thumb|Vlašský dvůr v Kutné Hoře, kde se nacházela centrální mincovna Českého království. Nejvyšší mincmistr (německy Oberstmünzmeister, latinsky magister monetae) byl vysoký královský úředník v Českém království. Jeho kompetence se vztahovaly na veškeré horní podnikání, správu horních měst a dohled nad mincovnou v Kutné Hoře.
Jako královský úředník měl v rukou mincovní a horní práva, měl dozor nad ražbou mincí, horním desátkem, přednostním nákupem drahého kovu ze soukromých dolů pro státní mincovnu. Rovněž dohlížel na dodržování horních zákonů.
Historie úřadu Označení „magister monetae“, tj. úředník mince, se zpočátku obvykle vztahovalo k mincmistrovi kutnohorskému (kutnohorská mincovna byla nejvýznamnější mincovnou u nás, i když ještě starší mincovna fungovala i v Praze). Z různého pojmenování těchto úředníků není jasné, odkdy jde o širší pojetí: dle Palackého se titul „magister monetae regni Bohemiae“ objevuje již v době Karla IV. Mezi významnými zemskými úředníky je nejvyšší mincmistr uváděn od roku 1462 (jako první Zdeněk Kostka z Postupic, před tímto rokem nazývaný jen mincmistrem kutnohorským); v následujících letech už mají úředníci mince nižší postavení (bývá jich i více).
V roce 1497, kdy došlo k dohodě mezi českou šlechtou a králem Vladislavem II. Jagellonským (králem 1471–1516), nebyl nejvyšší mincmistr mezi 12 nejvyšších zemských úředníků zařazen. Opět se jako zemský úředník zmiňuje roku 1502. Od roku 1534 byl jeho soud v Kutné Hoře výlučný pro všechny závažnější horní pře v zemích Koruny české.
Od roku 1527 byl stále více podřízen české komoře a jeho pravomoci byly omezeny. V roce 1548 převzala horní a mincovní agendu německá expedice české komory a poté už nejvyšší mincmistr řídil jen mincovnu v Kutné Hoře. Úřad nejvyššího mincmistra a hormistra byl zrušen za Josefa II. (králem 1780–1790) dekretem dvorské komory č. 754 z 18. února 1784 a jeho agenda, pakliže se netýkala soudnictví, byla předána VIII. oddělení českého gubernia (Camerale), které rovněž dozíralo na horní úřady a horní města i na mincovnictví.Podle ČAPKA i VYKOUPIL byl úřad zrušen už v roce 1783.
Seznam nejvyšších mincmistrů Českého království Jako nejvyšší mincmistry (nebo úředníky mince) neuvádějí různé zdroje stejný výčet osobností a liší se i roky působení ve funkci. Tento seznam vychází z Palackého a Charváta. Rozdílné osoby a data jsou ozdrojovány.
Mincmistr 1234 Brumo 1240 Štěpán 1247–1261 Jindřich Cruciburgensis 1252 Jindřich v Humpolci 1253–1265 Eberlin čili Eberhard 1258 Jindřich Avis (Jindřich Pták) 1258–1261 Dětmar 1265 Eberhard 1269 Henning
Nejvyšší mincmistr do roku 1462 1296 Klaric 1361–1368 (nebo 1363–1365) Endrlin Löewe 1369–1375 Jan Rotlev 1377–1383 Martin Rotlev 1378 Mauritius 1386–1387 (nebo 1383–1388) Kunrát Kaplíř ze Sulevic 1395–1399 (nebo 1391–1399) Petr z Písku 1400 Fridúš Kunel 1401–1402 (nebo 1401–1403) Konrád z Vechty (asi 1364 – 26. 12. 1431) 1402–1404 (nebo 1403) Oldřich Vavák z Hradce († 22. 9. 1421 Kutná Hora) – poprvé 1404–1405 Konrád z Vechty
1407–1419 (nebo 1405–1419) Petr Zmrzlík ze Svojšína na Orlíku († 16. 8. 1421) – poprvé 1419–1421 Mikeš Divůček (Divoký) z Jemniště († 1423) 1421 Hanuš z Polenska 1421 Petr Zmrzlík ze Svojšína († 16. 8. 1421) – podruhé 1421 (4. 9. – 22. 9) Oldřich Vavák z Hradce († 22. 9. 1421 Kutná Hora) – podruhé 1421 Mikuláš z Dědibab 1422–1425 Hašek z Valdštejna a z Ostrova 1427–1433 Ambrož z Prahy, Otík z Lozy 1433 Mikuláš ze Suchdola 1437 Václav Březka 1437 (nebo 1437–1455) Jan Čabelický ze Soutic – poprvé 1437–1444 Hynce Ptáček z Pirkštejna († 1444)Leminger (Královská mincovna v Kutné Hoře, Dodatky, 1924, s. 46–47) a s ním Šandera tvrdí, že Čabelický zastával tuto funkci v letech 1436–1455 (je zmiňován i v roce 1437), Ptáček naopak není jako mincmistr zmiňován v žádném pramenu. Ve Starých letopisech českých je však uvedeno, že na sněmu v roce 1444 "ustavili ... Čabelického mincmajstra ... proti vuoli Pražanov". 1444–1455 Jan Čabelický ze Soutic – podruhé 1457–1458 (nebo 1456–1458) Jan Calta z Kamenné Hory (asi 1426–1465) 1458 Jan z Peček
