Mistr suchdolské Barbory byl jedním z nejvýznamnějších jihočeských gotických řezbářů po roce 1450.
Život Dílna tohoto mistra byla patrně v Českém Krumlově. Tamější rožmberský dvůr udržoval hospodářské a politické styky s Vídní a dvorem císaře Friedricha III. a jeho prostřednictvím pronikal do Jižních Čech vliv vídeňského a porýnského sochařství.
Dílo Jméno anonymního tvůrce je odvozeno od jeho sochy sv. Barbory z doby kolem roku 1460, původně umístěné v kostele svatého Mikuláše v Suchdole nad Lužnicí.A. Liška, Socha světice ze Suchdola nad Lužnicí, Umění 15, 1967, s. 377
Socha ještě souvisí s uměním krásného slohu, ale rozvinutím tvaru do prostoru, výraznějším pohybem a modelací drapérieHomolka J, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s.175 předjímá následující styl pozdní gotiky označovaný jako "hranatý sloh" nebo "sloh řasených záhybů"Carmela Thiele, Sochařství, Computer Press, Brno 2004, s. 70 Sochař měl pravděpodobně kontakty se Švábskem, kde v té době působil Hans Multscher (Ulm) a s Vídní, kde byl nejvýznamnějším sochařem Jakob Kaschauer. Jeho díla tvoří spojovací článek k pozdějšímu vzniku jihočeské řezbářské školy napojené na podunajské malíře a ovlivněné dílem Nicolause Gerhaerta van Leyden.
Známá díla 1460 socha sv. Barbory ze Suchdola, AJG Hluboká poprsí světice, Wels, Horní Rakousy, nyní Budapešť poprsí světice, Wels, Horní Rakousy, nyní Ostřihom
Díla jiných jihočeských řezbářů z období kolem roku 1460 Kristus vítězný, Národní galerie v Praze Madona z Kájova Madona z Třeboně (ze sv. Majdaleny) Magdaléna z Černice Madona v Čakově Madona z Boletic Assumpta z Deštné Madona Schimetschkova
Odkazy
Reference
Literatura Jaromír Homolka, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 175 Müller J, Jihočeská plastika pozdního krásného slohu, dis. práce, FF UK Praha 1975 Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 166
Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Gotičtí řezbáři Kategorie:Čeští řezbáři Kategorie:Anonymní umělci