b d d͡ʒ ɡ] a čtyři neznělé frikativy /f s ɬ h/. Sonoranty následované /h/ v téže slabice se stávají neznělými: camhcá:ka [t͡ʃəm̥t͡ʃɑːɡə], akcáwhko [ɑkt͡ʃəw̥ko]. Nemá žádnou vibrantu, písmeno <r> používá pro neznělou laterální frikativu /ɬ/.

Gramatika Slovesa v jazyce Muscogee jsou vysoce syntetická, s mnoha předponami, příponami a infixy, jež označují osobu, číslo a umístění účastníků, stejně jako čas, vid, způsob. Podstatná jména mají méně přípon, ale hojně se tvoří složeniny.

Přivlastnění se vyjadřuje dvěma zcela odlišnými způsoby, v závislosti na povaze vztahu. 1) Vztahové přivlastnění - část těla nebo příbuzného nelze v kríkštině pojmenovat, aniž by se vztahoval k přivlastňovateli: cvpuse /ča-pósi/ moje babička cepuse /či-pósi/ tvoje babička epuse /i-pósi/ jeho/její babička pupuse /po-pósi/ naše babička 2) Nevztahové přivlastnění - podstatná jména jiná než části těla a termíny příbuzenských vztahů vm efv /am-ífa/ můj pes cem efv /čim-ífa/ tvůj pes em efv /im-ífa/ jeho/její pes pum efv /pom-ífa/ náš pes

Morfémů označujících osobu slovesa existují tři sady. 1) přípona agenta: -i Hompis /homp-éy-s/ Jím. -etsk Hompetskes /homp-íck-is/ Jíš. (0) Hompes /homp-ís/ Jí. -ē Hompēs /homp-í:-s/ Jíme. -atsk Hompatskes /homp-á:ck-is/ Jíte.

2) předpona přímého předmětu (paciens): cv- Cvhēces. /ča-hî:c-is/ Vidí mě. ce- Cehēces. /či-hî:c-is/ Vidí tě. (0) Hēces. /hî:č-is/ Vidí ho/ji. pu- Puhēces. /po-hî:č-is/ Vidí nás.

3) předpona nepřímého předmětu (dativní): vm Vm opunayes. /am-ópona:y-ís/ Mluví se mnou. cem Cem opunayes. /čim-ópona:y-ís/ Mluví s tebou. em Em opunayes. /im-ópona:y-ís/ Mluví s ním/ní. pum Pum opunayes. /pom-ópona:y-ís/ Mluví s námi.

Kríkština má celkem patero tvarů minulého času v závislosti na tom, jak daleko zpět se událost odehrála: nēses /ni:s-ís/ kupuje to Přítomný čas nehses /níhs-is/ koupil/a to (dnes) 1. minulý čas nēsvnks /nî:s-ánk-s/ koupil/a to (nedávno) 2. minulý čas nēsemvts /nî:s-imát-s koupil/a to (asi před rokem) 3. minulý čas nēsvntvs /nî:s-anta-s koupil/a to (dávno) 4. minulý čas nēsvtēs /ni:s-atí:-s koupil/a to (velmi dávno) 5. minulý čas nesvrēs /nis-áɬi:-s koupí/a to Budoucí čas

V kríkštině existuje systém ablautů neboli „stupňů“, které označují rozdíly v gramatickém aspektu: wvnvyvs /wanáy-as/ zavaž to! nultý stupeň wvnayes /wana:y-ís/ váže to prodloužený stupeň wvnahyes /wanáhy-is/ vázal/a to (dnes/včera v noci) aspirační stupeň wvnayes /wanâ:y-is/ vázal/a to stupeň klesavého tónu wvnąyes /wanǎ:ⁿy-is/ váže to stále nosový stupeň

Slovesa v Muscogee mají někdy zcela odlišné tvary podle toho, v jakém čísle je jejich podmět nebo předmět. Jde většinou o slovesa vyjadřující polohu nebo pohyb. podmět v čísle jednotném podmět v duálu podmět v čísle množném význam vretv welvketv fulletv jít kolem hueretv sehoketv svpakletv stát letketv tokorketv pefatketv běhat wakketv wakhoketv lomhetv ležet

Příklady

Efvt pose lvstēn assēces. /ifát pó:si lásti:n á:ssi:čís/ Pes kočku černou honí.

Číslovky Kríksky (pravopis) Kríksky (přibližná výslovnost) Česky hvmken "hamkin" jeden hokkolen "hokkolin" dva tuccenen "tutčinin" tři osten "ostin" čtyři cahkepen "čáchkipin" pět epaken "ipákin" šest kolvpaken "kolapákin" sedm cenvpaken "činapákin" osm ostvpaken "ostapákin" devět palen "pálin" deset

Vzorový text

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Indiánské jazyky Kategorie:Maskogijské jazyky