Nejvyšší mincmistři od roku 1462
1458–1468 Zdeněk Kostka z Postupic na Moravské Třebové († 2. 10.1468 Zábřeh) 1469 (nebo 1468–1471) Jiří Vranovský 1471–1496 (28. 8.) Beneš z Veitmile († 28. 8. 1496) 1496–1499 Jan Horstoffar z Malesic (Jan Harsdorffer) († 14. 1. 1511 Norimberk) 1499–1505 Bohuš II. Kostka z Postupic na Litomyšli († 1505) 1505–1510 Bernard z Valdštejna na Bělé († 7. 9. 1517) 1510–1513 Jan z Potštejna a z Žampachu
1513–1515 Jindřich Tunkl z Brníčka a ze Zábřehu († 28. 5. 1539) – poprvé 1515–1521 (11. 12.) Vilém II. Kostka z Postupic na Chlumci († 11. 12. 1521) 1522–1523 Jindřich Tunkl z Brníčka († 28. 5. 1539) – podruhé 1523–1525 Karel I. Minsterberský (4. 5. 1476 Kladsko – 31. 5. 1536 Frankenstein) 1525–1527 Jindřich Tunkl z Brníčka († 28. 5. 1539) – potřetí 1527–1533 Jan starší z Vartenberka a na Dubé 1533–1542 Albrecht z Gutštejna na Kolíně 1542–1544 Šebestián z Veitmile (kolem 1490 – 13. 11. 1549) 1545–1553 Jan Trčka z Vítence na Tochovicích 1553–1561 (admin.) Petr Hlavsa z Liboslavi 1561–1566 Jan Erazim ze Švamberka 1566–1572 Karel z Biberštejna na Děvíně († 1593) – poprvé 1572–1575 (22. 4.) Zdislav Bořita z Martinic († 22. 4. 1575) 1576 Jindřich z Kurcpachu 1579 (9. 2.) – 1587 Vilém z Oppersdorfu na Dubu 1588–1590 Karel z Biberštejna na Děvíně († 1593) – podruhé 1595 Bedřich (Fridrich) Šlik na Hauenštejně a Plané 1601 (4. 1.) – 1606 (listopad) Kryštof Želinský ze Sebuzína na Břežanech († listopad 1606) 1606–1611 Hanibal z Valdštejna na Hostinném 1611–1612 Augustin Šmilauer ze Šmilova 1612–1618 Vilém Vřesovec z Vřesovic († 1640) – poprvé 1619 Václav Chotouchovský z Nebovid 1620 Albrecht Klusák z Kostelce 1621–1628 Vilém Vřesovec z Vřesovic na Podsedicích a Vchynicích († 1640) – podruhé 1628–1629 Štěpán Beník z Petrkova 1630–1646 Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (16. 10. 1610 – 28. 10. 1649) 1650–1663 (12. 1.) Mikuláš ze Schönfeldu (ze Šenfeldu; † 12. 1. 1663) 1666 František Antonín Paar 1676, 1679 (správce) Antonín z Janinalli – poprvé 1678 (20. 7.) Jan Václav z Reinburka (Rheinburgu) 1681 (28. 11.; správce) Antonín z Janinalli – podruhé 1686 (únor) –1688 Heinrich Burghard (Jindřich Purkard) ze Schneidau 1688–1699 (11. 5.) František Karel Přehořovský z Kvasejovic (1644/1645 – 6. 11. 1723 Praha) 1699–1710 Petr z Kokořova 1710–1721 František Karel z Pöttingu 1722 (admin.) Jan František z Lauer 1725 Josef Petzold (?) 1732–1748 (admin.) Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (26. 3. 1688 Praha – 28. 3. 1773 Praha) 1748–1755 (admin.) Jan Nepomuk Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle 1755–1774 František Josef Pachta z Rájova (12. 8. 1710 Praha – 28. 11. 1799 Praha) 1774–1783 Karel Ignác z Clary-Aldringenu (5. 11. 1729 Praha – 6. 6. 1791 Vídeň))
Horní a Dolní Rakousy V obou korunních zemích držel v roce 1848 tento dědičný úřad rod hrabat z Pergenu.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Mincmistr Mincovna Vlašský dvůr Dvorský úřad Zemský úřad
Externí odkazy Nejvyšší mincmistr na stránkách Pražské mincovny
Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé úřady